banner
banner

TOP 10 HORORŮ jedinečně sestavených pro Vanili.cz režisérem Pavlem Soukupem

TOP 10 HORORŮ jedinečně sestavených pro Vanili.cz režisérem Pavlem Soukupem
22.06.2020
TOP 10 HORORŮ jedinečně sestavených pro Vanili.cz režisérem Pavlem Soukupem

Představujeme 10 celovečerních filmů, které reprezentují lásku režiséra Pavla Soukupa k žánru, při kterém tuhne krev v žilách.

PAVEL SOUKUP: SHOWREEL TEASER 2020 from Pavel Soukup on Vimeo.

NA ÚVOD

Vymezení žánrů a jejich chápání je poměrně individuální a nikde nenajdete exaktně odborně určené hranice. Žánr se definuje jako víceméně stálý soubor formálních a obsahových prvků existujících v rámci uměleckého (v tomto případě filmového) díla. Zjednodušeně jde o výsledek jakési nepřímé dohody mezi divákem, filmovými tvůrci a distributorem a právě žánrové stereotypy pomáhají ve snazší orientaci.

Producenti zde často a záměrně podvádí, aby přitáhli co nejvíce diváků, ale pro korektní označení platí žánrová převaha. Pokud například v krimi padne v rozhovoru dvou mafiánů skvělý vtip a divák se mu zasměje, neznamená to, že jde nutně o komedii a pokud v rodinné komedii bafne dítě v halloweenském kostýmu na nic netušícího rodiče, a divák se lekne s ním, nejde nutně o horor. Někdy jsou ale rozdílné žánry zastoupeny ve filmovém díle stejnou měrou a tak máme akční thrillery, komediální akčňáky, romantické komedie, hororové thrillery...

Pochopitelně pak v komunitách filmových nerdů vznikají hádky, jestli je ten či onen film hororem nebo thrillerem (jehož hlavní charakteristikou je vyvolání napětí). Buď je málo lekačkový, nebo málo krvavý, nebo tam není nadpřirozený příšerák. K dovysvětlení mého výběru si dovoluji rozšířit zaběhlé tvrzení, že horor je (pouze) strašidelnější thriller, jehož příznačnými prvky jsou leknutí, šok či nadpřirozeno.

Horor by ve vás měl všemi dostupnými prostředky vzbudit ty nejspodnější, nejskrytější, nejtemnější, nejtísnivější, nejodpudivější nebo ne-příjemným způsobem nejujetější představy, choutky a fobie. Ty vás pak mohou buď vyděsit, znepokojit, překvapit, ale také vzrušit a v neposlední řadě ...pobavit.

TOP 10 HORORŮ podle Pavla Soukupa

  1. Alonzo, muž bez rukou (1927)

Horor je základní umělecký, a vůbec jeden z prvních filmových, žánrů. Oficiálně první hororovou duchařinu Le Manoir du Diable představil v roce 1896 vizionář Georges Méliès, ale už o rok dříve, u úplně prvního filmového díla bratří Lumiérů Příjezd vlaku do La Ciotat (1895), se před jedoucím vlakem divákům svíraly půlky hrůzou a v kinosále uskakovali. Bylo to nové, vzrušující a….děsivé.

Asi bych si mohl odpustit zástupce z němé éry filmu, kde se definice žánrů a hlavní mechanismy, jak je známe dnes, teprve utvářely. Alonzo je ale nadčasový unikát.

Před tím než technologie hororových filmů došla do stádia nervydrásajících ruchů a vlasy ježících výkřiků (první zvukový horor - Dracula (1931)), museli se tvůrci spokojit “pouze” s hudebním podkresem, který doháněli sugestivním herectvím a výrazným výtvarnem. Alonzo, muž bez rukou nepředčí ani expresivně okouzlující Kabinet Doktora Kaligariho (1920) a cikánský vrhač nožů není zdaleka tak strašidelný jako nejděsivější král filmových zrůd - Nosferatu (1922). To však dohání strhujícím příběhem, plným nečekaných zvratů, a to i s ohledem k dnešním zhýčkaným diváckým nárokům.

Horor si obecně nebere servítky ve znázorňování lidských obav (či tužeb) a naopak je posiluje a předkládá divákovi v té nejvyhrocenější formě. Tato romantická balada o zlomeném srdci může být metaforou oběti pro pravou lásku. A chudák Alonzo položil oběti na oltář lásky hned dvě.

