banner
banner

Úvahy Ursuly Le Guinové přicházejí jako ze záhrobí

Úvahy Ursuly Le Guinové přicházejí jako ze záhrobí
05.06.2019
Úvahy Ursuly Le Guinové přicházejí jako ze záhrobí

Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků

Nedávno zesnulá Ursula Kroeber Le Guinová (*1929) byla nejvýznamnější žijící ženskou autorkou žánru fantasy a zřejmě shodou okolností se moment její smrti (22. 1. 2018) takřka kryje s prvním českým překladem svazečku projevů a esejů Proč číst fantasy (1979 a 2009, česky 2019), ve kterém je datum autorčina skonu připomenuto pouze větou v závorce.

Nová kniha shrnuje devět přednášek a statí z let 1973-2009, ale úvodní text Proč se Američané bojí draků (prosloven 1973, tiskem prvně 1974) v původním vydání originálu Cheek by Jowl (2009) chybí. Představuje pro české čtenáře vítaný bonus a pochází z chronologicky druhé sbírky Ursuliných esejů Jazyk noci (1979), přičemž tato slavná „dračí“ stať bývá často citována a zůstává velmi půvabnou obhajobou síly imaginace a představivosti v literatuře. Právě té představivosti, kterou bychom měli podporovat již v dětech.

Ursula Kroeber Le Guinová vždy zdůrazňovala, že fantazie a fantastická literatura jsou „pravdivé“, a každý, kdo sucharsky zavrhuje pohádky, mýlí se.

Zavrhují je často lidé dospělí a obvykle proto, že se fantastické literatury jednoduše bojí, mínila Le Guinová a roku 1973 řekla: „Vědí totiž to, že pravda v této literatuře obsažená zpochybňuje a ohrožuje všechno falešné, vyumělkované, umělé, zbytečné a triviální v tom typu života, do kterého se dospělí nechali zahnat. Tito lidé se bojí draků, protože se bojí svobody.“

V dalších dvou projevech (2004), které se částečně kryjí, hovoří pak o psaní jako o své práci a vyvrací některá klišé, která bývají se žánrem fantasy automaticky spojována.

Například to klišé, že hrdiny jsou vždy běloši. Ursula to označuje za mýlku a další mýlkou se jí stává tvrzení, dle kterého se fantasy odehrává ve středověku. Ale kdepak; tento tvárný žánr nejčastěji představuje alternativní světy úplně mimo historii.

A třetí nejčastější mylný předpoklad?

Jak Le Guinová dokládá, není pravda, že se fantasy „už z podstaty“ obírá bojem dobra a zla; a například ona sama vůbec nepsala o válkách a bitvách.

Jak Ursula Le Guinová začínala

Mnohé čtenáře této knihy zaujme ovšem víc autorčino přiznání ohledně jejích začátků. Měla maminku píšící knížky pro malé děti a maminčin nakladatel se jednoho dne Ursuly zeptal, zda také ona nezkusí psát. Přitom ji ale žádal, aby oslovit děti už starší. Zprvu to chtěla vzdát, ale někdy během roku 1968 ji napadlo, že i Tolkienův Gandalf přece původně nejspíš chodil do školy pro čaroděje. Nebo snad ne? Rozhodně tou úvahou objevila premisu Čaroděje Zeměmoří a nakladatelova manželka pohotově nakreslila obálku. Zrodil se tak bestseller, první část ságy.

Ursula Kroeber Le Guinová ale nepopírá, že například již v knize Meč v kameni (1938, česky 2005) od pozoruhodného Terence Hanbury Whitea (1906-1964) podotýká bájný mág Merlin s lehkým humorem, že přece kdysi chodil... právě do takové kouzelnické školy.

Užít starší nápad je přitom v poli science fiction a fantasy postup regulérní, ba běžný, a na ostrůvku Alderney žijící podivín White navíc neinspiroval jen Ursulu, ale například i Pratchetta, Gaimana a J. K. Rowlingovou.

V další stati Klidné místo uvnitř hovoří autorka o tom, že každý spisovatel bývá ovlivněn příběhy, které tu již byly, a konkrétně se dotýká archetypu Šípkové Růženky. V dalším textu Znovu si přečíst Králíčka Petra (2006) připomíná klasickou dětskou knihu Beatrix Potterové (1866-1943) Příběhy králíčka Petra (1902, česky 2018) a dodává, že spojovat fantastiku s nedospělostí je fatální chyba. Podobná literatura není ani zdaleka primitivní, ale symbolická, a realismus se může zjevit jenom jako enkláva uvnitř ní. Realismus sám navíc neumí řadu věcí vysvětlit. Právě to zvládá fantastika a Le Guinová se přitom opakovaně zaštiťuje díly George MacDonalda, jehož fantastické příběhy pro děti jsou dle jejího názoru hlubší a podivuhodnější než ty, které psal pro dospělé.

