banner
banner

Posmrtná predace – Noir detektivka podle Viléma Koubka

Posmrtná predace – Noir detektivka podle Viléma Koubka
30.03.2021
Posmrtná predace – Noir detektivka podle Viléma Koubka

Když Dashiell Hammett vezme splatterového autora na výlet do domova důchodců.

Brněnské nakladatelství Host, má na volbu domácích autorů šťastnou ruku. Tedy přinejmenším co se fantastiky s originálními náměty týká. Ať již to je Petra Slováková se svou Young adult z Ostravy, Pavel Bareš s knihou o stalkingu, nebo Přemysl Krejčík a Lukáš Vavrečka se svými příběhy z alternativní historie. Do téhle skupiny bezesporu patří Vilém Koubek, jenž u Hostu vydal dva úspěšné splatterpunkové romány Čepel entropie a Organická oprátka. Nyní přichází se svou třetí knihou, v níž si (jak sám tvrdí) chtěl od splatteru odpočinout. Kniha nese název Posmrtná predace a už podle perfektní červeno, černo bílé noirové obálky Jany Kilianové můžeme tušit, že tahle kniha se ponese v trochu jiném duchu.

Vítejte v Odpočinku.

„Nechávám informaci viset ve vzduchu jako špatný znamení. Dává totiž perfektní smysl. Kdo jinej by měl umírat ve světě, kde starý lidi nechcípaj.  Někdo musí převzít jejich roli a uvolnit místo v koloběhu života.“

Svět blízké budoucnosti není nic hezkého. Válka s komanči (rozuměj komunisté) zanechala na mnohých šrámy a to nejen ty viditelné. Svět se z toho sice vzpamatoval a mnozí se přizpůsobili nové době, ovšem ne všichni. Především generace mileniálů má problém přizpůsobit se nové době. Děti, které se narodili v letech 1981-1996 nyní dosáhli důchodového věku, a přestože jsou už jednou nohou v hrobě, nedokážou pochopit, že jsou už dávno za zenitem. Právě pro ně je tu Odpočinek, ghetto oddělené od okolního světa zdí. Město, kde mohou žít tak, jak byli po celá léta zvyklí. Místo, kde se neumírá. Ovšem Odpočinek není rájem pro každého. Zatím co důchodci si zde rochní v nekonečných frontách napříč supermarkety, užívají si buzerování spolucestujících v MHD, nebo život v alternativních komunitách na okraji města, ti, kteří se o chod tohohle podivného skanzenu starají, páchají často sebevraždy ze zoufalství. Mladých, kteří do odpočinku přišli za prací a nadstandardním výdělkem jsou zkrátka plné hřbitovy.

Kam se hrabe Marlowe.

„Tatíček lapenej v kolárku za stolem, na němž trůní stylový světlo se zeleným stínítkem. V hlavě mi začne hrát noirová hudba. Do černobílých odstínů se svět nicméně neppřepne. „

Právě sem do Odpočinku přibyl válečný veterán, notorický ochlasta a životní ztroskotanec Vincent Krhavý. A ačkoli sem přijel za prací, není jedním z těch, kteří by přerovnávali nekonečné řady zboží v obchoďácích, vařili ve vývařovnách pro veřejnost, či sloužili u bezpečnostní služby jako ochranka místních rezidentů. Krhavý je soukromé očko a do největšího skanzenu v republice se vypravil proto, aby našel otce někoho, kdo ho drží takříkajíc za koule, a to silou válečného androida, který nebohého Vincenta všude doprovází. Krhavý je cynik až na půdu a těch bezmála tři sta stran je vlastně jeho nepřetržitým monologem. A ačkoli při svém pátrání spojí své cesty s kočkou Lžičkou, která z něj dělá alespoň trochu snesitelnějšího člověka, nebo se sympatickou Mae, je celá kniha především o jeho glosách, cynických komentářích a ironických hláškách. „Občas se probouzíte s pocitem ukřivděnosti. Sere vás, že když už s váma ten život tak krutě vyhebává, nedočkáte se od něj ani míchanejch vajec k snídani.“ Ne každému může být taková postava pochuti. A mnohdy se může zdát, že jde Koubek při budování image noirového antihrdiny zbytečně na sílu. Jenže právě v tom největší síla knihy a pak samozřejmě v úžasné stylistice, jíž je Vilém pověstný.

Když se spatterpunkový autor utrhne ze řetězu.

„Babky za vozovou hradbou na nás čumí, ale tím jejich zájem končí. Nesunou se z cesty, nehodlají uhnout. Mají právo překážet.“

Přestože je Koubkova kniha především noirovou detektivkou, autor v sobě nezapře splatterpunkvého ducha. A to především v několika scénách z přeplněných supermarketů, striptýzových klubů pro přestárlé, či spanilých jízd v místní MHD. To pak praskají kosti nebohých důchodců, vržou kolečka nákupních vozíků a krev teče proudem. Tady mohou fanoušci autorových předchozích knih bezpečně identifikovat svébytný styl básníka české akční fantastiky.

Než vás sejme téčko a kočka vám ohryže ksicht.

Za mě je Posmrtná predace svižná noirová detektivka říznutá splatterem. Svěží dílko, v němž si nikdo nebere servítky a které není rozhodně pro každého.  Ovšem ti, kteří si potrpí na cynické hlášky, ironický humor a výraznou noirovou stylizaci, bude nad knihou příst jako dobře nakrmená kočka.

Hodnocení: 78%

Žánr

Detektivky, krimiLiteratura českáSci-fi

Vydáno

2021, Host

 

Počet stran

288

Jazyk vydání

český

Vazba knihy

měkká / brožovaná

ISBN

978-80-275-0583-8



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Pokud vás zajímají úspěšné projekty a hledáte články o inspirativních či slavných osobnostech, doporučujeme vám navštívit stránku dobré zprávy.


Líbil se vám článek? Šiřte nás dále!

Zveřejněte PR článek na online magazínu Vanili.cz!

Popkulturní magazín provozujeme již od roku 2006.

Mám zájem