banner
banner

Prázdný svět je jak vitráž s barevnými sklíčky

Prázdný svět je jak vitráž s barevnými sklíčky
04.02.2021
Prázdný svět je jak vitráž s barevnými sklíčky

Tak trochu postapo, tak trochu alternativní historie. To je nový povídkový román Davida Šenka.

Kdo sleduje tvorbu Davida Šenka, ví, že zatím vydal šest knih. A ačkoliv má na kontě romány Srdce Apoveru a Poslední z Apoveru, jeho tvorba je především povídková. Ostatně o tom něco vypovídají nejen sbírky jeho povídek Smrtelní bohové, Proudové šílenství a Srdce z ledu, ale především to, že jeho jméno se několikrát ocitlo v první desítce literárních soutěží O cenu Karla Čapka a Ikaros/Daidalos. O tom, že si rád pohrává s alternativní historií dvacátého století, zase vypovídá jeho účast coby rekonstruktéra na obnově skvělého povídkového cyklu Verschluss Karla Drexlera. To, že si ho duo editorů Hokr & Kyša vybralo do týmu přispěvatelů do jejich antologií Ve stínu Říše, Ve Stínu Apokalypsy a Ve stínu Magie zase svědčí o tom, že si i tito staří kozáci domácí fantastiky cení vysoké kvality jeho textů. Nyní nám tedy mělnický rodák přináší další ze svých povídkových knih. Jestli je Prázdný svět stejně dobrý jako byl Verschluss, to si povíme za chvíli. Nyní si však pojďme představit svět, v němž se David Šenk rozhodl strávit bezmála 240 let, protože první povídku zasadil do roku 1914 a poslední až do roku 2153.

Prázdný svět se odehrává v Rusku a posléze ve střední Evropě po první světové válce, ta však nebyla ukončena ani tak rozpadem Rakousko – Uherska jako spíš epidemií takzvané finské krvácivé horečky. V důsledku toho vymřela většina populace jak v Evropě, tak v Rusku. Nicméně ti, kteří přežili, se drží naděje v lepší budoucnost zuby nehty. Vznikají nové státy vedené novými vůdci. Těmi jsou takzvaní epifytové, kteří v důsledku finské horečky disponují aurou moci, díky níž si mohou k sobě připoutat stovky lidí. Těm, kdo se nechtěli podřídit těmto zrůdám s lidskou tváří, nezbylo nic jiného než opustit matičku Rus, a pod vedením starých ověřených vůdců najít novou vlast ve středu Evropy. Proto v roce 2031 nenajdete nad soutokem Labe s Vltavou Mělník, ale Leningrad a tam co bývala Mladá Boleslav zase Stalingrad. A že je Domovina rozkládající se mezi Magdeburgem a Gdaňskem v neustálém ohrožení, je třeba vyvíjet nové zbraně, pěstovat nové a lepší vojáky, a především bojovat za lepší zítřky.

První dvě povídky situoval autor do Prahy na sklonku roku 1914 a do Ruska v Letech 1915–1923. Stejně jako v knize Verschluss i zde může mít čtenář na první pohled pocit, že oba texty jaksi trčí z řady, ale to je jen zdání. Obě dvě povídky jsou totiž jakýmsi úvodem či oslím můstkem vysvětlujícím proč se Evropa stala prázdným světem a jak došlo ke vzniku nového sovětského státu.

Jeho pomyslnou kronikou je pak pět povídek, v kterých je nám v rozmezí let 2031 až 2077 představena v celé své rozmanitosti nejen Domovina jak ji Stalinovi a Leninovi pohrobci nazývají, ale především její obyvatelé. A protože je jejich nová vlast v neustálém ohrožení, nahlédneme s nimi nejen do výcvikových táborů speciálních jednotek, ale zúčastníme se také několika vojenských operací a prožijeme jedno takřka detektivní pátrání. Přitom budeme svědky nejednoho morálního dilematu. Tyto povídky jsou také navzájem povázány úryvky pravidelné rozhlasové relace Rádia Leningrad. Vlastně všech sedm povídek je provázaných nejen odkazy na minulost Domoviny, ale také hrdiny, kteří se v nich vyskytují ať už fyzicky, nebo ve vzpomínkách jejich bývalých souputníků. Zároveň se autorovi podařilo zachovat nejen časovou posloupnost dějů, ale v řádu jím vymyšleného světa vnitřní logiku a návaznost. Tady žádnou díru tesař nenechal a díky tomu působí Šenkův svět naprosto uvěřitelně a živě. Škoda jen, že si čtenář díky krátkému rozsahu jednotlivých povídek jen horko těžko najde k autorovým hrdinům a hrdinkám vztah.

Závěrečnou povídku situoval autor do roku 2153. Přestože jeho pohled za „velkou louži“ chápu jako otevřená zadní vrátka případnému pokračování, budou mnozí čtenáři vnímat osmý střípek z téhle ponuré, ale velice čtivé vitráže jako slepé střevo celé knihy. A to je vážně škoda, protože tady prostě kronikář Domoviny David Šenk trochu ztrácí dech.  

Co říci závěrem? Jestliže byl Verschlus, na němž se Šenk jako rekonstruktér nemalou měrou podílel, jakýmsi okénkem do žánru alternativní historie, Prázdný svět představuje velké chrámové okno, v jehož tabulkách se paprsky slunce sice odráží jen krátce, ale s o to větší intenzitou. Přesto doufám, že se jednou dočkáme nejen jedné vitráže, ale nejmíň zrcadlové síně. A pokud jí bude pokračování příběhů z Domoviny, tak to bude jen dobře.

Jan Procházka

Hodnocení: 85%

David Šenk

Prázdný svět

1. vydání
vazba – brožovaná
110 x 180 mm, 368 stran

ISBN / ISSN: 978-80-7557-979-9EAN: 9788075579799

Ukázku knihy najdete na stránkách nakladatelství Epocha: https://www.epocha.cz/kniha/david-senk-prazdny-svet-prvni-vydani-brozovana/



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Pokud vás zajímají úspěšné projekty a hledáte články o inspirativních či slavných osobnostech, doporučujeme vám navštívit stránku dobré zprávy.


Líbil se vám článek? Šiřte nás dále!

Zveřejněte PR článek na online magazínu Vanili.cz!

Popkulturní magazín provozujeme již od roku 2006.

Mám zájem