Soukromá apokalypsa v Krajině háďat

"Kdo přežije apokalypsu, musí mít buď z pekla štěstí, nebo musí být trochu blázen. Nebo obojí."

Tovaryši kalamáře představují své apokalyptické vize v třetím svazku, jenž je výsledkem stejnojmenné literární soutěže pořádané nakladatelstvím Gorgona.

Zadání bylo poměrně jednoduché. „Tady máte apokalypsu a hrajte si. Kreativitě se meze nekladou.“ A jak to dopadlo?

Lukáš Vlasák, který dostal cenu redakce, nám na pozadí apokalypsy společnosti vypráví příběh krize jednoho manželství. Myslím si, že Krajina háďat se stala titulní povídkou zcela zaslouženě.

Slib Pavla Modscheina nás provede mrazivou apokalypsou. Puberta je těžká sama o sobě. A zamilovat se do ledové krásky ve chvíli, kdy váš svět sužují klimatické změny, není žádná legrace. Vlastně docela je. Povídka získala sdílené 3. místo.

Povídka Konec emocí Jana Stejskala se o apokalypsu zase jen jemně otřela. Co když jsou na světě jedinci, kteří dovedou léčit dotykem jako Ježíš? A co když jste jedním z nich právě vy? Povídka přesto získala 1. Místo.

O tom, že apokalypsa může mít tvář smrti milované osoby, se nás ve své povídce snaží přesvědčit Marek Brenišin.

Veronika Fiedlerová nás se svým hrdinou vezme na cestu z firemního „teambuldingu“. Že ta cesta nebude lehká, je nasnadě. Vždyť svět je přeci v troskách. Postapokalyptický otec rozhodně nebude mít svůj návrat lehký. A za mě jde o druhou nejlepší povídku tohoto sborníku. Ostatně získala i 2.místo v soutěži.

Rostislav Prchlík nám povypráví ve své povídce Mýtina, že se za určitých okolností může i vycházka na houby změnit v docela slušnou apokalypsu. A přestože povídka získala sdílené 3. místo, myslím si na rozdíl od editorů, že se o titulní téma otřela jen okrajově a lépe by se vyjímala ve sborníku hororových povídek.

Hráč Ivany Molnárové Dubcové nám předvede, jaká to může být tragédie, pokud se vám začne hroutit nadějně našlápnutá hudební kariéra.

Jarmila Mlčoušková ve své sci-fi povídce Dotyk motýlího křídla ukazuje, jak to může dopadnout s planetou, když se do jejího přirozeného přírodního koloběhu začnou montovat lidé. I zde jsem vnímal téma apokalypsy jen jako dotyk motýlího křídla.

Zato Mea culpa Dalibora Boubína vtipně předvádí, jak by to vypadalo, kdyby se naštvali antičtí bohové. Překvapivá pointa a nadsázka, to je to, co mě na této povídce bavilo nejvíc.

Adi Kovanič a jeho Nezvaný host. I tady jde o komorní záležitost. Tentokrát ve fantasy kabátku. Když dva skřítčí bratrance navštíví čaroděj a oznámí jim, že se blíží konec světa, nemůže to pro dva pidimuže znamenat nic dobrého.

Tomáš Laube a jeho Plody rodinného stromu přináší další rodinnou tragédii. Tentokrát sledovanou očima dívenky Emmy. Když vám zemřou rodiče, je to zlé. Když máte šílenou babičku, která věří, že máte dar křísit mrtvé, je to peklo.

Téma je Apokalypsa se řadí k těm humorným pojetím konce světa. Tereza Holubová nám zde vtipně a s cynickou hravostí předvedla, co všechno je schopna podstoupit tovaryška kalamáře, aby do literární soutěže odevzdala opravdu tu nejlepší povídku.

A to je jako všechno? Ale kdeže. Krajina háďat vyšla nejen v tištěné, ale také elektronické verzi. E-book obsahuje dalších pět povídek. Ty se sice Haně Fruhwirtové a Janu Kravčíkovi, kteří antologii sestavili, líbily, ale z kapacitních důvodů se do tištěné knihy nevešly. Přitom ani jedna z nich není vysloveně špatná. Tak se na ně podívejme.

Space operu zastupuje povídka Jany Elind Poláčkové Odplata. Co kdyby naši planetu ovládalo cizí vědomí? Jak takového nepřítele zničit a zabránit tak zkáze světa?

Lucie Ortega se ve své povídce Mia rozhodla zahrát na fantasy notečku. Když se partička démonů rozhodne proměnit planetu Zemi v sopečné lázně, musí na ně nastoupit profesionální tým neohrožených hrdinů. Anebo je to všechno trochu jinak?

Bestie z údolí Zdeňka Hledače mi připomnělo Jana Wericha: „Kdybych byl kvítkem jetele...“

Ĺuboslav Priesčan ve své povídce Podzemní město sice zpracovává téma, které už ve svých knihách použil Bernard Weber, přesto mě ale bavila hodně. Jaká dramata se odehrávají pod vaším domovním prahem nebo plovoucí podlahou?

Balada o Hedě z ranče je druhou povídkou z pera Terezy Holubové. Tohle je učebnicový sluncem ožehnutý post apo western, který potěší každého fanouška žánru.

Pár slov závěrem: Většina autorů pojala svou povídku o apokalypse dost netradičně. A někteří autoři by měli hodně co vysvětlovat ohledně své povídky a jejího vztahu k apokalypse. Ale po řemeslné stránce nemám s většinou povídek problém. A některé jsou opravdu hodně dobré. Sám jsem tu našel několik autorů, které určitě bude stát za to sledovat. Tedy pokud to nevzdají a z tovaryšů se jednou stanou mistry kalamáře.

Vám jen zbývá rozhodnout se, jestli zvolit apokalypsu elektronickou nebo tu vonící tiskařskou černí. Já jsem rád, že jsem si přečetl tu elektronickou. Užil jsem si totiž navíc pět povídek, které také rozhodně stojí za přečtení.

Skvělá obálka od Tithi Laughtong má zas na druhou stranu také svoje kouzlo.

Hodnocení: 70%

Jan Procházka.

Série	Tovaryši kalamáře 3.
Žánr	Povídky, Sci-fi
Vydáno	2019, Gorgona

 

1. vydání originálu:	2019
Počet stran	378
Jazyk vydání	český
Autoři obálky	Tithi Luadthong, Jan Kravčík
Vazba knihy	měkká / brožovaná
ISBN	978-80-88029-46-5

 

 

---

Štítky: Krajina háďat

---

Kam dál?

Objevte atraktivní svět celebrit, přečtěte si články o erotice a intimitě anebo si přečtěte další originální články a zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás thrillery a napínavé akční filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.