Zlínský masakr démonickým jezdcem
Takřka gotický román, který vám ukáže, že Zlín, to není jen Baťa.
Zlínský rodák Petr Jaroněk, autor Ospalé slovanské díry, je fanoušek historie. O tom svědčí nejen články na jeho osobních stránkách, ale především to, kam a do jaké doby zasadil děj své knižní prvotiny.
Zlín ve 13. století zdaleka nebyl až taková ospalá díra, jak se nám chlapci z nakladatelství Argo, kde kniha letos vyšla, snaží tvrdit.
Podle dostupných dokumentů a archeologických záznamů žili na území dnešního Zlína Keltové i Slované, v době vrcholného středověku byl tento kraj celkem hustě osídlen a spadal pod vládu rodu pánů z Hustopečí.
Jedním z jejich poddaných je válečný veterán Henslin, který se po deseti letech v cizině vrací do svého rodného Zlína, aby se konečně usadil a převzal dědictví po otci. Jenže kmán míní a pán mění. V kraji se usadil jakýsi mordýř, který svým obětem stíná hlavy. Poddaní jsou vyděšeni. Krajem se šíří panika. A je potřeba to zarazit. Takže na zasloužený odpočinek může Henslin zapomenout. A ke všemu tomu pátrání po „přízračném jezdci z pekel“, jak o něm mluví místní, se musí věrný služebník Viléma z Hustopečí postarat o bezpečí pánova syna, který si do Zlína přijíždí povyrazit před chystanou svatbou. Zdá se, že máme zaděláno na další historickou detektivu. Ale není všechno Jméno růže, co se podle anotace na obálce za detektivku vydává. A ostatně ani Henslin není žádný Vilém z Baskervillu.
Hrdinovo pátrání po démonickém jezdci je totiž jen takovým odrazovým můstkem pro temný příběh s přídechem tajemna. Henslin není typický pátrač. Spíš než systematickou detektivní prací je tažen a posouván okolnostmi a jeho „detektivní pátraní“ se velice záhy změní v takřka goticky strašidelnou pouť za poznáním své minulosti. Pouť plnou temných snů, podivných vizí a tajemných setkání.
Autor dokázal nejen skvěle vytěžit svou znalost historie a legend svého rodného kraje, ale také vybudovat správně melancholickou a místy až strašidelnou atmosféru.
Ta zaujme především v první části knihy. Popisy krajiny, vesnice a celkové atmosféry dodávají příběhu barvy, bez nichž by byl jen černobílou freskou. Hodnověrnosti příběhu také hodně pomáhá vhodné použití dobových termínů a reálií. Třeba popis svatby, kdy jsou nevěstě a ženichovi svázány ruce v krvi namočenou stuhou.
Druhá, dobrodružná a víc fantasy zasvěcená část zase umně těží z keltských a slovanských legend. Tady mi Jaroněk připomněl raného Červenáka. Pravda, styl jeho psaní je místy lehce toporný a především bitevní a bojové scény chtěly více prostoru a šťávy. Ale na prvotinu jde o dobře odvedenou práci.
Závěrečná část knihy, která je vlastně upraveným převyprávěním místní legendy, jež inspirovala Henslinovo dobrodružství, působí trošičku jako přívěsek, byť je po literární stránce vyváženější než hlavní příběh. Spíš měla posloužit jako prolog než jako apendix.
Sečteno a podtrženo, máme tu zajímavou prvotinu, jež celkem zdařile mixuje keltskou mytologii, středověké reálie a strašidelno. To vše ve vyprávění hrdiny, jemuž jeho člověčenství snadno uvěříte.
Více o autorovi, knize a inspiračních zdrojích najdete na jeho osobních stránkách: http://pjcopy.cz/ospala-slovanska-dira/
Jan Procházka
Hodnocení: 73 %
Romány, Literatura česká, Fantasy
Vydáno: 2019, Argo 1. vydání originálu: 2019
Počet stran: 212
Jazyk vydání: český
Autor obálky: Mikuláš Podprocký
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-2572-777-5
Kam dál?
Objevte atraktivní svět celebrit, přečtěte si články o erotice a intimitě anebo si přečtěte další originální články a zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás thrillery a napínavé akční filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.