banner
banner

Toman, Běhounek a Foglar „spolu psali“ novou knihu Výpravy do ztracených světů

Toman, Běhounek a Foglar „spolu psali“ novou knihu Výpravy do ztracených světů
29.09.2020
Toman, Běhounek a Foglar „spolu psali“ novou knihu Výpravy do ztracených světů

140 stran komiksů s dinosaury, cestou kol světa uspořádanou Američany a Čechy, s lovci lebek i otázkou (falešného?) šílenství, s vědeckou realitou i jejími sny, s mimozemšťany a se skutečným cílem jedné ztracené výpravy.

Zatelefonoval mi koncem září kamarád Vlasta Toman (nar. 17. 7. 1929 v Plzni) a mimo jiné vyzvonil, nakolik dře nad novými a ještě novějšími scénáři, jichž nasliboval desítky a desítky.

Nechme se překvapit výsledem a zatím potěžkejme tu voňavou, rozměrnou bichli, která právě vyšla a jejímž se stal někdejší dlouholetý šéfredaktor ABC hlavním autorem. Kniha se jmenuje Výpravy do ztracených světů a spoluautory jsou mj. legendární František Běhounek a Jaroslav Foglar. Zkoumání oné konstelace zahajme u prací Tomanových (str. 56 až 120), anžto jsou těžištěm stočtyřicetistránkové vázané publikace z nakladatelství urputného a projektem jako vždy nadšeného Josefa Vybírala, bez něhož bychom byli kulturně o hodně chudší. Vydává především Julese Verna, ale zdaleka nikoli jen jej.

Vlastislav Toman napsal pro knihu rozsáhlé komiksy Výprava do Ztraceného světa (na motivy klasického Doylova románu) a Druhá výprava do Ztraceného světa (již pouze z vlastní fantazie) a kratší seriál Třetí výprava, už taky původní.

Výpravu do Ztraceného světa kreslil Jiří Veškrna (1931-1996) pro čtrnáctý ročník čtrnáctideníku ABC a zveřejněna byla v letech 1969-1970. Nejednalo se o adaptaci nijak věrnou, vždyť například pražádná Challengerova dcera Jessie v knize z roku 1912 není.

Roku 1971 přimkli tvůrci před 24 těchto částí dobrodružného příběhu ještě dvě stránky pro třetí číslo časopisu Rychlé šípy, nicméně kompletně komiks vstoupil do světa teprve v samostatné publikaci z roku 1988 a reeditován byl v dalších knížkách let 2001 a 2013. Již v letech 1979-1980 jsem ovšem na gymnáziu ve čtyřiadvacátém ročníku ABC fascinovaně hltal jeho pokračování Druhá výprava do Ztraceného světa, kreslené pro změnu Františkem Kobíkem (1933-2006), jenž dal už předtím podobu původnímu Tomanovu hrdinovi Kruanovi ze „Žluté planety“. Druhá výprava je, pravda, zcela původní a nijak nezaostává za tou „první“. Naopak: dost čtenářů (mezi nimi taky já) se na chvíli domnívalo, že jde o adaptaci pokračování, které stvořil již Conan Doyle. Není tomu tak a Doyle sice využil hrdiny Ztraceného světa přesně ve čtyřech dalších - a opět vědeckofantastických - prózách (Jedovatý pás, Když Země vykřikla, Země mlhy, Muž, který chtěl rozložit svět), ty se už nicméně neodehrávají v Jižní Americe a nikoli ani na žádné náhorní planině zaplněné dinosaury a praopy.

Třetí a závěrečnou část této trilogie vymyslil pak Vlasta Toman teprve v prvé dekádě našeho tisíciletí, výtvarně se jí chopil Jiří Petráček a poprvé se objevila roku 2013 ve Zlaté knize komiksů, když už roku 2007 zveřejnilo deváté číslo časopisu Pevnost její prozaickou verzi, přičemž OBĚ DVĚ varianty, scénář i povídku, dnes najdete pouze v knize Třetí výprava (Triton, 2008). A chce se mi teď napsat, že je hrdinou této – již kratší – Třetí výpravy Toman sám, avšak ve skutečnosti jde prostě o novináře, jemuž Jiří Petráček přidělil autorovu podobu.

