Odešel velký fantasta s dětskými jiskřičkami v očích: Zdeněk Karel Slabý
11. března se uzavřel tvořivý život PhDr. Zdeňka Karla Slabého, jenž by se v červnu dožil devadesátky. Narodil se 9. června 1930 v Praze, vystudoval FF UK, srostl s redakcí časopisu Zlatý máj a nakladatelstvím Albatros. Mnohé jeho knihy jsou kult, antikvárně vyhledávané legendy. Mají sice někdy charakter pohádky, ale občas jde jednoznačně o fantasy (v některých případech lze o to vést zajímavý spor).
Dvorana Slabého slávy je uvedena už Třemi banány (1964, reedice 2015, zfilmováno 1971: https://www.youtube.com/watch?v=4iibvZBxpcI, rekonstruovaná audioverze: https://galerie.vodafone.cz/detail/abooks_90436_Tri-banany), tedy jakousi (velice volnou) variací na Malého prince. A jak upozornil již Ivan Adamovič ve Slovníku české literární fantastiky a science fiction (1995), toto dílo nese i prvky science fiction. Hoch Petr Pánek se zde ocitá na jiné planetě, a zatímco tu prožívá dobrodružství, otec po něm marně pátrá v raketě po vesmíru.
Ivan Adamovič připomíná i jeho science fiction Vzpoura elektronkového mozku (1965), která se roku 1967 stala devátou z cyklu povídek knihy Dívka z Černé věže. Příběh vypráví o synovi vynálezce, který ve škole zneužívá tatínkův inteligentní stroj.
S básníkem Jiřím Václavem Svobodou (1924-1981) napsal Slabý sci-fi novelu Druhá planeta a je rovněž autorem dvou knih s robotem Emiliánem Proč nemá učitel rákosku? (1965) a Proč jsou v lese modříny? (1965).
Působivá pohádková fantasy Bukukururuna (1968) vyšla podruhé s titulem Pohádka o jedné čarodějnici, králi trpaslíků a Plaváčkovi (1991), ale roku 2015 se dočkala zcela pietní reedice i s původními ilustracemi Radka Pilaře.
Tajemství oranžové kočky (1968) je vítězně dotaženým projektem řetězově napsané fantaskní detektivky, kdy Slabý jako autor pouhé úvodní kapitoly koordinoval hned devět na jeho příběh postupně navazujících autorů z celého světa. Pouze výjimečně zde některá kapitola vyčnívá příliš (když se autor příliš odlišuje poetikou a mírou fantastična) a většinou jinakost výslednému efektu spíš přispěla. Vrchol Slabého „síly“, s níž uměl uhranout hlavně dětské čtenáře, se ale stal teprve cyklus těsně spjatých příběhů Pohádkový detektiv Břetislav Hostivít (1973).
Na malé ploše tu Slabý dokázal vytvořit v literární spolupráci se čtenáři velmi věrohodný fikční svět a vede nás s citem pro dobrodružnou akci i do krvavých střetnutí. Román dosahuje obrovského účinku, je navždy spjat s ilustracemi Miloše Nolla a je proto poněkud paradoxní, že v novém vydání s obrázky Petra Morkese (2009) autor po doporučení nakladatele a „kvůli moderním dětem“ rozčlenil kapitoly.
Z. K. Slabý byl i překladatelem a do češtiny převedl sci-fi román Profesor Kurama vynálezcem (1968, česky 1978) od Hisašiho Jamanaky. - Vedle výše zmiňované řádky pohádkových dobrodružství, při jejichž vyprávění působí autor takřka jako jakýsi „český Dumas maličkých“ (s jiskrami nadšení v očích), vysnil spolu s Dagmar Lhotovou komiksového hrdinu kocoura Vavřince a tři jeho kamarády kozla Spytihněva, fenku Otylku a čuníka Mojmíra. Ze stránek měsíčníku Mateřídouška, kde se objevovali od roku 1967 do roku 1977 přešli do sedmera knih, uzavřených až roku 2013 seriálovým kompletem S kocourem Vavřincem od jara do zimy.
Spolu s textařem Eduardem Pergnerem (1935-2001) napsal Slabý také pozoruhodnou knihu Děti s cedulkou (1982), známou i z její (zkušeným Vladimírem Körnerem napsané) filmové adaptace Kukačka v temném lese (1984, režie Antonín Moskalyk). Tématem je přebírání českých a moravských dětí (v tomhle případě třináctiletého děvčátka) do nacistických rodin: https://www.csfd.cz/film/6820-kukacka-v-temnem-lese/prehled/ a německého důstojníka tu ztvárnil ruský herec Oleg Tabakov.
Neúnavný Zdeněk Slabý se proponoval i jako muzikolog v oblasti alternativní a jazzové muziky a je autorem knihy Hudba černá a bílá i spoluautorem dvoudílného slovníku Svět jiné hudby (se svým synem Petrem Slabým).
Koncem života vytvořil ZKS i rozsáhlou vzpomínkovou trilogii, jejíž třetí část dosud zůstává v rukopise. K obsahu svazků patří i přepisy jeho korespondence s významnými osobnostmi literatury a kultury, přičemž mírně sebestředný dojem ve výsledku tomuto intenzivnímu dokumentu nepřekáží, ba vyjevuje se, že jinou dikcí ani snad napsán být nemohl.
Zdeněk Karel Slabý byl zarputilý snílek a dokázal sny vtahovat do reality, aniž dbal o režimy. Byl vždy pracovitý, vyhraněný, tvůrčí a oddaný své paní, ne dosud úplně doceněné spisovatelce Dagmar Lhotové (*22. července 1929 v Plzni).
Článek připravil Ivo Fencl
Kam dál?
Objevte atraktivní svět celebrit, přečtěte si články o erotice a intimitě anebo si přečtěte další originální články a zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás thrillery a napínavé akční filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.