banner
banner

Sci-fi komiksy Miloše Nováka

Sci-fi komiksy Miloše Nováka
03.02.2019
Sci-fi komiksy Miloše Nováka

Kniha přináší obsáhlý průřez tvorbou Miloše Nováka od úplných počátků po pozdní práce a dokládá kreslířovu neuvěřitelnou všestrannost.

Je to tady! Můžeme možná tančit všude. Znovu, v dokonalé reprodukci se v lednu 2019 vynořil už klasický český komiks Kapitán Nemo (scénář Svatopluk Hrnčíř podle Josefa Matzala Trosky) od mistra kresby Miloše Nováka; a nejen on. S ním jsou ve Velké knize komiksů (Albatros) zveřejněna také další dřevní sci-fi díla téhož výtvarníka Přízrak chce tmu (1970), Po 7 tisíciletích (1970, scénář Emil Škaloud), Host z vesmíru (1970, scénář Emil Škaloud) a Strach z vesmíru (1972, scénář Pavel Toufar).

Miloš Novák (16. 1. 1909 - 29. 9. 1988) byl univerzální a pragmatický umělec a dochovalo se naštěstí dost jeho kresebných originálů, takže mohou být reprodukovány v kvalitě, jaké u nich až dosud nikdy nemohlo být dosaženo. Zásluhu na tom má badatel a editor Tomáš Prokůpek, který celý soubor (nejen se sci-fi komiksy) doplnil obsáhlou studií a jenž ocitoval i to, jak Nováka vnímal jeho dlouholetý kolega a kamarád Bohumil Konečný: „Jeho pohotovost byla nelidská. Při práci se absolutně ničeho nebál.“

Ač se objemná publikace zaměřila jenom na výbor z komiksů, Tomáš Prokůpek dokázal výtvarníka představit ve všech souvislostech a komplexně. Už předsádky to dokazují, neb je zdobí rovných 70 ilustrací k prvorepublikovému vydání cyklu Jirka, postrach rodiny (1935-1936); jinak ovšem Miloš Novák ilustroval i stovky dalších knih. A jak editor neopomene zdůraznit, připomněla už tuto jeho díla publikace Vladimíra Prokopa Ilustrátoři dobrodružství.

A co se obrázkových seriálů týče? V našem svazku se jich posléze ocitlo 37, a to včetně kratších stripů z Malého čtenáře let 1939-1940.

Mnohé další krátké komiksy, nicméně i delší seriálové cykly byly pak z různých důvodů editory „nechány na příště“. Ale je toho zde pořád dost a řazení děl dodržuje chronologii. Jedním z úvodních seriálů je díky tomu i působivá a náročnou metodou kvaše zpracovaná adaptace Cooperova Lovce jelenů (1940-1941).

Zmíněná chronologie je narušena pouze v těch případech, kdy se v rámci koncepce naskytla možnost stvořit tematicky a stylově kompaktní oddíl, i kdyby sebekratší. Příklad? Část nazvaná Klubácké komiksy (str. 60-75). Realitou je ovšem to, že nejméně z pěti existujících Novákových seriálů toho typu zde nacházíme jen dva.

Editor Prokůpek a odpovědný redaktor Ondřej Müller v Edičním komentáři zajímavě shrnují těch několik málo případů, kdy se originály přece nedochovaly, a bylo proto na místě přikročit k rekonstrukcím. V případě cyklu o Panu Vovsovi (Svobodné slovo, 1968) je podobně „rehabilitována“ dokonce většina z deseti pokračování. Zcela také zmizel originál adaptace Jiráskova románu Z Čech až na konec světa a jako zdroj byly proto zužitkovány retušované (a nato kolorované) tisky, které roku 1997 připravil Petr Barč pro reedici díla v časopise Skaut-Junák.

Jen „oprášené“ noviny jsou i zdroj nového vydání cyklů Přízrak chce tmu (1970) a Msta Neklanova (1971). Oproti tomu originály kreslených příběhů Pomsta je sladká a Lignatone z konců 30. a 40. let sice existují, nepodařilo se nicméně dohledat místo otištění. To je i případ několika dalších Novákových děl. A následek? Jde o příběhy zveřejněné poprvé teprve roku 2019. A editoři věru neponechali nic náhodě a byli pečliví a... A dík tomu došlo dokonce na to, že - po řadě reedic – je teprve ve Velké knize komiksů opraveno pořadí panelů na jednom důležitém místě v adaptaci Kapitána Nema. Jedná se o hrůzyplný moment, kdy obživne socha dinosaura a chce ukousnout hlavu jednomu z potápěčů.

Miloš Novák začal co profesionál už ve třicátých letech. Od roku 1936 ilustroval Vilímkova Malého čtenáře, a co se týká jeho seriálů pro jeho zadní strany (1939-1940), scénáře jsou nepochybně někdy přebírány ze starších zahraničních komiksů, ale pravděpodobně za to nemohl. Zřejmě to ani nevěděl – a dodala mu je už redakce. Nebylo tehdy ničím zvláštním, že byl putující motiv-anekdota zpracováván různými kreslíři i třeba po dobu půl století od nejstarší jeho známé verze.