REŽISÉRSKÁ ZAJÍMAVOST: Film jsme viděl poprvé na letní stáži na SVA v New Yorku na přednáškách Film History of Horror. Půlka hodiny byla přednáška a ve druhé půlce se pouštěl film. Ale to hlavní. Přednášky vedl Roy Frumkes, jedna z předních osobností amerického žánrového nezávislého filmu. Znát ho můžete jako týpka se žlutým kyselinovým slizem na obličeji ve filmu Street Trash (1987), který také napsal a produkoval.

ALTERNATIVA: Trikově průkopnický scifi thriller z již zvukového zlatého věku adaptací hororové literatury - Neviditelný muž (1933).

  1. Čelisti (1975)

Mnoho slavných skvělých režisérů začalo svoji filmovou kariéru právě hororem, který je proslavil, ale ke kterému se už poté nikdy nevrátili. Můj oblíbenec, Steven Spielberg, ve skutečnosti natočil hororů i thrillerů předtím i potom ještě několik, ale rozhodně byste ho nezařadili do škatulky hororových režisérů, narozdíl od ikonického Alfreda Hitchcocka, jehož paradoxně jedinými dvěma ryzími horory byly Psycho (1960) a Ptáci (1963). A mezitím co Hitchcock posílil ornitofobii agresivním hejnem malých opeřenců, Spielbergův animatronický žralok snížil cestovní ruch v přímořských letoviscích a navždy zúčtoval s nočním koupáním v otevřené vodní ploše. Hororové nestvůry jsou metaforou našich nejniternějších obav. V přírodě je toho tolik, čeho se bojíme a co nám dá čas od času najevo, že nejsme nejmocnějšími bytostmi na planetě, ale jen rychle se množící potrava.

REŽISÉRSKÁ ZAJÍMAVOST: Patrně první horor, který jsem viděl doma úplně sám. Že to není zajímavost? Pffff. Spousta lidí co znám, to nedala doteď. V mém případě to bylo na dovolené v Itálii. Do moře jsem už nevkročil a dodnes mám z vody strach.

ALTERNATIVA: Souboj s predátorem kanadských lesů v překvapivém survival thrilleru, který si chytře pohrává s žánrovými stereotypy. Nedoceněný film Backcountry (2014).

  1. Vetřelec (1979)

Čelisti dokázaly, že není potřeba vymýšlet filmová monstra, jako například toporného Netvora z Černé laguny (1954), když nejdokonalejšího vražedného tvora (teď teda nemyslím člověka) už vymyslela sama evoluce. Lidožravého kytovce překonal však o čtyři roky později revoluční monster design sochaře a malíře H. R. Gigera. Pochopitelně i díky vývoji speciálního maskérského uměleckého řemesla, které právě díky hororu, scifi a fantasy mohlo vzkvétat.

Pomalé dávkování celé podoby monstra spolu s promyšlenou režií, která záměrně nedefinuje hlavní postavu (aby jste netušili, kdo umře a kdo přežije) je jen ochutnávkou ze spektra senzačních nápadů tohoto špičkového scifi hororu.

Vetřelec je ikonickým mimozemšťanem, který drží první místo mého žebříčku nejvýtvarnějších filmových masek a zásadně prohloubil můj zájem o spolupráci s FX maskéry.

REŽISÉRSKÁ ZAJÍMAVOST: Děsivější než Vetřelec ve filmu je jeho originální kovová socha v autentické velikosti, kterou jsem měl možnost vidět na Gigerově výstavě ve Vídni. Bál jsem se s ním zůstat sám v místnosti ve dne! Co teprve ve vesmíru, kde nikdo neuslyší můj křik…

ALTERNATIVA: Vesmírný chlad nahrazený pozemským s neméně kreativním mimozemšťanem, který se z lidí nelíhne, ale ohřívá se v nich: The Thing (1982)

  1. Poltergeist (1982)

Horor má desítky subžánrů, definující formu ztvárnění, lokace, charaktery postav, průběh děje i typ a metody zabíjení lidským či nelidským monstrem.

“Slasher”, “Splatter”, “Torture”, “Cannibal”, “Creepy Kids”, “Found Footage”, “Supernatural”, “Rape & Revenge”, “Exploitation”, “Sexplitation”, “Hixploitation”, “Naziploitation”, “HK CAT III”, “PINGU EINGA” a dalšími podivnými výrazy mluví plynně každý zarytý fanoušek hororu. A každý hororista má jeden nebo více podžánrů, které opravu nesnáší, ať už z podstaty jejich existence nebo pro jejich nadužívanost ziskuchtivými filmovými tvůrci.

