STROJ ČASU A VRAŽDY PODLE PŘEDLOHY

 

Time after Time pojednává o tom, kterak se spisovatel H. G. Wells spolu s Jackem Rozparovečem (WTF?) krátce před vydáním svého románu Stroj času (1895) vydává skutečným strojem času do roku 2017. V podstatě zajímavý nápad se však tříští na mnoha detailech, které vás nepochybně začnou štvát už od samého začátku. Vezměte to však popořadě.

 

1.) Nevadí, že jsou spisovatel H. G. Wells a tajemný Jack Rozparovač kamarádi. Ačkoliv je to pravděpodobně dosti vyloučené, znát se mohli. Žili ve stejné době a na stejném místě tj. v Londýně. Seriál se odehrává v době 1893, kdy je Wellsovi teprve 27 let. Jak známo, Rozparovač řádil pouze v roce 1888. Zde řádí patrně stále, neposeda. A kamarádí se s mladičkým, dosud nepříliš známým, Wellsem! Ihned po vraždě cácorky vkráčí do jeho honosného domu, brašnu s doličnými předměty nechá jen tak mírnix týrnix u dveří a jde se kochat Wellsovým vynálezem. Jo, přesně, takový Jack Rozparovač musel podle tvůrců být. Kretén, kterému je šumafuk, zda ho chytí. Co čert nechtěl, přiřítí se policie, a co nevidí, u dveří leží Jackova brašna plná krvavých nožů. Jacka však nepolapí, jelikož jak sami již jistě tušíte, ukradne stroj času a hurá do budoucnosti.

Tak vám nevím, v roce 1888 vraždil jak pominutý a nikdy jej vlastně nechytili a bum ho, v 1893 ho mají raz dva. Nebýt časostroje byl by to end of story.

 

Dobře, dejme tomu, že se touto berličkou vykresluje docela zajímavý námět pro sci-fi podívanou. Jelikož Jacka Wells následoval do roku 2017, aby jej přivedl zpátky a předal spravedlnosti, máme tu už dva muže z viktoriánské Anglie, kteří se jistě budou potýkat s nástrahami dnešní doby. A rýsuje se vážně zajímavý koncept. Mladý, naivní socialista Wells a životem protřelý sériový vrah Jack.

 

Jenže, to se dostáváme k bodu dva.

 

2.) Hned v úvodu vám představí Wellse jako nadšeného pisálka, který hodlá napsat knihu Stroj času na základě svého vlastního výzkumu. Skutečně existují polemiky, že oním Poutníkem v čase (hlavní postavou jeho románu) měl být sám spisovatel, mnohé fikce (např. díl Timelash v seriálu Dr. Who, nepochybě jím byl i ve filmu Stroj času z roku 1960) s tímto zkrátka úspěšně pracují, to bych si namítat nedovolil. Jen považte, knihu skutečně napíše, napíše tam o své cestě do roku 802 701, kde narazí na kolosální objev všech dob, zjistí totiž, že se lidstvo během svého vývoje za tu dobu rozdělilo na dvě samostatné vývojové větve, na eloie a morloky. Inu a vás čeká seriál o jeho úplně první cestě do roku 2017 a tím velmi mnoho epizod, kterak tam co kde prožívá. Avšak nic, co by se pak v knize objevilo! O první cestě, o svém techtle mechtle s mladistvou kurátorkou a honbě za Rozparovačem ani čárka. Proč by se nezmínil? A proč schválně v seriálu na knihu upozorňují, vždyť tento renonc musí každému dojít, no ne? Seriál vlastně od začátku křičí: je to strašná blbost, děcka, nakonec stejně budeme řešit pouze vztahy… Východiskem by logicky bylo, kdyby se děj seriálu odehrával AŽ po vydání knihy Stroj času. To si teoreticky mohl Herby dovádět jak chtěl.

 

3.) Chování postav v budoucnosti je naprosto „úchvatné“. Sprostý vrah pochopí nejmodernější technologie prakticky okamžitě a jeden z nejúspěšnějších britských literátů, vizionář, utopista, otec světové fantastiky H. G. Wells jako naprostý blb nechápe ani smysl obyčejné vizitky. Například holicí strojek s jednoduchým zapínáním a navíc retro designem je pro něj kupodivu jedna velká neznámá, kouká na to jako kráva do hodin, div si s tím neublíží. Není divu, že smartfoun považuje za já nevím co, třeba zatloukátko špuntů do vína, cokoliv. (Ostatně Saša Graham Bell je rovněž jeho souputník, předpokládám, že v druhé sezoně se Wells vrátí a umlátí ho selfie tyčí.) Automobily považuje roztomilý H. G. za nebezpečně divoké stroje atp. Asi jako když se primitivní poskok Jacquouille la Fripouille z filmu Návštěvníci poprvé konfrontoval s moderními výdobytky. Je pochopitelné, že se bude v dnešní době bezradně topit, a mohlo se na tom stavět, avšak pozor, ta jeho neználkovská konfrontace trvá jen chvíli. Během jednoho dne už jej jen tak nic nezaskočí, ani figurína kosmonauta na Měsíci, což je na výsost prapodivné, tím spíš, že jeho nedobrovolný společník, jinak technický ignorant, je v sžívání ještě mnohem zdatnější. Jack si navíc svou praxi sériového vraha nacvičuje dál. A o tom má seriál být.

