banner
banner

Žeru myši a píšu o půlnoci, tvrdí Jiří Sivok, autor řízného hororu z Jižních Čech

Žeru myši a píšu o půlnoci, tvrdí Jiří Sivok, autor řízného hororu z Jižních Čech
24.11.2020
Žeru myši a píšu o půlnoci, tvrdí Jiří Sivok, autor řízného hororu z Jižních Čech

Jiří Sivok zčeřil vody českého hororu románem Smrt bývá nehezká. A my z něj vypáčili okolnosti vzniku knihy a mnoho dalšího.

Na (bohužel) uzavřených pultech knižního trhu se právě objevila novinka, syrový duchařský horor Smrt bývá nehezká z pera jihočeského autora Jiřího Sivoka a pod perutěmi nakladatelství Golden Dog. Pojďme poodhalit okolnosti vzniku této po čertech zajímavé novely. Podaří se to?
 
Zcela seriozně se tě pro začátek zeptám – co to je: Je to hnědý a skáče to na laně?
Pokud by bylo krátce po svatém Jiljí, řekl bych, že se bude jednat o nadrženého jelena evropského, páč, kdo jinej by na laň skočil, že jo? Ovšem pokud se jedná o TO lano, tak bych to takhle na sklonku listopadu, odhadoval spíš na pštrocha vyzobaného – to lano by, ale muselo být konopné – pštroch ke konopí má citovou vazbu získanou od rodičů pštrosa a hrocha závislých na travičce zelené.
 
Je to jelen, nebudu zapírat. A teď k věci - proč má tvoje kniha název zrovna „Smrt bývá nehezká“, proč ne třeba „Gogh leží v bodláčí“?
Hledal jsem nějaký svorník, který by tu knihu spletl dohromady, jako uzel. No, házet každou postavu do bodláčí mi nepřipadalo tolik poetické.
 
Posloucháš tedy urputně Karla Kryla, nebo seš jako správný hororista spíše na black metal?
Kryla poslouchám rád, ale musí na něj být nálada. Když mám ale pocit, že potřebuji vidět svět hořet, přijdou na přetřes kapely jako Amon Amarth, Arch Enemy, Septicflash – popravdě jsem teď ale docela vyměknul a mám rád dark country styl např. The Nightwatchman a jejich The King of Hell
 
Píšeš ráno nebo večer? Píšeš vůbec? Napsals to ty, ne?
Mé plodné dny jsou za duhou. Toho času je nějak málo, ale jsem spíš sova. To znamená, že žeru myši a píšu v noci.
 
Věříš jako Jihočech na vodníky?
To si piš. A taky věřím, že bych s nimi neměl jezdit na výlety, kde mi po návštěvě Konopiště budou chtít prodat hrnce. Tihle vodníci jsou pěkný perverti!
 
To jsou spíš podvodníci. A byls někdy v Hrusicích?
Ne, to je někde na dostřel od Ruska?
 
To ne, ale jednou mi tam prodali fejkový nádobí… Ale dál, plánuješ další duchařiny, hodláš zkrátka zakotvit v hororu?
Já píšu horor pořád. Mě to baví a mám spíš problém se odkotvit. Chtěl jsem napsat pohádku pro své děti, ale bylo tam mrtvých, že i Andersen by utekl s brekem.
 
Jako jinoch jsi neměl rád pohádky?
Ale jo. Ještě dneska brečím u Lvího krále a tahám Artexe z Bažiny smutku. Pohádky mám rád. Dětem, teď čtu Fimfárum od Wericha – taky dost drsný. 
 
Čím jsi uchvátil svého nakladatele? Pozvánka na sklenku Bloody Mary, růžová obálka se stokorunou, nebo vyhrožování…? Nebo si ho prostě jen utáhl na písmenka?
To je docela vtipný, protože jsem měl připravený rumíček karibský, rumíček tuzemský, slivovičku moravskou a vůbec chuťovky k pivu, co si takhle člověk dá po obědě, že jo? No a Martin Štefko z Golden dog se ani nezastyděl, když mi říkal, že je abstinent. Původně jsem myslel, že chtěl jenom absint, ale kdepak… Nakonec jsem ho musel uprosit a slíbit, že ho budu oslovovat pane „Božský!“
 
Kdybys měl možnost změnit jednu událost světových dějin, která by to byla?
Minulý pondělí. Objednal bych si místo kaťáku guláš. Myslím, že by to mohlo pozitivně ovlivnit politickou situaci na Taiwanu.
 
Dělal sis před psaním knihy nějaké rešerše? Nestudovals třeba Auto Moto Revue, abys dokonale načerpal informace o autech, která jsou pro tvůj román celkem podstatná?
Konzultoval jsem některé policejní věci – podání vysvětlení a tak. Já se v autech moc nevyznám, takže jsem popisoval, co znám a Bazarová kráska je vlastně tátovo auto, v němž mě vozil v dětství.
 
Když už je řeč o motorismu, víš, co je to například tapecírunk?
Jasně. Tapeta na círunku, to dá přece rozum, ne?
 
Jak by ses skromně charakterizoval jedenácti slovy?
Superhrdina. Prsa. Brambor. Šlem. Otorinolaryngolog. Prsa. Hlíva. Pštroch. Turbodmychadlo. Šarpej. Prsa.
Těchto jedenáct různých slov mě nejvíce vystihuje.
 
Jak si představuješ svou vlastní smrt? Bude hezká?
Ona to asi bude číst manželka, takže si nemůžu moc vyskakovat, takže vymyslím nějakou společensky přijatelnou smrt. Rád bych skonal ve spánku, vlastně v hibernaci na cestě k Proximě Centauri.
 
Každopádně, knize se velmi daří – jak vstřebáváš tento úspěch?
Je to těžký. Lidi tě poznávají na ulicích, chtějí podpis a fotku. Holky si chtěj šáhnout na biceps a pomačkat gluteus maximus. Asi bych to charakterizoval, jako velkou oběť.
 
A bude z toho i audiokniha. Prozradíš k tomu nějaké pikantnosti a zákulisní drby?
Jasně! Ještě nevím datum vydání, ale můžu prozradit, že jsem si plácl s nakladatelstvím ČTI MI! a knihu namluví sympaťák Vojtěch Hamerský, který už udělal třeba i Mílu Lince…
 
Kdyby tě někdo pozval na párty kostýmů, za co bys šel? Vyber z možností: Hádankář, Hello Kitty, Himmler.
Hádankář s pupkem. To jsem já!
 
Díky za rozhovor a na závěr tradičně poprosím o vzkaz spoře oděným fanynkám skvělého světa Vanili.cz
Oblečte se, venku je už zima.
 
- - -
Pokoutné dotazy předhodil Michal Březina
 
 



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Pokud vás zajímají úspěšné projekty a hledáte články o inspirativních či slavných osobnostech, doporučujeme vám navštívit stránku dobré zprávy.


Líbil se vám článek? Šiřte nás dále!

Zveřejněte PR článek na online magazínu Vanili.cz!

Popkulturní magazín provozujeme již od roku 2006.

Mám zájem