K tomu mému patří jednoznačně vyvražďovačky a duchařské subžánry, tedy konkrétně “Paranormal”, “Ghost & Spirits” a “Haunted House”.

Jsem zarputilý ateista a spiritistický racionalista a jelikož princip duchů počítá s posmrtným životem a existencí duše, nedokážu tento fenomén plně docenit. Je to ale kvantita na úkor kvality, co mě u paranormálních filmů opravdu vytáčí.

Duchařský subžánr nám vnucuje interpretaci posmrtného života na pomezí nebe, pekla a kdovíčeho mezitím. A ať už jsou duchové hodní a varují nás, nebo zlí a vyhání nás z našeho domu, uklidňují vlastně diváka, že smrt není konec, ale nový začátek, který můžete prožít v míru a pokoji a nebo naopak v hříšném utrpení. Otázka smrti nebude patrně nikdy uspokojivě zodpovězena a jelikož duchy v jednom kuse potkáváme a cítíme jejich přítomnost, filmové tvůrce budou tyto stíny minulosti i nadále fascinovat. Přál bych si ale, aby vznikalo více tak originálních a zábavných duchařských filmů jako je Poltregeist.

Steven Spielberg, tentokrát v roli producenta, s režisérem Tobe Hopperem natočil emotivní žánrovou interpretaci únosu dítěte. Nadčasovým nápadem je využití televizoru, běžného přístroje v každé domácnosti, coby brány temných sil do vašich obýváků (a zároveň varování, že koukání zblízka na televizi škodí zdraví).

Poltergeist je prostě dokonalý a představuje jednu z těch mála výjimek v přemnožené produkci duchařin. Otřesně nepovedený remake z roku 2015 mi to jen potvrdil.

REŽISÉRSKÁ ZAJÍMAVOST: Tenhle film jsem spolu s Toy Story (1995) a Drak přichází (1973) viděl tutově nejvíckát, typuji tak 40x. Viděl jsem tu VHSku tolikrát, až se v ní opoužívaný magnetický pásek zpřetrhal. Často jsem se jako dítě tajně díval na televizi dlouho do noci až do konce vysílání, ale vždy jsem televizi stačil vypnout dřív než začala zrnit a šumět. Pro jistotu.

ALTERNATIVA: Nabízí se tematicky podobný VHSkový Kruh (2002), já mám ale raději méně známý Sirotčinec (2007) z produkce dalšího geniálního režiséra Guillerma del Tora.Tenhle kousek zkušeného diváka duchařin vodí za nos a nepustí ho až do překvapivého konce.

  1. Smrtelné zlo 2 (1987)

Komedie je v podstatě populárnější sestra hororu, která bydlí naproti přes chodbu a tváří se, že se sourozencem nemá nic společného, ale přitom se v jednom kuse potkávají.

Každý z nás se umí bát, je to základní lidská emoce, ale ne každý se umí bát u filmu. Pokud vás trápí, že se nudíte u scén, při kterých si ostatní schovávají hlavu pod svetrem, ale nechcete na horor zanevřít, tak hororová komedie je přesně pro vás.

*Pozor! Neplést si s žánrovou parodií. Správně namíchaná hororové komedie by měla, vytvořit balanc mezi vtipnými gagy a šokujícími scénami v tísnivé atmosféře. Být vtipná a děsivá zároveň.

A moje nejmilejší je ta nejkultovnější.

Subžánr “possession”, tedy “posednutí, používá démona jako kuriózní metaforu psychického onemocnění či drogové závislosti. Může být nenápadnou adorací, ale také nápadným výsměchem náboženství. Ale režisér Sam Raimi vytvořil v sérii Smrtelné zlo vlastní mýtus, ve kterém se představuje svoji signifikantní podobu démonických stvůr i legend. Žádný Satan, žádný Bůh. Jen oživlá useklá ruka a smějící se jelení trofej.

Pokud se chcete víc smát, běžte na film do plného kina v rámci nějaké retro žánrové projekce. Pokud se chcete víc bát, pusťte si ho sami v roubence uprostřed lesů.