Tolik tedy k pravěku přenesenému do dvacátého a jedenadvacátého století. Autor tria komiksů Vlastislav Toman bývá občas srovnáván s Jaroslavem Foglarem, s nímž ostatně v ABC spolupracoval, i není naprosto nemístné, že se nyní v knize Výpravy do ztracených světů vynořuje i zbrusu nová komiksová foglarovka Expedice Borneo. Tu ovšem Foglar nedodal odnikud ze záhrobí, nýbrž je dílem scenáristky Ivany Peroutkové (nar. 1960) a zmiňovaného už malíře Jiřího Petráčka (1941). Seriál není nový, byl zveřejněn už ve sborníku k výstavě S Jaroslavem Foglarem od Bobří řeky do Stínadel (2007) a scénář o lovcích lebek existuje minimálně od poloviny let osmdesátých a má čtyři pokračování nazvaná Tom, vášnivý čtenář, Historie lodního pytle, Nešťastný vodopád a Hrůzný nález; názvy ovšem adaptátorka vypustila a v rozhovoru, který mi Jiří Petráček poskytl v březnu 2008 pro web Komiks.cz je sice scénář charakterizován jako povídka, ale toť snad detail a v žádném časopise či knize se ta próza každopádně doposud neprosadila.

A Běhounkův podíl na Výpravách do ztracených světů? Je jím spoluautorství komiksu Výprava Toma Bartona, který dokončili už zmiňovaná Ivana Peroutková a (neuvedený) Jaroslav Hlaváček.

Zatímco tato dvojice stvořila a doladila (on) scénáře závěrečného tuctu pokračování, známý účastník Nobileho výpravy a klasik české sci-fi (žil v letech 1898-1973) napsal už zásadních 37 dílů „úvodních“. Právě v opačném gardu kreslili Jiří Petráček a Václav Junek (1913-1976), jinak známý ilustrátor Běhounkových knih a spoluautor Rychlých šípů.

Tento dnes už pověstný vědeckofantastický komiks o „cestě do pravěku“ začal vycházet v týdeníku Vpřed roku 1946 a přerušen byl v čísle 38 roku následujícího, což současně bylo i poslední číslo třetího ročníku. „Ale jde jen o konec prvního dílu,“ prohlašovala tenkrát redakce a čtenáři měli prý zvědět, zda se hrdinům povede opustit fantastický ostrov s pravěkým živočištvem a dokončí cestu kolem světa, již plánovali. Jenže...

Ve čtvrtém ročníku ani nic obdobného není. „Snad František Běhounek neměl čas a chuť, snad byl jinak malířsky zaneprázdněn Václav Junek, snad bylo vše odrazem oné pohnuté doby,“ uvažuje Milan Krejčí v doslovu k Výpravám do ztracených světů, načež věrohodně dá „zkázu“ komiksu do souvislosti s Běhounkovým nápadem na román Swansonova výprava (1949). Ten šel, pravda, do stoupy a „přežilo“ jen několik desítek vysoce dnes oceňovaných kousků, ale zdá se, že Krejčího teorie sedí, vždyť hrdina románu se jmenuje Dick Burton. Ale k původnímu komiksu. Ten byl dokončen pro teprve letošní knihu a došel tedy na 49. stranu, byť není vyloučeno, že noví autoři přijdou s pokračováním.

Knihu Výpravy do ztracených světů uvádí pozoruhodnou vzpomínkou (i na jistou rokli u Třemošné) Mé ztracené světy Vlastislav Toman a svou studií ji brilantně uzavírá Milan Krejčí. Je ovšem pravda, že zvláště okolo Doylova Ztraceného světa či reálné výpravy plukovníka Fawcetta už dnes existují hotové mytologie, jichž se tento doslov mohl jenom dotknout.

A ještě něco. Právě v rámci finální studie kniha přináší ještě jeden obrázkový seriál Tajné město. Vytvořili jej už koncem let osmdesátých scenárista J. Chalupka a kreslíř Ladislav Říha (nar. 1960), avšak zveřejněn byl teprve roku 2019 v publikaci Říhou kreslených (a povětšinou autorských) komiksů Pokračování příště. Mimozemsky-vědeckofantastická pointa tohoto příběhu je možná poněkud přehnaná, ale...

Proč by se to dodnes nenalezenému plukovníkovi skutečně nemohlo takhle přihodit? Proč ne?

Výpravy do ztracených světů. Nakladatelství Josef Vybíral, Žalkovice 2020 (www.verneovky.cz). Úvod Vlastislav Toman. Závěrečná studie Milan Krejčí. I podle námětů Arthura Conana Doyla a Jaroslava Foglara psali Vlastislav Toman, František Běhounek, Ivana Peroutková, Jaroslav Hlaváček a J. Chalupka a kreslili Václav Junek, Jiří Petráček, Jiří Veškrna, František Kobík a Ladislav Říha. 140 stran

Článek připravil Ivo Fencl



Reklama

Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Pokud vás zajímají úspěšné projekty a hledáte články o inspirativních osobnostech, doporučujeme vám navštívit stránku dobré zprávy.

Děkujeme, že jste navštívili stránky scifi a fantasy e-magazínu Vanili.cz. Mějte fantastický den a přijďte zas!

Zveřejněte PR článek na online magazínu Vanili.cz!

Popkulturní magazín provozujeme již od roku 2006.

Mám zájem