Slovem do pranice ovšem asi zůstane její postřeh, podle kterého selhávají pohádky Oscara Wildea a někdy i Hanse Christiana Andersena. Podle Ursuly Le Guinové je v nich totiž dospělá sebelítost převlečena za sentimentální krutost. Wilde a Andersen, říká, jenom předstírali, že píší pro děti. To nemusí být samo o sobě zlé, ale Le Guinové to zkrátka vadí.

Jako upřímnost oproti tomu vnímá zvláštní scénu s bohem Panem v Žabákových dobrodružství nebo dospění Mauglího v závěru posledního příběhu Knih džunglí.

V dalším eseji Kritici, netvoři a fantastové (2009) se pokusila analyzovat příčinu úspěch Pána prstenů a vyjadřuje přesvědčení, že se má věda seriózně zabývat literaturou pro děti. Vnímá také to, že pravá fantastika není „eskapistická“ a že se ještě tak dá přistoupit na názor, podle něhož jsou fantasy „hrdinského typu“ společensky a historicky regresivní.

Tu realistickou literaturu to však přitom podle Ursuly Le Guinové táhne směrem k antropocentrismu.

Zvířata v dětské literatuře

Její delší stať o zvířatech v dětské literatuře, která vlastně tvoří jádro celé knihy, vznikla podstatným rozšířením přednášky z roku 2004. Má osm poměrně sofistikovaných kapitol a vrací se do mytických počátků písemnictví. Poté probírá různé momenty, kdy zvířata z literatury hovoří (tak například v příbězích Hugha Loftinga o doktoru Dolittleovi), a v další kapitole se věnuje přímo „Životopisům zvířat“.

S nimi obhajuje degradovaný dnes a překroucený příběh srnečka Bambiho od Felixe Saltena, ale i Londonova Bílého tesáka či několikrát zfilmovanou Neuvěřitelnou cestu Sheily Burnfordové (1918-1984), tedy příběh, v němž spolu světem lidí putují dva psi a kočka.

Le Guinová rovněž dokládá, jak skvěle se vyhýbá sentimentalitě kniha Lassie se vrací Erica Knighta, a na místo Mistra žánru staví E. T. Setona. Pro potřebu svého eseje přitom umně rozebrala jeho Životopis grizzlyho (1900).

V další kapitole Romány o zvířatech znovu zohledňuje Kiplinga (Bílý lachtan) a pokračuje příběhem Šarlotiny pavučinky a Dalekou cestou za domovem, kterou podrobí ostré kritice z genderového hlediska. Sexistický spisovatel Adams tu totiž systematicky a vědomě překrucuje vědecké poznatky o králících, a to ve prospěch dominance samců.

Le Guinová však podrobuje výzkumu i knihy o vztazích zvířat a lidí a kupříkladu Loftingovu etiku má za „kouzelnou a optimistickou“. Opět se také vrací k Meči v kameni T. H. Whitea a ke Kiplingovi, jehož obhajuje slovy: „V mém životě byly jeho Povídky jen tak spolu s říkankami Matky husy základem veškeré poezie a vyprávění, a Knihy džunglí mi jsou přes šedesát let neutuchajícím a nevyčerpatelným zdrojem radosti a nových objevů.“

Ursula Le Guinová přechází i k bajkám a nato dojde i na Alenku a Jeho temnou esenci Philipa Pullmana, kteréhožto autora poněkud kritizuje. Ne snad pro jeho ateismus, ale pro některé nedůslednosti v jeho propojení světa lidí a démonů. A podle Ursuly Le Guinové je Lyřina stále zdůrazňovaná láska k jejímu osobnímu démonovi jen sebeláskou.

Podnětná kniha Proč číst fantasy končí dvojicí kratičkých textů Poselství o poselstvích (2005) a Proč chtějí mladí lidé fantasy aneb Pozor na to, co jíte (2004) a autorka zde brojí proti obecným „poselstvím“ a upřednostňuje před nimi vyprávění vícevrstevných příběhů. Ty totiž nelze redukovat pouze na strohá poselství, o kterých se dobře vykládá ve škole.

A realismus jako takový? Jak to vidí Ursula Le Guinová, vlastně ho zde máme „jen pár století“. A hle, přesto se chová povýšeně, a to navzdory tomu, že v časech před ním vládla fantastika, která má velký smysl i dnes.

Ursula K. le Guinová: Proč číst fantasy. Překlad Jakub Němeček. Redakce Lenka Němečková a Vanda Pokorná. Ilustrace na obálce Tomáš Kučerovský. Jako druhý svazek edice Pulp Robot vydalo nakladatelství Gnóm! – Jakub Němeček. Praha 2019. 192 stran. 189 Kč (doporučená cena). Kniha vyjde také jako e-book.
Ivo Fencl



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce nejlepší filmy. Odvážné fotogalerie a košilaté rozhovory najdete v sekci EroTotem. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Hledáte zábavu na firemní after party? Vyzkoušejte stand up vystoupení tzv. na stojáka Košilatá one man show!

Děkujeme, že jste navštívili stránky scifi a fantasy e-magazínu Vanili.cz. Mějte fantastický den a přijďte zas!

Doporučujeme

IMAGE:

 

 

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit