Libor Hruška v Říši
Roman Bureš až do vašich uší - recenze & rozhovor
Knize Kladenského rodáka Romana Bureše Říše jsme věnovali na Vanili hned dvě recenze. Takže já jen v krátkosti nastíním, o co v ní jde.
Kdyby atomovku nevynalezl Oppenhaimer.
Přestože Roman Bureš miluje antický Řím a za svůj opus magnum považuje trilogii Propast času, Druhá světová válka mu rozhodně není cizí. Ovšem zatím co v románu Inferium postavil proti nacistům pekelné voje, v knize Říše se pustil na pole alternativní historie. Druhou světovou válku v ní vyhrálo nacistické Německo. Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu to narovinu, kdyby měl Hitler svého Oppenhaimera, vypadala by Evropa na počátku osmdesátých let tak, jak ji autor ve svých dvou novelách vylíčil. Rusko po dopadu atomové bomby prakticky neexistuje a Velkoněmecká říše sahá od středozemního moře až k Hitlerovu valu, který odděluje civilizovaný svět od jaderné pustiny. Všechny ostatní státy bývalé Evropy se proměnili v Protektorákty Velkoněmecké říše. V první novele sledujeme příběh mladíka Alexandra, jenž žije se svou matkou ve stínu Hitlerova valu a který se díky svým unikátním mimosmyslovým schopnostem stane tím, kdo rozhodne o osudu poválečné Evropy. V druhé novele pak prožijeme příběh jeho rodičů. Bureš vymyslel opravdu strašný svět. Svět, ve kterém byste nechtěli žít, ale který se mohl stát realitou. Oba příběhy, které do něj zasadil, jsou silné a plné emocí. Možná proto se tým nakladatelství Epocha rozhodl ve spolupráci s Audiotékou knihu Říše převést do audioknižní podoby.
Tím, kdo nás příběhy Alexandra a jeho rodičů provede je herec, režisér a dabér Libor Hruška. Ten se věnuje nejen načítání audio knih, ale jeho hlas jste mohli slyšet například v počítačové hře Mafia II. Pan Hruška má měkký a příjemný hlas, proto na rozdíl od jiných narátorů nemusel nijak zvlášť řešit ženské postavy. Ať již jde o Alexandrovu matku, či mladičkou rebelku Andy, jejich hlasy zvládl na výbornou. Stejně tak pěkně dokázal vystihnout místy ironický tón velitele týmu SEALS, Alexovo rozpačité zadrhávání i slizký hlas vyšetřovatele gestapa Grüneho. Jen ta výslovnost jména Grüne, měla k dokonalosti dost daleko. Stejně tak zamrzí hudební doprovod. Vpravdě epická melodie, která by mohla směle konkurovat Wagnerovu Příjezdu Valkýr, se jako znělka oddělující jednotlivé kapitoly od sebe moc nehodí. Zvlášť když je kapitol víc než zdvižených pravic na srazu NSDAP a střídají jako apoštolové na orloji. Zkrátka, tady to chtělo trochu pestřejší a nápaditější výběr melodií.
Říše se tak díky kvalitnímu narátorovi dobře poslouchá a líbila se mi o chlup víc než její knižní předloha. Přesto má k dokonalosti docela daleko.
Hodnocení: 70%
Jan Procházka
Délka: 10 hodin 42 minut
Autor: Roman Bureš
Interpret: Libor Hruška
Kategorie: Fantasy a sci-fi
Typ: Audiokniha
https://audioteka.com/cz/audiobook/rise
Tenhle rozhovor s Romanem Burešem se bude točit především kolem audioknih a trošku i kolem knihy Říše, jejíž audioverze nedávno spatřila světlo světa.
Takže hned má první otázka zní: co vy a audioknihy? Míjí vás tohle v poslední době tak populární médium, nebo jste pilným posluchačem? A pokud posloucháte, tak při jaké činnosti? (Mnozí z audio knižních nadšenců poslouchají své oblíbené příběhy třeba při cestě autem, nebo při běhání.)
Přiznávám, že mě to dosud míjelo. Kdysi jsem slyšel pár ukázek z již přečtených knih, a pokaždé to vyznělo naprosto odlišně, než jak jsem si knihu přehrával v hlavě. A při běhání radši poslouchám Sex Pistols.
U audio knih ještě na chvilku zůstaneme. Každá audiokniha stojí a padá na narátorovi. Říši načetl herec Libor Hruška. Poslouchal jste audio Říši? A pokud ano, jak jste s narátorskou prací pana Hrušky spokojen?
Měl jsem z audioverze trochu obavy. Zbytečné, jak se ukázalo. Teď to bude znít jako dopředu domluvené reklamní kecy, ale faktem je, že jsem z práce pana Hrušky nadšený. K vlastnímu nezměrnému údivu. Vystihl to přesně tak, jak jsem slyšel příběh já, než jsem ho poslal na papír. Možná nějaké souznění duší, či co. Každopádně bych byl rád, kdyby další knihu dělal zase on.
Tahle otázka bude osobní, ale já doufám, že mě s ní nepošlete ke všem čertům. Kdybyste si musel vybrat strávit týden v jedné z následujících destinací, byla by to Říše, nebo spíš Inferium?
V Inferiu bych měl problém. Pokud bych se tam ocitl coby démon, trpěl bych hlady, jelikož nejím maso. Pokud bych tam byl v lidské podobě, trpěl bych, protože bych se tím masem stal. Takže spíš ta Říše, na týden bych si prostě někam zalezl.
Kdo četl, nebo slyšel Říši, ví, že téma Druhé světové války a Nacistického Německa vám není cizí. Ostatně i váš předchozí román Inferium se točí kolem anexe pekla vojáky Třetí říše. Čím to, že vás oslovilo zrovna tohle období moderních dějin?
Za obzvlášť velkého fandu II. sv. války se nepovažuju. Epocha, která mě skutečně oslovila, kterou miluju, a které jsem věnoval roky samostudia, je antický Řím. Nácky prostě jenom nenávidím. Často je používám asi z toho důvodu, že je rád zabíjím.
Poslední otázku chci věnovat vašemu novému románu. Ten vyšel stejně jako předchozí dvě knihy v nakladatelství Epocha a jmenuje se Planeta idiotů. Můžete nám ho trochu víc představit?
Rád při psaní zkouším nové věci a v téhle knize jsou hned dvě. Poprvé se můj příběh odehrává v současnosti. A poprvé jsem ho zasadil do českých reálií (pokud tedy nepočítám alternativní Lidice z Říše).
Lidé přestávají válčit, začínají být ohleduplní k přírodě, usmívají se na sebe jako idioti a bezvýhradně se milují. Vypravěč příběhu je jedním z mála, kteří si uvědomují, že ty jejich maniakální úsměvy nejsou tak docela normální. Jeho očima pak sledujeme konec světa. Od nenápadného začátku až po devastující závěr.
Paralela se současnou apokalypsou je čistě náhodná, psát jsem to začal asi dva týdny před tím, než se to ve Wu-chanu rozjelo.
Děkuji za váš čas a za rozhovor.
Foto: Epocha
Kam dál?
Přečtěte si další zajímavosti, originální články a objevte zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.