REŽISÉRSKÁ ZAJÍMAVOST: První díl jsem viděl teprve nedávno a myslím, že ho můžete s klidem také přeskočit, na zážitku z druhého to nemá absolutně žádný vliv. První a druhý díl dějově nenavazují, spíš by se dalo říct, že druhý díl je remakem prvního. Je to jeden z těch příkladů, kdy rozpočtově bohatší pokračování překonalo původní film po všech stránkách, podobně jako Terminátor 2.

ALTERNATIVA: S lehkostí a umem vyvážený hororo-komediální debut Housebound (2014).

  1. Beetlejuice (1988)

Jaká je nejčastější odpověď dětí do 10 let na otázku “jaký je tvůj nejoblíbenější horor? Při jakém filmu jsi se nejvíc bál/a?” - “Harry Potter 3”.

Nepatřím k dětem, kterým rodiče zakazovali televizi po desáté, a tak mi na první dobrou přijde tento typ odpovědi úsměvný. Ale až při rešerších k mé diplomové práci mi došlo, že temnožánrovými prvky Harry Potter 3 přímo překypuje. Uniklý sériový vrah, krvelačný vlkodlak a vůbec nejděsivější scény jsou spojeny s doslova mrazivým vzhledem levitujících strážců “Alcatrazu pro kouzelníky” - mozkomory. Ty se zde objevují poprvé za celou serii a spolu s nimi ryzí hororové scény, o to více umocněné dětskou optikou.

Pokud připustíme, že dětem prospěje se čas od času dívat na strašidelné filmy, aby se naučily zpracovávat strach, tak se asi i shodneme, že je na trhu prostor pro “rodinné horory”, u kterých se baví jak rodiče, tak jejich ratolesti bez pocitu, že jim způsobíte vážnou psychickou újmu..

Horor je žánr totiž nejen obsahový, ale i vizuální. A Tim Burton opakovaně dokázal, že temně groteskní kulisy, hutná atmosféra a bizarně karikaturní zrůdy vsazené do dobrodružného či komediálního příběhu mohou zastoupit všechny ty hektolitry umělé krve a emocionální trýznění nekompromisních hororů pro dospěláky.

Tak tedy, mámy a tátové, stejně jako Harryho Pottera 3 i Beetlejuice můžete s morálním klidem pustit svým dětem. Tak jen do toho.

REŽISÉRSKÁ ZAJÍMAVOST: Na otázku “jaký film tě nejvíc ovlivnil” odpovídám automaticky Beetlejuice. A myslím, že to tak i opravdu je.

ALTERNATIVOU mladších dětí je loutko-animovaná adaptace výrazně děsivější knižní předlohy Coraline (2008), překvapivě temný požírač nezvaných návštěvníkůMonster House (2006) a geniální vánoční muzikál The Nightmare Before Christmas (1993). Pro starší děti doporučují brilantní novější adaptace kingovky TO: Kapitola I (2017), překonávající jak svého předchůdce, tak i knižní předlohu. A nebo můj krátkometrážní thriller pro školáky Třída smrti (2013) k vidění online zde: https://vimeo.com/79629026

TŘÍDA SMRTI / CLASS OF DEATH from Pavel Soukup on Vimeo.

  1. Řbitov domácích zvířátek (1989)

Máme za sebou duchy, démony, nebezpečná zvířata i lidské mainaky. V tomto filmu najdete všechny tyto typy antagonistů dohromady a k tomu ještě zombie. Přeplácaný hybrid nebo hardcore horror?

Odpovídědí je dodnes jeden z nejděsivějších filmů, jaký jsem kdy viděl. Nepříjemno pociťuji až fyzickým způsobem a opravdu se mi dělá zle od žaludku při představě vidět ho znova. To je jeden z nejkrásnějších pocitů, které z hororového filmu můžete mít.

Naprostou záhadou pro mě zůstává dovedení dětského herce Miko Hughese k tak brilantnímu výkonu (mimochodem velmi typické pro horory je objevování výjimečných dětských herců). Jeho změna z roztomilého děťátka na vraždící nemrtvé monstrum musí navodit trýzeň, depresi a zmar nejednomu rodiči. A na koho nezabral on, na toho bezpečně zabírá nemocná Zelda.

Kdo viděl remake, tak na něj rychle zapomeňte a podívejte se na tuto první daleko kontroverznější a děsivější adaptaci známé kingovky.