Miloš Novák byl neobyčejně adaptibilním výtvarníkem a dokonce dokázal převzít po Artuši Scheinerovi (1863-1938) figurku jeho Kulihráška. Nutno dodat, že ne pro komiks. Scenáristka Marta Voleská totiž za války navázala prozaickými knihami Kulihráškův národní slabikář (1940) a Kulihráškova veselá početnice (1941). A ty poněkud zapadly.

V letech 1941-1947 vytvořil Novák také seriálovému stylu se blížící obrázky do Wenigových knížek Na táčkách u Spejbla a Hurvínka a Příhody a čtveráctví Hurvínka a Máničky a roku 1941 poprvé ilustroval romány J. M. Trosky, a to Vládce mořských hlubin a Záhadný ostrov. V letech 1947-1948 namaloval obálky pro druhé vydání Troskových románů Nemova říše a Rozkazy z éteru. Po odmlce, koncem let šedesátých, připravil nové obrázky pro romány Kapitán Nemo a Zápas s nebem. Jak připomíná Tomáš Prokůpek, souběžně se vynořovaly také komiksové adaptace Troskových prací, a to v časopise Větrník/Pionýr. Libretistou byl Svatopluk Hrnčíř (1926-2014), který si Trosku oblíbil už v dětství. „Adaptace novel Vládce mořských hlubin (1968) a Paprsky života a smrti (1968-1969) ne zcela přesvědčivě ztvárnil Miroslav Hrdina (1932-?), pročež při přípravě komiksové verze Kapitána Nema oslovil Hrnčíř raději Miloše Nováka,“ konstatuje editor.

Miloš Novák však nebyl jen ztvárnitelem dobrodružných sci-fi a přátelil se s mnohými kolegy-výtvarníky, nejvíc pak s Bohumilem Konečným. Někdy dokonce spolupracovali, a to si bral Konečný vždy na starost figury. Již počátkem padesátých let spolu také vytvořili sérii obrazů českých a slovenských hradů (po kterých spolu i cestovali) a dohromady s ostříleným novinářem Emilem Škaloudem vypracoval Novák už sám cyklus reportáží Padesátá rovnoběžka.

Se Škaloudem ovšem vytvořili také pětici sci-fi komiksů pro Svobodné slovo. S ohledem na poněkud diskutabilní konstrukci jejich scénářů, Velká kniha nakonec přetiskla jen ty dva, u nichž se podařilo dohledat originály: Po 7 tisíciletích (1970) a Host z vesmíru (1970). A chybí zde tím pádem úvodní Vzpoura androidů, ale i následné cykly Silonova zkáza a Boj o Larryho kótu.

Roku 1969 ilustroval Novák dokonce i ve svém době výjimečné české vydání bondovky Goldfinger, načež byly v letech 1969-1970 ve Svobodném slově zveřejněny hned tři jeho komiksová dobrodružství inspektora Dorgese. Příbuznost s Bondem byla zřejmá a snad i proto inspektor nepátral již dále. O to příjemnějším je dnes překvapením.

Na námětech a scénářích Novákových seriálů se jenom ve Velké knize komiksů podílelo sedmnáct autorů a připomeňme zde aspoň loni zesnulého Pavla Toufara. Napsal Strach z vesmíru (Svobodné slovo, 1971-1972) a Velký sen Václava Kadeřávka (ABC, 1976). Pro právě zmíněné ABC jinak Novák ztvárnil i některé díly cyklu Příběhy psané střelným prachem od Vlastislava Tomana.

Co víc, vstoupil okrajově i do světa Rychlých šípů. Na začátku let 70. zveřejňoval totiž Jaroslav Foglar ve Svobodném slově přepisy některých dílů svého slavného seriálu a - údajně - si sám Nováka vyžádal jako ilustrátora.

Podrobněji o Miloši Novákovi vypráví v závěrečné studii svazku Tomáš Prokůpek a autorem úvodního vzpomínání na otce je jeho stejnojmenný syn Miloš Novák (*1943), uznávaný kardiolog.

Velká kniha komiksů. Na scénáře různých autorů nakreslil Miloš Novák. Edičně připravil a doslov napsal Tomáš Prokůpek. Odpovědný redaktor a spoluautor Edičního komentáře Ondřej Müller. Úvod MUDr. Miloš Novák. Plus. Praha 2019. 232 stran. ISBN 978-80-259-1046-7

Ivo Fencl



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Pokud vás zajímají úspěšné projekty a hledáte články o inspirativních či slavných osobnostech, doporučujeme vám navštívit stránku dobré zprávy.


Líbil se vám článek? Šiřte nás dále!

Zveřejněte PR článek na online magazínu Vanili.cz!

Popkulturní magazín provozujeme již od roku 2006.

Mám zájem