Pavel Bareš ví, že i superlidé mají své problémy
Autor dvoudílné série Projekt Kronos opustil postapo svět roku 2052 a ve svém románu Meta se přenesl do v podstatě žhavé současnosti.
Superlidé bez kostýmů.
Praha a vlastně celý svět žijí internetem a jeho největšími hvězdami nejsou zpěváci, herci či sportovci. Ba dokonce ani YouTubeři, ale Meta lidé. Tedy lidé nadaní superschopnostmi. Umíte mluvit se zvířaty? Šup, založte si účet na Instagramu, YouTube kanál, a máte o živobytí vystaráno. Ale běda vám, pokud umíte něco, čím byste mohli ohrozit státní bezpečnost. Takový neprůstřelný pan Pařízek je ještě OK. Ale pokud byste například třeba na sebe uměli vzít podobu někoho jiného jako mimik, to už by byl mnohem větší problém. To už máme potenciální ohrožování státní bezpečnosti. (Jen si to vezměte. Co by takový mimik mohl napáchat, kdyby na sebe vzal podobu pana premiéra, nebo nedej Superman pana prezidenta?). A pro ten případ tu máme povinnou registraci. A následnou deportaci do chráněného výzkumného zařízení, případně nepřetržitý dohled svalovců od tajných služeb. A když meta o takovou státní péči nestojí? To si pak musí dát sakra pozor, co dělá, aby nebyla odhalena, protože bezpečnostní pravidla se zpřísňují každým dnem. A i když je naše legislativa hodně pomalá, tresty za vyhýbání se registraci jsou hodně nepříjemné.
Jednou takovou metou bez registrace je Lenka neboli Lenny. Holčina, která po rozvodu rodičů utekla do Prahy a teď se snaží jen v klidu dostudovat, občas si trochu užít a občas využít svých mimických schopností, aby pomohla své nejlepší (a vlastně jediné) kamarádce Debí u zkoušky. Ne. Lenny ROZHODNĚ nestojí o ŽÁDNÉ problémy.
Lenny má problém.
Fun Fact? „Stalking je nevhodné chování, projevující se zejména opakovaným fyzickým sledováním, nechtěnými kontakty (dopisy atp.), dlouhodobým sledováním aktivit určité osoby a sbíráním informací o ní, případně nemístným oslovováním jejích příbuzných, přátel atp.“
Tím problémem je ctitel, nebo spíš stalker. Představte si, že vám do života vstoupí někdo, kdo o vás ví absolutně všechno, umí se vám dostat do bytu i pod kůži a vy nevíte kdo to je. Jste vystaveni vydírání a psychickému nátlaku a jediné co, můžete dělat je to, že půjdete na policii. A teď si představte, že jste neregistrovaný mimik. Blbé. No a přesně v téhle situaci se na začátku příběhu ocitá Lenny. Jak se s celým problémem vypořádá? To vám Pavel Bareš nebo Kristýna Podzimková řeknou v knize či její audio verzi.
Bareš zvolil velice citlivé téma stalkingu a sexuálního násilí na ženách. Kniha čtenáře vtáhne nejen tím, že je situována do současné Prahy mezi současnou mládež, ale především tím že je vyprávěna retrospektivně a to z pohledu hlavní hrdinky. Právě to a perfektní vykreslení hlavní hrdinky a jejích duševních pochodů dělá z Mety tak nepříjemně autentický příběh. Navíc Bareš evidentně ví, jakou řečí dnešní vysokoškolská mládež mluví (i kolik anglicismů používá) a neváhá ji při psaní použít. Prostě Lenny mluví jako ta holka odvedle, nebo jako váš syn či dcera. Z textu jsou jasně cítit emoce, které hlavní hrdinka cítí, a často je to jako na horské dráze. Ze začátku bezstarostnost, po té strach, bezmoc, odhodlání. Nakonec touha to mít už všechno konečně za sebou. Pro někoho mohou být problémem popisy explicitního násilí a celá ta atmosféra strachu, kterému hlavní hrdinka čelí. Ale tomu se vzhledem k tématu knihy nedalo vyhnout a myslím, že autor jich nadměrně nezneužívá.
V tomto veskrze temném příběhu, v němž je fantasy prvek lidí nadaných super schopnostmi spíše jen spouštěčem a kořením, je pár míst, které ho prosvětlí. Těmi jsou všudypřítomné ironické Lenčiny komentáře (někdy jako povzdech, někdy v podobě Fun Factu) a především hrdinčina kamarádka a spolubydlící Debí, jejíž úchylka na gumové kachničky vykouzlí úsměv na rtech i největšímu škarohlídovi. A samozřejmě spousta popkulturních odkazů, jak už bývá u současných autorů zvykem.
Starší čtenáři možná budou plakat nad velkou mírou anglicismů a popisů násilí, já je však vidím jako nedílnou součást knihy, bez které by příběh nebyl tak autentický. Kniha je nesmírně čtivá, přitom se dotýká opravdu důležitých témat a nutí k zamyšlení. Tím si u mě získává velké plus. Těším se, že si ji jednou přečte dcera. Tady až bude v tom správném věku.
Fun Fact? Pavel Bareš není žena, přestože by se to podle knihy mohlo zdát.
Když k vám promluví Meta.