REŽISÉRSKÁ ZAJÍMAVOST: Řbitov domácích zvířátek je zástupce subžánru zombie, v tomto případě ale démonické nadpřirozené zombie.

Slovo zombie rozšířil William Seabrook na konci 20. let 20. století ve své knize The Magic Island. Živí mrtví prochází hororem po celou jeho historii a prvním případem je adaptace románu Mary Shelley Frankenstein (1931). Ten započal mrtvolnou éru jakožto neuvážený efekt vědecké posedlosti. Jiným vědecko-fantastickým pojetím vzniku zombie je nakažení neznámým virem (jako třeba morové zombie v The Plague of the Zombies (1966)) či mimozemským vesmírným zářením. Vedle vědeckého experimentu a přírodní katastrofy vznikají filmoví nemrtví také vlivem magie, od nekromancie, přes voodoo až po prostoupení náboženskou či pohanskou démonickou silou, jako právě v případě Řbitova. Dalšími zástupci nadpřirozených zombie jsou filmy White Zombie (1932) nebo found footage REC (2017).

ALTERNATIVA: Patrně nejstrašidelnější, nejdrsnější, nejchytřejší a nejlépe natočený horor s tématem démonického vzkříšení: Děsivé dědictví (2018)

  1. Nezvratný osud (2000)

Stalo se vám, že jste unikli o vlásek smrti? A umíte si představit, že byste si přáli, abyste neunikli?

Nové milénium představuje jeden z nejoriginálnějších slasherů (vyvražďovaček). Nezvratný osud s žánrovou ironií použil předtuchu jako předzvěst smrti a převrátil naruby význam štěstí. Zabijákem, vraždící mladé studenty, není tentokrát vrah s bodnou, sečnou nebo řeznou zbraní a ani naštvaný duch či démon. Je jím přímo Smrt, která fakt nemá ráda, když někdo překazí její osudové plány. Jelikož se smrtí se utkat nedá, je nutné ji přelstít. Naštěstí místní hrobník ví, že Smrt trpí poměrně těžkou obsedantně kompulzivní poruchou, která jí nutí vraždit v konkrétním pořadí. Což vytváří scenáristický prostor pro logickou úvahu, jak tento řetězec zdánlivých nehod přerušit.

Jedna z nejpopulárnějších sérií založila svůj signifikantní styl na pestrých a často dost nechutných umrtích způsobené shodou nešťastných náhod, překonávajících nejbizarnější případy z Darwinových cen.

REŽISÉRSKÁ ZAJÍMAVOST: Darwinova cena je ironické ocenění pro lidi, „kteří se zasloužili o zlepšení lidského genofondu tím, že se z něj sami odstranili hloupým způsobem“.

ALTERNATIVA: Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna (1987) a jeden z nejoriginálnějších vrahů filmové historie Freddy Krueger, který zabíjí děti v nočních můrách. Serie má od prvního dílu bohužel smůlu na scénáře a jejich levnou realizaci, ale třetí díl přesto vyniká. Ze všech epizod nabízí podle mě tu nejzábavnější černohumornou paletu ujetých smrtí. Fakt, že jde vlastní sny (tedy i noční můry) ovládat a ovlivňovat, je zde výborně využit až matrixovským způsobem.

  1. Resident Evil (2002)

*Pozor! Všechny další díly této série jsou naprosto příšerné.

Filmy podle videoher.

Smutná kapitola jak herní, tak filmové kultury. Jsem rád, že mohu při vychvalování akčního hororu zařadit do mého top výběru zástupce jednoho z mála a dost možná jediného kvalitního filmu podle videohry.

Fenomenální subžánr katastrofické zombie nákazy, jehož je Resident Evil zástupcem, je stále aktuální. Zásadní témata zasazena do kontextu napínavého žánrového filmu mohou zasáhnout větší škálu publika a s tím tvůrci často chytře operují. George Romero si to uvědomil, a tak reagoval na tehdejší americkou společnost svojí satirou Úsvit mrtvých (1978), kde představuje zombie v obchodním domě jako hloupé konzumní stádo poháněné základními pudy.

