UNIWEB s.r.o. vám vytvoří www stránky na míru

Reklama

UNIWEB s.r.o. vám vytvoří www stránky na míru

Reklama

UNIWEB s.r.o. vám vytvoří www stránky na míru

Reklama

Třikrát fiktivní historie Jiřího Olšanského

Třikrát fiktivní historie Jiřího Olšanského
10.05.2017

Není sci-fi takhle náhodou jen odnoží či variací historické prózy?

Americký spisovatel Kim Stanley Robinson (*23. 5. 1952), mimo jiné autor trilogie o přetváření Marsu (Rudý Mars, Zelený Mars, Modrý Mars), dal kdysi (1987) všem fanouškům dobré science fiction k úvaze zajímavou myšlenku. Není sci-fi takhle náhodou jen odnoží či variací historické prózy?

„V každém příběhu přec je, ať už výslovně či skrytě, obsažena historie, i kdyby fiktivní, a ta pokaždé pojí popisované období s naší přítomnou chvílí nebo nějakou chvílí naší minulosti,“ upozornil. Nu, a má-li pan Robinson pravdu (a velký kus jí bezpochyby má), pak jsou tři nejnovější práce Jiřího Olšanského ze svazku Prostor k navštívení i přímo ideální ilustrací této jeho teorie. Ale suďte sami. - Kniha nakladatelství Nová vlna loni shrnula pod obálku Elišky Olšanské (viz ilustrace) vlastně knihy hned dvě, aby je navíc proložila vcelku brilantní povídkou Podivuhodný příběh Františka Grešle, u které se zastavme ponejprv. Postůjme a...  

Na pouhých pár desítkách stran vlastně zhuštěně čtěme další román. A mystifikaci, točící se ne snad kol (podobně fenomenální) figury Járy Cimrmana, ale zato okolo osobnosti jednoho rodáka z moravského Kačerova, který byl cestovatelem i účastníkem řady vskutku pozoruhodných událostí. „Přesto o něm téměř nikdo neví,“ podivuje se úvodem vypravěč. „Jako by tu působil něčí záměr jeho osobnost utajit.“

Působil-li skutečně onen čísi záměr, pak to Olšanský navždy rozčísl - a změnil. Bez bázně. A v pouhých sedmi kapitolkách se tak můžeme seznámit s uzlovými momenty v žití i útrapách muže jménem František Grešle, který do českých dějin vnesl NEUVĚŘILNO, překonávající jak už zmíněného Járu, tak třeba i Eskymo Welzla.

Tato Olšanského „biografie“ přitom údajně vznikla na podkladě bedlivě analyzované korespondence zmíněného výtečníka, hemžící se sice hrubkami, tím však pozoruhodnější. A Grešle se - navíc a podobně jako Zelig Woody Allena - veledovedně ztotožňoval vždy s postojem toho národa, jehož osudy na své pouti zrovna sdílel, a tak píše o stejné události jinak z pozice Rusa a jinak z pozice Angličana (dejme tomu) a ještě jinak z postu Zulukafra.

Je to k nevíře, ale když prý bylo vypravěči povídky v šedesátých letech minulého století dvanáct let, byl neúnavným sběratelem a padla mu do rukou i tzv. zlatá grešle. Právě od toho objevu (a souvisejících okolností odprodeje Aljašky) se pak počal i odvíjet jeho fatální zájem o fenomenálního Františka, neboli muže schopného vycítit zlato a ocitajícího se nakonec až v ještě neprobádané Antarktidě či na jihu Afriky.

Ano, ano. Slyším. Vím, co voláte. „To není pravá sci-fi.“ Možná ne. Avšak řekl bych, že i „nepravá“ sci-fi může být k popukání, a koneckonců Olšanský vyvážil tenhle ústřední úlet oběma zbývajícími, delšími prózami.

Korybut je sonda do (takřka) reálné historie, respektive do časů husitských, které prý obklopovaly také a právě knížete Zikmunda Korybuta (jak jistě rádi uvěříte). Rovněž jeho pohyby autor rozvrhl do „pouhých“ sedmi kapitol Uničov, Čáslav, Tábor, Praha, Karlštejn, Týn a Řím a pointa mě uzemnila, byť jsem ji od jisté chvíle očekával i se vzpomínkou na někdejší slogan „jsme jenom majetek“. A jsme?

U Olšanského nejde, jak uvidíte, jen o majetky.

Ryzí science fiction, byť víc „soft“ než „hard“, pak představuje úvodní próza Astropakt, která potěší každé srdce lingvistovo, není-li tedy zkamenělé; a obdivuhodně řeší komunikační problém při setkání s civilizací, která nedisponuje jen nějakými sty tóny hlasu (jako my, lidé), ale přímo nespočetným množstvím tónů.

A co se to, proboha, děje! Zem dostává ultimátum a věru nejde o selanku, i zapomeňme raději na veškeré tóniny ze Spielbergových Blízkých setkání třetího druhu a rozhlédněme se kol sebe po nějakém děvčeti, po nějaké zpěvačce. Tou osobou mohu i nemusím myslit (třeba) Annu K., určitě ale vím, že i ona by se v Olšanského příběhu z blízké budoucnosti mohla stát kýženým médiem, zprostředkovatelkou. Román Astropakt je navíc ideální četbou pro slepce a mě osobně dostal optimismem a silou pozemské (i autorovy) racionality. A nikoli, ani jako lidstvo se pokořit nenecháme.

Anebo vy byste si dali sebrat „až do vyhasnutí Slunce“ většinu Sluneční soustavy a nechali byste si propírat mozkovnu z televizního kanálu, který by pro vaše „dobro“ zřídili příchozí jacísi z dálav jménem Guegové? Já tedy ne. I jsem rád, že vím, kdo je Bizet, co je „Toreador“ a že mi autor poradí, jak na vetřelce, jejichž řečozpěv je prostě příliš a krutě slavičí. A ne! Kontaminovat se nikdy nenecháme!

Jiří Olšanský (*1950) to ví. Je restaurátorem nábytku, řezbářem, ale i vynikajícím spisovatelem,  jenž publikoval mnoho povídek a knižně debutoval roku 2012 sbírkou Stroj do lepších časů.

Jiří Olšanský: Prostor k navštívení. Odpovědný redaktor Zdeněk Rampas. Nová vlna. Praha 2016. 350 stran. ISBN 978-80-85845-57-0

Ivo Fencl



Kam dál?

Přečtěte si další zajímavosti, originální články a objevte zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.