Naopak, narátorkou audioknihy, která vznikla ve spolupráci nakladatelství Host a Audiotéky žena je. Hlasem Lenny totiž promlouvá Kristýna Podzimková. Herečka s rokem narození 1985 a velice mladě znějícím hlasem se k roli prostořeké a často ironické hrdinky náramně hodí. Ba místy mi přijde víc ironická, než Lenny na stránkách knihy. Ale to je vlastně spíš plus. Dialogy mezi hlavní hrdinkou a Debí zvládla Podzimková dobře a všechny hrdinčiny emoce jsou v jejím podání naprosto uvěřitelné. Debí zase v jejím podání vzbuzuje ještě větší sympatie, než ta knižní.
Lenny svůj příběh vypráví velice živelně. Často přeskakuje od události k události a odbíhá do minulosti a zase zpátky. Knize to dodává nesmírnou autentičnost, ale audiokniha je jiné médium a klade mnohem větší nároky na pozornost. Zatím co Bareš ve své knize často využívá změnu fontu, odstavců, oddělovacích hvězdiček a podobných pomůcek. V audioknize tohle zoufale chybí. A pokud si někteří čtenáři stěžovali, že se v příběhu občas ztrácí, tak při poslechu bude tento pocit ještě silnější. Zkrátka a dobře. Tady citelně chybí nějaké zvukové předěly, které by usnadnily posluchači orientaci v ději.
Problém audioverze Mety tak není ani v narátorce, která se v rámci svých možností opravdu snaží, seč může, dokonce i zápis SMS zpráv mezi Lenny a jejím stalkerem se snaží číst „strojovým“ odosobněným hlasem.
Ačkoli se mi audiokniha líbila, několik technických nedokonalostí sráží několik bodů dolů.
Hodnocení: Kniha: 90% Audiokniha 79% (především díky narátorce)
Jan Procházka
Kniha Meta
|
Žánr |
|
|
Vydáno |
2020, Host |
|
1. vydání originálu: |
2020 |
|
Počet stran |
320 |
|
Jazyk vydání |
český |
|
Vazba knihy |
flexovazba |
|
ISBN |
978-80-275-0242-4 |
Audiokniha Meta
- Délka:8 hodin 36 minut
- Autor:Pavel Bareš
- Interpret:Kristýna Podzimková
- Kategorie:Detektivky, thrillery
- Vydavatel:Audiotéka, Host
- Typ:Audiokniha
Formát:digitální
https://audioteka.com/cz/audiobook/meta
Fun fact? Ačkoli se bojím rozhovorů s autory víc než Superman Kryptonitu, přikládám k recenzi minirozhovor s autorem Mety.
1. Meta je o násilí na ženách, a především o stále ještě tabuizovaném sexuálním násilí ve vztahu. Co vás vedlo k tomu, pustit se právě do tohoto tématu?
Nejspíš to, kolik kamarádek mám, které si těmihle věcmi musely projít. A zároveň to, kolik lidí to i dnes považuje za něco normálního, dokonce přirozeného, jak se třeba zrovna nedávno nechal slyšet Radim Uzel. Povědomí Čechů o sexuálním násilí, jeho příčinách a jeho následcích je neuvěřitelně tristní. Napsat knihu, která tohle čtenáři nevybíravě ukáže, bylo zkrátka něco, co jsem potřeboval udělat pro klid vlastní duše, když už ne pro nic jiného.
2.Jaké to je psát knihu z pohledu ženské hrdinky?
Není to zvláštní, že se všichni zajímají, jaké to je psát hlavní hrdinku, a ne toho sociopata, který ji celou knihu psychicky týrá? Každopádně, mám takovou teorii. Myslím, že kluci a holky – přinejmenším v mé generaci – nejsou zas tak odlišní v tom, jak o věcech přemýšlí; jen v tom, jak jsme naučeni o nich mluvit. Přátelství, zlomená srdce i strach o vlastní bezpečí cítíme úplně stejně, a pokud ne, je to tím, že jsme rozdílní lidé, ne rozdílná pohlaví. A Lenka je velice podobný člověk, jako já, takže se mi psala jako po másle.
3. Meta vyšla také audio kniha. Jak jste vy jakožto autor předlohy s audio knihou spokojen?
Náramně. Je to samozřejmě trochu zvláštní slyšet někoho jiného přednášet příběh, který mi v hlavě rezonoval skoro celý rok, ale myslím, že Kristýna Podzimková jako Lenny odvedla vynikající práci.
4. V knize je poměrně velké množství popisů fyzického násilí a vlastně celá je o psychickém teroru. Jak starým čtenářům a především čtenářkám byste ji doporučil?
To je velice zajímavá otázka. Celkově vzato, pokud dětem zakazujeme konzumovat nějakou kulturu, je to většinou proto, že obsahuje nějakým způsobem nepřesné zobrazení reality (typicky co do násilí nebo sexu), které by v nich mohlo vyvolat mylný dojem o tom, jak svět funguje. Nemyslím, že by se v Metě vyskytovalo něco takového. Fyzického násilí je v té knize minimum. Pokud bychom tu knihu chtěli dětem držet z rukou proto, že obsahuje psychické týrání nebo manipulaci, bohužel riskujeme, že se s tím dítě setká ve skutečném životě dříve, než my vůbec stihneme usoudit, že už je dost staré o tom číst teoreticky.
Osobně si myslím, že většinou, když mají rodiče dojem, že dítě na něco není připravené, nejsou na to ve skutečnosti připravení rodiče. Na druhou stranu, zeptejte se mě na to znovu, až moje děti budou umět číst. Do té doby si myslím, že pokud je dítě dost staré na to, aby ho bavil příběh o holce a jejím stalkerovi, je dost staré na jakákoli témata, která se s tím pojí, jakkoli „náročná“ by nám dospělákům mohla připadat.
Kam dál?
Přečtěte si další zajímavosti, originální články a objevte zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.