Mě na tomto tématu ale více zajímá a děsí simulace moderní apokalypsy způsobené rychle se šířícím virem. A jak jsme si nedávno ověřili, epidemie jakéhokoliv charakteru má devastující účinky. Krize pak probouzí v přeživších ty nejtemnější impulsy a jejich činy mohou být daleko děsivější, než neživá monstra

REŽISÉRSKÁ ZAJÍMAVOST: Americký Resident Evil vyšel ve stejný rok jako evropský 28 dní poté a oba tyto filmy pro mě znamenají pionýry nové vlny zombie filmů a seriálů. RE má romerovské pomalé zombie, ale v klaustrofobním podzemním prostoru s dalšími šílenými zombie nehumanoidními experimenty. 28 dní se odehrává většinou v otevřených vylidněných prostranstvích, ale zombie, tedy spíše vzteklinou nakažení vzteklouni, jsou poprvé ve filmové historii skutečně rychlí a o to nebezpečnější. Navzdory tomuto progresu má stále spoustu diváku raději pomalejší verze nemrtvých. Smrt, která se plíží pomalu jako rakovina, je totiž mnohem trýznivější.

ALTERNATIVA: Akčních hororů stojí za pozornost děsně málo, asi by šly spočítat na prstech jedné ruky a akce v nich nad děsem výrazně převažuje. Ale rozhodně k nim patří marvelovský upírský superhrdina před vznikem Marvel Cinematic Universa - Blade (1998).

A jako alternativu k zombie nákaze doporučuji komorní Contracted(2013).

  1. Babadook (2014)

Posledním a nejnovějších zástupcem téhle topky, představuje jednu z nejvlivnějších inspirací mého absolventského krátkého filmu Lesapán (2015). Můžete shlédnout online zde: https://vimeo.com/142104415

LESHY (a short dark fairy tale) from Pavel Soukup on Vimeo.

Faunův labyrint (2006) a mnoho jiných ukázalo, že lidová slovesnost a lokální mytologie může být základem pro pohádku na dobrou noc nebo opravdu děsivý film, který svým dětem rozhodně neukážete. Pokud byste Červené karkulce obarvili čepeček babiččinou krví z rozpáraného vlkodlaka, tak populární pohádku bratří Grimmů dost možná přiblížíte její originální necenzurované verzi. Pohádky totiž kdysi sloužily jako varování a proto byly mnohem drastičtější, než jak je známe dnes. Sondou do slovanského temného folklóru je například Erbenova Kytice a rozklad matky problémového dítěte v Babadookovi nápadně připomíná Erbenovu Polednici.

“Dark Fairytale” či “Fairytale Horror” v sobě nese prvky “Folk Horroru”, ale neomezuje se pouze na čarodějnictví a stále respektuje základní charakteristiku pohádky - souboj více či méně jasně definovaného dobra a zla vyústěný v morální ponaučení (pro diváka i hlavní postavy).

Babadook, ale osvěžil tenhle směr zejména zasazením do současné doby, precizním vizuálem se špičkovými hereckými výkony a psychologickým přesahem. Vynořil horor z bláta, do kterého se postupně víc a víc bořil, a režisérka Jennifer Kent, stejně jako pár let po ní Jordan Pelee (Get Out, 2017) a Ari Aster (Děsivé dědictví, 2018) vytvořili pomyslnou moderní vlnu drzého, nekompromisního a hlavně nápady překypujícího hororu, který se nespokojí jen s lehkým přetavováním stokrát nastavených polotovarů.

ZAJÍMAVOST A ALTERNATIVA: České filmy mám rád. Myslím, že naše filmařina je na špičkové úrovni a i za velmi skromných podmínek, tady nemálo režisérů vytváří skutečně světově nadprůměrné filmy. Přiznejme si ale, že horor nám fakt nejde, zatímco v sociálních dramatech, buranských a dobových komediích a pohádkách jsme středoevropské špičky. A jestli bylo období, kdy to tuzemským pohádkám slušelo nejvíc, tak to byly sedmdesátky a osmdesátky. Slovanský folklór pamatuje hodně děsivých příběhů a pár jich v nezněžnělé podobě prosáklo právě do filmových pohádek. Jedním takovým případem je česko-slovenský Nebojsa (1988). Já se bál dost.


Pavel Soukup

O Pavlu Soukupovi



Reklama

Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Pokud vás zajímají úspěšné projekty a hledáte články o inspirativních osobnostech, doporučujeme vám navštívit stránku dobré zprávy.

Děkujeme, že jste navštívili stránky scifi a fantasy e-magazínu Vanili.cz. Mějte fantastický den a přijďte zas!

Zveřejněte PR článek na online magazínu Vanili.cz!

Popkulturní magazín provozujeme již od roku 2006.

Mám zájem