Také se vám z toho dělají vrásky na čele?

 

Dále bych námitkoval technické detaily. Na všech filmech o Stroji času podle Wellse, bylo vždycky úchvatné, pozorovat ze sedla ony parádní proměny času v krajině. Zde, v seriálu, který má patrně i docela opulentní rozpočet na něco takového vyloženě kašlou. Okna stroje času, v tomto případě jakési kapsle připomínající vchod do Dna pytle, nechají pouze zamrznout.

Závažný problém také je, že se oba nalodili do stroje času v Londýně a vylezli z něj v New Yorku. Checht. Wellsův stroj času se prokazatelně nehýbal z místa, byl pouze jaksi geostacionární s planetou Zemí. S tímto faktem i sám Wells v knize operuje. Jakmile by časové vozítko někdo přesunul, hrozilo, že se při návratu objeví samozřejmě jinde, což mohlo mít fatální následky. Tady ne. Je to zřejmě i záhadný dopravní prostředek, který vás posouvá nejen v čase ale i v prostoru a co hlavně, nikdo to neřeší. V New Yorku je fajn, co naplat viktoriánští Londýňané... Jejich štěstí, že se neobjevil třeba na Čukotce.

Ruku na srdce, jakmile už cestujete v čase, dovedete si představit, že to směrujete ještě navíc do New Yorku? Víte, kde se New York bude přesně z hlediska vesmíru nacházet v roce třeba 2081? Stroj času se otáčí se Zemí? Nebo visí v jakémsi neprostoru a Země se mu točí pod nohama? V obou případech je prakticky nemožné házet jej, navíc po viktoriánsku, na jiná místa na Zemi. V tom se jistě shodneme. V seriálu Timeless měli na změnu přistávacích pozic stroje času stovky počítačů a uvěřitelnou teorii, v Time after Time jen mávnutí ruky.

 

Inu, a pak tu máme sérii klišé hlášek. Dívka současnosti je konečně Wellsem přesvědčena (vlastně mu to dlouho netrvalo – odbyto za 1 minutu seriálového času), že LZE cestovat časem a celá zděšená pronese: „Ono se to skutečně děje??“ Chachachichi, fakticky to řekla. A to s ní frcnul jen o tři dny dopředu, to nikoho přece nemůže ohromit. Měl ji ten vizionářský komunista vzít do vytouženého roku 802 701, ty by viděla věci, to by viděla dělbu práce. Trhaná krvelačnými morloky na kusy by ve smrtelné agónii kvičela: „Shit, ono se to skutečně děje!!“ Načež by pak zajisté přihodila: „Pomoc, pomoc!!“ A rovněž obligátní: „Au, au, auuuu!“

 

Zkrátka, kdekoliv jinde je člověk ochoten relativně odpouštět všechny ty kiksy ohledně teorií cestování v čase, kličky, zobecnění či zjednodušení, zde od prvního momentu nebudete chtít na jejich hloupoučkou hru přistoupit. Zatímco se nabízí zajímavé téma o průzkumu budoucnosti – naší dobře známé přítomnost, čili hra na cobykdyby, servírují vám od začátku všechno, čemu se váš mozek bude automaticky vzpírat.

 

Má to však i své klady. Představitel Wellse je celkem sympaťák, dívka z budoucnosti velmi milá, obyčejná, žádná newyorská zrůdička, která ví hodně o sexu a nebojí se zeptat. Dynamický děj a dnes již tradičně zdařilé dobové reálie. Za velké plus považuji propagaci autora, velikána H. G. Wellse, potažmo jeho stěžejního díla Stroj času. Je dobře, že se při zájmu o seriál mohou z probuzené zvědavosti podívat mladí Tytrubkaři, kdo to Wells vlastně byl a co všechno svými vizemi ovlivnil. Třebas se na wiki dozvědí, že položil základní kámen každému klasickému sci-fi filmu, který kdy viděli. Včetně zajímavosti, že se kamarádil místo s Jackem Rozparovačem s naším dobrým Kájou Čapkem.

 

Je však zcela jisté, že je dneska Wells všem ukradený a detaily se nikdo nemusí zabývat a mnozí si plnohodnotně užijí seriál narvaný fantastickými zvraty a obdivuhodnými intrikami protřelého Rozparovače, jakož i humorů, vzniklých při konfrontaci dávných, povahově rozdílných Anglánů ve své nepříliš vzdálené budoucnosti.

 

3/10

- - -
Recenzi za mírného rozčilení sepsal Michal Březina.

Další Michalovy čtverácké rozhovory či neotřelé recenze filmů i knih najdete v sekci SCI-FI QUEST.
POZOR na tenisový loket v sekci Erototem mistra Jana Vavřičky.