Stínozem je možná lepší než Stevenson i Rowlingová
Stínozem je vynikající fantasy Petera Strauba, která je podivuhodnou, děsuplnou a temnou předzvěstí Harry Pottera. Skvěle vykreslí dva spolužáky a nechá je putovat až k samému zdroji zla. Ten tentokrát čeká v lesích Vermontu a usmívá se jako hodný strýček a lektor.
Jestliže bývá Stephen King (*1947) nazýván králem hrůzy či hororu (a není sporu, že jeho kariéru doprovází až podivuhodné štěstí), jeho přítel Peter Straub (*1943) by klidně mohl být princ téhož žánru. Ano, ano: podobný slogan má eleganci. Zcela pravdivý by ale nebyl. A jistě!
Straubovy knihy jsou - v některých případech – ještě zdařilejší než ty Kingovy. Neumí nebo možná nechce sice psát stejně průzračně (a je horší stylista), takže vavříny obvykle sklízí jeho kamarád, ale to přátelství je plodné a toho druhu, že hned dva objemné romány dokonce podepsali spolu.
Nejde o jejich prvotřídní díla, a jak se zdá, jsou více Straubova, než Kingova, ale bestsellery to byly: hovoříme o románech Talisman (1984) a Černý dům (2001).
V Talismanu se octneme hned v řadě alternativních světů, podobných jednou Narnii, jindy zemi Oz, ale jednoznačně nejde o fantasy pro děti, nýbrž pro dospělé.
Jednou z dimenzí je tu i matka Zem a působivě epické putování prostory na ní i „za ní“ trochu asociuje Kingovy eposy Svědectví či Temná věž.
Kniha navíc odvážně zohledňuje literární díla některých prestižních spisovatelů a naváží se dokonce do politiky. Co z toho jsou přitom nápady Kingovy a co Straubovy, sotva už kdy odhalíme.
A Černý dům? Zde je kadlubem tento náš svět a námětem kriminální „honička“ za sériovým vrahem Rybářem, vraždícím a pojídajícím děti. Ale tato zvrhlost nakonec není pozemské původu a text brilantně rozkrývá vlivy světa zohledněného již Talismanem. Figuruje tu také společný hrdina Jack Sawyer a teprve tady se dostává prvnímu z obou propletených románů dořečení. Jackovo příjmení rovněž není náhodné a Mark Twain postává rozpačitě v pozadí.
Peter Francis Straub jednoduše není a nikdy nebyl ořezávátko. Slavným by se stal i bez spolupráce s Kingem – a svědčí o tom především mistrný (byť nevalně zfilmovaný) román Ghost story (1979). A vyloučeno dokonce není, že právě on přispěl ke spřátelení se obou mágů fantaskna.
Nu, a Peter Straub česky zveřejnil i další knihy: Julie (1975), Koko (1988), Tajemství (1990) a nyní také Stínozem (1980). V ponurém osvětlení posledně jmenované knihy lze dobře vzpomenout i na Stevensonovu klasiku Dobrodružství Davida Balfoura (1886-1893). I to byl dvojdílný román a úvodem ještě titulní mladík taky věří vlastní krvi a strýci. Chyba.
Strýc jej chce svrhnout z věže a prodá jej do otroctví. Velmi podobného, leč daleko mocnějšího a čarodějným umem obdařeného „strýčínka“ má ovšem i Straubův mládeneček. Černý mág přitom kuje taky zradu, ba chystá cosi horšího než otroctví. Mládencova naivní, i když věrohodná snaha se zlepšovat co kouzelníkův učedník se tím stává zcela kontraproduktivní – a Peter Straub nás nato velice sofistikovaně vede i do úplně jiných časů a například společnosti skutečných pohádkářů, bratří Grimmů. A jestliže ve druhé části Stevensonova díla potká David Balfout svůdnou Katrionu, tady potkávají mladý a naivní Del a jeho věrný spolužák Tom kouzelně záhadnou a neméně svůdnou strýcovu pomocnici Rose. Zatímco první část Straubova románu nás nechala sžít se s oběma mladíky, když navštěvují typickou internátní britskou školu plnou šikany (které se umí bránit vtipnými triky a kouzly), druhý a ten třetí z dílů jsou děsuplným výletem obou mládenců do osamělého strýcova domu u jezera, přehluboko v lesích pustého Vermontu.
Společně s Peterem Straubem stojí pak za to již jen ocitovat Charlese Dickense, který napsal: „To Červená Karkulka byla moje první láska. Měl jsem pocit, že kdybych se oženil s Červenou Karkulkou, poznal bych dokonalé štěstí.“
Nebývají ale podobná štěstí draze vykoupena? Někdy ano!“ A v tomto případě hned několikrát.
„Stínozem? Děsivé od první stránky,“ dělá i Stephen King knize reklamu na obálce. Přehání-li? Neřekl bych. - Propracoovaný, i když místy až intelektuálský Straubův epos je skutečně s to nás vtáhnout do báchorečných říší, z nichž mrazí a kde se svorně s oběma chlapci zamilujeme do dívky a odhalíme nenápadnou podstatu zla. Krutý mág totiž synovce skutečně neplánuje zaučit, ale ve výsledku hodlá ničit.
A jeho duchovní otec Peter Straub? Talentovaný, vysokoškolský vzdělaný Američan, ale opakovaně se vracel na léta do Irska i Británie. Jeho pomalu na stránky kladená a stupňující se hrůza čiší tak jak z té staré, tak i z Nové Anglie.
Nejen pro rafinovanou práci s literárními odkazy si Straub určitě zaslouží ne sice trůn prince, ale čestné místo mezi těmi autory, kteří žánr strachu a úzkosti vytáhli z bažin a udělali jej skutečnou metaforickou literaturou.
Ať je tomu jakkoli, už víckrát poroty Straubovi přiznali Cenu Brama Stokera a řadu dalších prestižních ocenění.
Peter Straub: Stínozem. Z originálu Shadowland přeložil Petr Kotrle. Vydal DOBROVSKÝ. Praha 2020. 488 stran
Recenzi napsal Ivo Fencl
Kam dál?
Objevte atraktivní svět celebrit, přečtěte si články o erotice a intimitě anebo si přečtěte další originální články a zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás thrillery a napínavé akční filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.