Emocemi nabitá Ilusie v opulentní audioknize

Emocemi nabitá Ilusie v opulentní audioknize
07.06.2021
Emocemi nabitá Ilusie v opulentní audioknize

O čem přemýšlím, když poslouchám Harfeníky severu…

Milada Střítezská je mimo jiné redaktorkou hudebního webu Obscuro. Pro ten píše recenze a články zaměřené na finský metal. Proto ani není divu, že severu a hudbě s ním spojené věnovala svůj doposud největší projekt. Ten vychází z finského národního eposu Kalevala a je jím osmidílná sága Ilusie. Z té, zatím ve svém vydavatelství Ilusie Publishing vydala první tři díly, ale na rozdíl od takového G.R.R. Martina, má v hlavě a počítači materiál i na zbývajících pět. Také ještě musím zmínit, že po zralé úvaze přepracovala první díl série s názvem Harferníci severu a vydala jej znovu jako e-book. Zároveň se tato přepracovaná verze dočkala i své audioverze. Ale vraťme se na začátek a připomeňme si, o čem Harfeníci severu vlastně jsou.

Tam, kde zem duní pod kopyty stád…

Dnes tomu říkají území, nebo prostě země mezi Ilusií a Irinií, ale dřív, dřív to bývala země šamanů a harfeníků a také země bohů tedy než ji opustili. Jenže co když se bohové znova vrátí anebo nám pošlou někoho, kdo obnoví slávu Alatey? Protože naše země není žádné území.

V Harfenících severu sledujeme dobrodružnou životní pouť princezny Sarai dcery Ilusijského krále a poloboha Illa. Prožijeme s ní nejen její první milostný románek a následnou cestu za pomstou zavražděného milence. Ale především princeznino setkání s harfeníky a následné tažení za spásu Alatey. Příběh, z něhož dýchá láska k Finsku a jeho legendám zní ozvěnou Artušovské myšlenky, že země a král jedno jsou. Nečetl jsem původní verzi knihy, ale ta přepracovaná se mi moc líbila. Možná za to může autorčina láska k severu, která dýchá z každé řádky, možná to, že jsem knihu nečetl, ale slyšel.

27 hodin severské melancholie a narátorského umění.

Mohlo by se zdát, že příběh, v němž hraje hlavní roli svéhlavá a často velice držkatá hrdinka (jíž princezna Sarai rozhodně je) by měla načíst nějaká šikovná herečka. O to víc, když autorka ve svém díle nešetří emocemi a ty z něj tryskají jako horká krev z proříznuté tepny. Problém je v tom, že ani ta nejšikovnější herečka by nejspíš nezvládla tu plejádu často dětsky naivních, ukecaných a hlučných seveřanů, kteří Saaru na její pouti válkou zužovanou Alateyou doprovází. Řešením by byla dvojhlasá četba, ale tým stojící za vznikem této audioknihy zvolil jinou cestu. Do narátorského křesla v nahrávacím studiu společnosti Faust Records nakonec usedl jen jeden mluvčí a tím byl herec Divadla Na Jezerce a ostravský rodák Zdeněk Hruška, jehož hlasem mluví takové ikonické postavy jako například Batman či Pan Spock.

Vůbec nechápu, jak mohl pan Hruška nejenže utáhnout těch bezmála dvacet sedm hodin čistého čtení takřka bez jediné chyby ve výslovnosti, ale navíc vdechnout originální hlas všem hrdinům včetně Sarai. Pro tu zvolil měkký a příjemný tón hlasu, který zní k ženské postavě přirozeně nikoli parodicky. Za zmínku jistě stojí jistě i sípavě chrčivý hlas zabijáka Afanasiho z něhož vám nebude jen běhat mráz po zádech, ale bude vám z něj možná až fyzicky špatně. Právě ze scén, v nichž vystupuje, mi při poslechu Harfeníků až trnulo v kostech. Stejně jako při páně Hruškou bezchybně zahraných emocích jako jsou zoufalství, znechucení, strach a beznaděj. Tady šel až na dřeň. Zároveň však uměl veskrze temný příběh humorně odlehčit. Například když zvolil zvonově melodický hlas pro malého lučištníka Emppu, či v některých scénách, jako třeba při setkání šamana Perttu s Jahandskými pannami, když jejich takřka obří náčelnici přiřkl hlas rujné medvědice. Prostě za tu pestrou škálu hlasů a skvělé ztvárnění emocí má pan Hruška můj neskonalý obdiv. A jestli Alateya svůj boj za svobodu nevyhraje, vyhrála alespoň s volbou narátora na celé čáře.

Co by to bylo za Harfeníky bez hudby?

Ačkoli se Milada Střítezská dušovala, že vzhledem k rozsahu textu bude hudební složka audioknihy více než minimalistická, já se jí věnovat prostě budu.

Za hudebním doprovodem hledejme především skladatele, muzikanta a výtvarníka Miloše Vacíka (Laura a její tygři, Pražský výběr, Šum svistu to je jen letmý výběr hudebních těles, v nichž vystupoval či vystupuje). Celou knihou se prolínají zvuky bubnů a harfy. Tedy na první poslech. Když jsem v rámci rešerší k psaní recenze zjišťoval, jaké je nástrojové obsazení „soundtracku“ Harfeníků, dozvěděl jsem se, že kromě bubínků slyším ne harfu, ale světe div se handpan. Ano, to je ten nástroj, co vypadá jako pomačkané UFO. Neuvěřitelné. Nicméně, zní to skvěle a spolu s tajemně a melancholicky znějícím vokálem Ivany Mer tvoří dokonalou kulisu téhle severskou melancholií prodchnuté knize. Přitom ani tón není vyplýtván bezúčelně, ale ať už buben, handpan, zpěvaččin hlas či jejich vzájemná kombinace citlivě uvozují tu kterou scénu. Těžko se to popisuje, to se musí slyšet.

Harfeníci vyhráli na celé čáře

Ačkoli má text paní Střítezské dost nevyvážené tempo, pomalý rozjezd a na můj vkus až moc emocemi a melancholií prosycený děj, narátorův excelentní výkon a perfektní hudební doprovod z jeho poslechu dělají nezapomenutelný zážitek. Já jen doufám, že se dočkáme stejně kvalitně zpracovaných i zbývajících dílů Ilusie.

Příběh: 79%  Audiokniha 90%

Jan Procházka

Formát:digitální

 



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Pokud vás zajímají úspěšné projekty a hledáte články o inspirativních či slavných osobnostech, doporučujeme vám navštívit stránku JsmeUspesni.cz.


Líbil se vám článek? Šiřte nás dále!