Nestvůrné dámy na cestách se tentokrát vydávají na starý kontinent
Theodora Gossová, Athénin klub a upíři!
Recenze & rozhovor s překladatelkou
Evropa volá
Nestvůrné dámy na cestách jsou přímým pokračováním knihy Případ alchymistovy dcery. Znovu se setkáváme s Mary Jekyllovou a jejími společnicemi z Athénina klubu. Tentokrát se vydají na cestu, aby našly a zachránily Lucindu Van Helsingovou. Navštíví Paříž, Vídeň a Budapešť. A samozřejmě budou znovu čelit Společnosti alchymistů. V té to dost vře, protože se v ní profesor Van Helsing pokouší o převrat a uchopení moci. Děvčata se tentokrát obejdou bez Holmese a Watsona. O překvapení není nouze a zvratů je mnoho. Postav také, takže vyprávění občas ztrácí spád. Stejně jako v prvním díle nechybí přímé promluvy dívek ke čtenáři a jejich často vtipné komentáře. Ale máme tu i několik novinek. Gossová totiž tentokrát zapojila do dění upíry. Stejně příjemným zpestřením pro mě bylo zapojení mesmerismu. Přestože autorka si často postavy a události slavných románů přetváří a podřizuje své vizi, nejedná se o rušivý prvek, nebo dokonce znevažování odkazu klasických příběhů, ale spíše o svéráznou a čtivou poctu svým předlohám. A poslat dívky do Evropy? To byl rozhodně geniální nápad. Závěrečný cliffhanger pak dává tušit, že ve třetím díle budou eskapády dívek z Athénina klubu hodně divoké.
Problémy na cestě
Přesto se některým čtenářům šestisetstránkový druhý díl četl o trošku hůře než Případ alchymistovy dcery a ani já jsem ho nepřečetl na jeden zátah. Problémem Gossové však nejsou hrdinky samotné (ty se chovají stejně jako v prvním díle a jejich charakterům i dílčím problémům věnovala autorka dostatek prostoru.) A není jím cesta samotná. Ta je rozfázována do dvou částí. Protože nejdříve se do Evropy vypraví Mary, Justine a Diana. A Beatrice s Catherin se vydají na starý kontinent později a jinou cestou. Tím pádem se nám příběh pěkně nafoukl. A to nejen o cestu, kterou si musíte vynásobit dvakrát, ale především o dvojnásobný počet nových lidí, které dívky potkají. Jejich minulost nám autorka totiž musí nutně dovyprávět.
A tady se může zdát být zakopaný pes, který na první pohled podráží Nestvůrným dámám nohy. Dalo by se říci, že právě tohle je ta bublinková fólie, kterou měla Gossová vypustit. Ale já se domnívám, že jejím záměrem bylo využít příběhy těchto vedlejších postav, aby čtenáři a hrdinkám komplexně osvětlila celý problém Společnosti alchymistů. Ano, je to místy zdlouhavé a popisné (trochu jako romány Julese Vernea), a proto vyprávění místy drhne, nicméně nemám pocit, že jde jen o vatu či výplň vecpané do příběhu jen tak z plezíru.
Stejným, ne-li větším problémem by mohl pro mnohé být feminismus, který ze stránek knihy křičí ještě hlasitěji než u předchozího dílu. Já to tak sice nevnímal, bral jsem a beru dobrodružství Athénina klubu jako příběh o přátelství a cestě za svým sebeurčením, nicméně chápu, že je v něm prvek feminismu silně přítomný. Pro mě byly asi největší slabinou knihy ploché mužské postavy. Buď jsou to muži (příkladem budiž Holmes), kteří se k hrdinkám chovají blahosklonně a berou je spíš jako takovou roztomilou raritu, nebo jsou do nich bezhlavě zamilovaní. Je to dost škoda, protože silné ženy, jakými Mary a její souputnice rozhodně jsou, by si zasloužily adekvátní protějšky.
A přesto jsou Nestvůrné dámy na cestách stejně čtivé a zábavné, jako byl Případ alchymistovy dcery. Promluvy dívek ke čtenáři jsou stejně vtipné jako v předchozí knize. Nové dobrodružství v nových kulisách nepostrádá šmrnc a napětí. Dívky se skvěle navzájem doplňují a hezky to mezi nimi jiskří. Navíc celá záležitost s vampirismem je opravdu hodně originální a zajímavě podaná. A poselství? Moc hezky ho definuje jedna z hrdinek, když říká: „Někdy se nemůžeme začít uzdravovat, dokud nenajdeme sílu čelit těm, kdo nám ublížili.“
Hodnocení: 80%
Jan Procházka
https://argo.cz/knihy/nestvurne-damy-na-cestach/
|
Série |
|
|
Žánr |
|
|
Vydáno |
2020, Argo |
|
Orig. název |
European Travel for the Monstrous Gentlewoman, 2018 |
|
Počet stran |
600 |
|
Jazyk vydání |
český |
|
Překlad |
|
|
Edice |
Fantastika (126.) |
|
Autor obálky |
|
|
Vazba knihy |
pevná / vázaná |
|
ISBN |
978-80-257-3356-1 |
Nestvůrné dámy na cestách vydalo stejně jako Případ alchymistovy dcery nakladatelství Argo v překladu Petry Diestlerové. A tak jsme se jí zeptali, jak se jí žije s Mary, Dianou a ostatními členkami Athénina klubu.
Jak se přihodilo, že Petra Diestlerová překládá Theodoru Gossovou? Jak vlastně přijde překladatel k tomu, že bude překládat právě ten daný titul?
Mě s tou první knížkou oslovil Martin Šust z Arga sám. Sice jsem tehdy měla spoustu práce, ale Alchymistova dcera mě okamžitě okouzlila – jednak mám slabost pro viktoriánskou literaturu a pro fantasy z viktoriánské doby obzvlášť, jednak mě nadchly všechny ty odkazy na klasická díla žánru. Tak jsem bědovala, že asi nedokážu splnit termínové nároky nakladatele, ale tohle by mě hrozně bavilo… A oni na mě počkali a mě to hrozně bavilo.
Theodora Gossová vzdává svou sérií hold klasickým příběhům, jako jsou Dracula, Podivuhodný případ dr. Jekylla a pana Hyda a dalších. Musela jste se k nim kvůli překládání dobrodružství Athénina klubu obracet?
Ano, všechny jsem si posháněla, abych si ověřila, jak se u nás určité věci historicky překládaly. V knihách jsou na ty příběhy občas přímé odkazy a tu a tam se vyskytne i citace. Asi nejzábavnější bylo pátrání po málo známých dobrodružných románech Henryho Haggarda Ona a Ta, která čeká, protože v druhém díle se objevuje postava právě z nich. Předtím jsem je vůbec neznala a po nemalém úsilí jsem nakonec získala takové báječně rodokapsové vydání z devadesátých let.
Obě knihy mají dohromady necelých tisíc stran. Kolik času vám překlad zabral a jak moc byl náročný? Přeci jen, tohle není tak jednoduché čtení jako třeba Padesát odstínů šedi.
Náročné bylo hlavně všelijaké dohledávání a zjišťování, co odpovídá realitě a co si autorka vymyslela, ale jinak ty knihy stojí hodně na ději a svižných, vtipných rozhovorech. To mám ráda a dělá se mi to dobře. Překládám po večerech a o víkendech, takže bohužel nepatřím k nejrychlejším překladatelům a raději si nechávám delší termíny odevzdání. Na každou z knih jsem měla skoro rok.
Vzpomínáte si na nějakou překladatelskou perličku či kuriozitku? Já jako laik obdivuji každého, kdo se do překladu něčeho takového, jako jsou knihy Theodory Gossové, pustí.
Jsou tam různé slovní hříčky a spousta reálií, ale nejvíc si pamatuju, že v jednu chvíli jsem se při překladu první knížky nebyla schopná dopočítat toho, kolik mají některé domy v románu vlastně pater. Ze zoufalství už jsem si je i kreslila a pak jsem se autorky zmateně ptala, jestli používala britské nebo americké číslování podlaží (v britské angličtině je first floor první patro, zatímco v americké je to přízemí). Odpověděla mi, že v originále šlo o vydání, které se mělo prodávat jak v USA, tak v Británii, takže se v této věci záměrně snažila vyjadřovat neurčitě, aby se kniha dobře četla britským i americkým čtenářům. Není divu, že jsem s tím měla problém.
S Mary a spol. jste strávila a asi ještě strávíte spoustu času. Oblíbila jste si některou z hrdinek a proč?
Ony jsou pojaté tak, aby byly co nejvíc odlišné, a zároveň se pokud možno doplňovaly, takže jsem je měla moc ráda všechny. Asi nejvíc se mi líbila Cat, spisovatelka, která svoje občasné asociální a necitlivé chování omlouvá tím, že „je přece puma“. Taky bych někdy ráda měla takovou výmluvu.
Předpokládám, že už pracujete na překladu posledního dílu Podivuhodných dobrodružství Athénina klubu. Můžete nám alespoň trošičku naznačit, na co se můžeme těšit?
Třetí díl jsem četla a je povedený (je tam Sherlock a někteří lidé, kteří se mihli v předchozích knihách, nejsou tím, čím se zdají být). Bohužel ale nepřekládám, nakladatelství tuto knihu zatím do programu nezařadilo, pandemie s plány dost zacvičila. Snad se jí v češtině dočkáme.
Poslední ryze osobní otázka. Chtěla byste žít v době, ve které se eskapády téhle svérázné party dívek odehrávají? Nebo lpíte na 21. století se vším, co nabízí a přináší?
Zrovna ve Velké Británii to byla doba překotného pokroku v nejrůznějších oblastech a některé šťastnější, vzdělanější a vzpurnější ženy začínaly zpochybňovat role, které jim přidělovala společnost, a zkoumaly, jestli by se nedalo žít jinak. Což je mimochodem v knihách Theodory Gossové všudypřítomné téma. Takže být při tom by se mi líbilo. Fiakry, plynové lampy, loďky na Temži… A taky dusivý smog, smrtící choroby a beznadějná chudoba… Hádám, že ten život by byl nejspíš podstatně kratší.
Děkuji za váš čas a za rozhovor.
Kam dál?
Objevte atraktivní svět celebrit, přečtěte si články o erotice a intimitě anebo si přečtěte další originální články a zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás thrillery a napínavé akční filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.