banner
banner

Lovecraft na houbách v Yuggothu

Lovecraft na houbách v Yuggothu
13.11.2019
Lovecraft na houbách v Yuggothu

Výjevy! Básně a současně mysteriózní výjevy; zas a zas.

Ale ačkoli napsal Howard Phillips Lovecraft (1890-1937) přes 350 básní, sbírka Houby z Yuggothu jich přibližuje (zrcadlovým způsobem) jen 45. Anglické originály těch „pseudo-sonetů“ vždy polaskáme očima na levé straně dvojstraně, český ekvivalent Tomáše Kratochvíla čteme vpravo.

Jak zvíme úvodem, měli na Lovecraftovu poezii vliv Alexander Pope a Samuel Johnson a již roku 2016 složil poému Poe(t)ova noční můra. Okolo roku 1922 však se psaním veršů přestal. Navždy ne. Mezi 27. prosincem 1929 a 4. lednem 1930 vytvořil právě sbírku Houby z Yuggothu, a to zřejmě pod vlivem spolupráce s Maurice W. Moem, autorem - nikdy nevydané - knihy Brána k poezii, s níž mu Lovecraft pomáhal.

Jeho verše nejsou příliš dobré, i když samozřejmě záleží také na kontextu a úhlu pohledu. Ale jde často jen o maskované mikro-povídky (Studna) a pokaždé o pokus generovat hrůzu. S tím také stojí a padá sonet Zvěstovatel či Hvozd, upozorňuje autor předmluvy S. T. Joshi.

Očekávání anebo Zázemí mají autobiografické prvky, poměrně hlubokomyslné jsou Spojitosti, „apokalyptický“ se zdá sonet Nyarlathotep. Nezaměňujme jej s podobnou básní v próze z roku 1920.

Lovecraft při psaní nechával krystalizovat své sny, nápady a představy, přičemž odborník na jeho dílo S. T. Joshi se domnívá, že v Houbách z Yuggothu produktivně zpracoval svůj poznámkový blok. Také díky tomu „uklidil“.

I autor českého doslovu Tomáš Kratochvíl má pocit, že zvláštní tvůrce vyjadřoval v této sbírce to, co se mu do prózy nevešlo či nehodilo. Jde o itinerář jeho tvorby a není sporu, že sbírku lze chápat i kompaktněji. Dostane-li se vypravěč k „nebezpečné knize“, a to se stane hned v prvých třech sonetech, lze zbytek veršů prostě chápat i jako vize, které zažije právě doma nad onou knihou. A okolo roku 1933 ostatně Lovecraft přepsal první tři sonety do ryze prozaického fragmentu Kniha. Není sporu, že ty tři básně navazují, stejně jako jsou propojeny některé další dvojice. Yuggoth je přitom vzdálená planeta, která bude později mnohokrát připomínána v povídce Šepot ve tmě. Ale už tady se o ní dověděl čtenář poprvé.

A „pseudo-sonety“? Tím výrazem editoři naznačili, že se autor nedává vázat metrickými pravidly; zato reflektuje vlastní pocity odcizení a také dojem, že se snad ani „nenarodil do správné doby“.

Přeceňovány bývají další a další souvislosti, i když je Lovecraftem posedlí badatelé neustále odhalují mezi jeho prózami i verši. Ale badatel Price jednoduše míní, že to pro Lovecrafta byl jen prostředek k vytvoření toho správného dojmu. Ony občasné odkazy na jiné příběhy či božstva dodaly textu šťávu i punc věrohodnosti a neznamenaly víc. Představa některých, že svá díla vsazoval do předem vypracovaného universa, je tudíž asi scestná. Ano, universum vzniklo, ale z valné části až po jeho smrti.

A jaký mají Lovecraftovy nedokonalé sonety smysl, mají-li jej?

Občas přinejmenším ukrývají některé postřehy a „každá krása“ maskuje - podle Lovecraftova názoru - „strašlivou a temnou“ vnitřní stránku.

Samý závěr knihy tvoří stať Kde hledat spojitosti s Lovecraftovou další tvorbou?, která dá k diskusi i to, zda je záhadnou knihou zmiňovanou úvodem pověstný Necronomicon.

Ten však obvykle nevyvolává vize, jako se to zhusta děje tady, nýbrž přivolává bytosti „zvenčí“; takže se spíš jedná o tzv. Azathotovu knihu, jak naznačují i čtvrtý a pátý sonet.

V básních jsou jak výslovně, tak náznakem zmiňována i bájná města Arkham a Innsmouth, některé verše pak odkazují na tehdy objevenou planetu Pluto a příběh dvanáctého sonetu rozvinul autor později v povídce Sny v čarodějnickém domě. Patnáctý sonet se stal základem románu V horách šílenství (1931) a Lovecraft sice vycházel z vlastních nočních můr, ale stačil k nim někdy jen pobyt v New Yorku či metru.

Sonet Spřaženci je neoficiálním úvodem povídky Hrůza v Dunwichi (1928) a editor připomíná, že už roku 1927, tedy jen krátce před sepsáním Hub z Yuggothu, četl Lovecraft Krále ve žlutém (1895) Roberta W. Chamberse. A nato se řeší, nakolik se to zde odrazilo při zohlednění jisté žluté masky.

Jindy klasik nevychází ani tak ze své svébytné četby a jenom nostalgicky připomene Atlantidu. V Usídlení jako by poté již podruhé líčil prózou zachycené Bezejmenné město (1921) a elegická básnička Malý Sam Perkins má ještě kurióznější původ. Jmenovalo se tak Lovecraftovo kotě; ale roku 1934 - a po pouhém čtvrtroce života - objevil v houštině jeho mrtvolku.

Sepsal ovšem i mnoho básní pro jiné kočky svých přátel a vždycky verše věnoval přímo dotyčným kočkám, nikdy ne lidem.

(Žádnou část textu knihy Houby z Yuggothu nelze kopírovat či uveřejnit bez souhlasu nakladatele, a to jak v tištěné, tak v elektronické podobě: „Jinak vás sežere Cthulhu!“ )

Howard Phillips Lovecraft: Houby z Yuggothu. Předmluva Sunand Tryambak Joshi. Přeložil, přebásnil a doslov doplnil Tomáš Kratochvíl. Redakce veršů a korektury Leonard Medek. Ilustroval a obálku vytvořil Martin Milan. Jako 33. svazek edice Západní fantastika vydalo nakladatelství Straky na vrbě. Praha 2019. 700 výtisků. 200 Kč. 152 stran



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce nejlepší filmy ke stažení. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Pokud vás zajímají úspěšné projekty a hledáte články o inspirativních osobnostech, doporučujeme vám navštívit stránky JsmeUspesni.cz.

Děkujeme, že jste navštívili stránky scifi a fantasy e-magazínu Vanili.cz. Mějte fantastický den a přijďte zas!

 

 

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit