Koloběh věčného dění Radmily Irrlacherové (a rozhovor s autorkou)
Příběh bájné minulosti, která se možná stane naší budoucností.
Motta knihy Koloběh věčného dění
1. Každý si v sobě neseme svého Boha. Ten Bůh je svědomí. Autorka
2. Když pochopíte, jak důležitá jsou čísla 3, 6, 9, pochopíte fungování vesmíru. Nikola Tesla
3. Nejprve tě ignorují, pak se ti smějí, poté s tebou bojují a potom vyhraješ! Mahátma Gándhí
Nový román Radmily Irrlacherové Koloběh věčného dění rámují souznícími písňové texty téže autorky Svět v plamenech a Stopy v písku.
V tiráži to není uvedeno, ale dílo má vysvětlující podtitul, jenž zní: Příběh bájné minulosti, která se možná stane naší budoucností. Ale vyprávění začíná v minulosti nikterak bájné a tím spíš ne dávné, v listopadu 2017.
Teprve druhá kapitola z jedenácti nás osvobodí od „povolebních nálad“ v Čechách a přenese hrdinku mimo „náš“ čas, do roku 2157. Tento letopočet však je počítán z jiného základu, než bylo narození Ježíše Krista, a čerstvá absolventka medicíny Markéta Nováková se ocitá ve starém Egyptě, kde brzy odhalí, že jeho obyvateli ve skutečnosti byli...
Co myslíte? 1. Atlanťané? 2. Mimozemšťané? 3. Předkové Dänikenovi.
Nevylučuji, že přesná není žádná z tří odpovědí, a kdybychom tu pravou odpověď nebo snad i lásku prozradili, věděli byste nyní i podle názoru autorčina už krapet víc, než je pro váš zájem o prožitky MUDr. Novákové zdrávo. Měli byste si totiž přečíst knihu samotnou. Jisté však je, že kupříkladu egyptské pyramidy měly velice konkrétní a praktickou funkci a jisté jest také to, že biblická potopa proběhla.
Horší je otázka, jak se lidstvo dokáže vypořádat s blížící se apokalypsou. Radmila Irrlacherová se mimo jiné stará o postiženého syna a dnes píše již přinejmenším pátou svou knihu; tato je třetí a koncem roku 2018 vyšla v nakladatelství NAVA. Autorka absolvovala střední ekonomickou školu a studovala i vysokou, nicméně podmínkou dokončení byl cizí jazyk a ouha, právě na cizí jazyky nemá Radmila zrovna největší talent. Naopak ji bavily mikroekonomie, psychologie a právo a z práva měla „za jedna“; zato matematika byla „další katastrofa“.
Radmila závodně hrála šachy, ale omezila tuto činnost, v jejím bezprostředním okolí hru nikdo neuměl a neumí, i hrává teď pouze občas a „jen tak pro zábavu“. Její život nebyl a není snadný a i proto jsme jí položili několik otázek.
Dobrý den; jak se máte?
Momentálně nepracuji; starám se o syna po nehodě. Tedy péče o osobu blízkou. Ale předtím jsem byla zaměstnána jako dipečerka ve firmě APB, dříve Prefa Zbůch, měla na starosti auta a řidiče a zajišťovala jim práci; mimo jiné se jednalo o rozvoz betonových výrobků.
Připadá mi, že máte „vypsanou ruku“ a že píšete, dá se říct, až bravurně. Je to přirozený talent? Anebo nějaký cvik?
Že by přirozený talent? Ale netoužím stát se spisovatelkou.
Ne. A co vás tedy navedlo k psaní?
Mé důvody jistě každého překvapí.
Před sedmi lety měl můj jediný syn dopravní nehodu. Došlo k poškození mozku. Zůstal ochrnutý, nyní je jen ležící.
Po dvou letech od té nehody, kdy vystřídal pět různých zdravotních zařízení, jsem nevydržela naši „dokonalou péči o postižené“, všeho se vzdala a vzala si ho domů.
Zpočátku to pro mě bylo hrozně depresivní; jako když zavřete společensky založeného člověka na samotku, kde nemá šanci promluvit si za celý den s nikým inteligentním. A tak jsem se sebou musela začít něco dělat. A kniha je takový osobní boj s osudem a také účinný prostředek proti depresím.
Když mě občas přepadnou, sednu a píšu a zapomenu na běžné strasti života.
Jenže mně tato vaše odpověď připadá, ani nevím proč, neúplná.
Já nechci nic dodávat!
Ale když jsem si vzala syna domů, bylo zapotřebí tam dělat spoustu stavebním úprav, a stále je vlastně děláme. Postupně. I podle momentálních finančních prostředků, no, a poslední, co zbývá, je bezbariérový přístup do domu. A smyslem knihy tedy bylo vydělat na bezbariérové balkonové dveře a umožnit, aby se mohl syn častěji a snáz dostávat ven.
A kolik ty dveře stojí?
Sedmadvacet tisíc. Když je knihou vydělám, půjde o splněný cíl.
A pokud ne?
Pokud ne, je každá koruna navíc dobrá. Ne? Ale to tam v žádném případě nepište.
A proč nesmím?
Protože někdo se jistě na takové věci bude dívat jako na citové vydírání.
Jak to myslíte?
Někdo by se na věc mohl dívat i tak, že tu synovu nemoc zneužívám k vydělání peněz.
Ale ne, já to tak nevidím. Změňme téma. Co čtete?
Nejraději mám knihy od Pavla Frýborta. Městečko jako malované jsem četla dokonce několikrát. Když se mi nějaká kniha líbí, ráda se k ní vrátím. Jinak čtu vše, co mi přijde pod ruku, a donutím se dočíst i nezáživné knihy.
Co jste psala dříve? Naznačovala jste mi, že...
Asi v patnácti letech jsem začala psát básně a později texty k písním.
To tenkrát byla moje jediná ambice a přání. Napsat text, který by vyšel na CD.
Nevyšlo to?
Ale ano. Tento sen mi umožnil zrealizovat Peter Fider, producent a člen skupiny Verona, a na jejich CD Girotodno a Meziprostor vyšlo pár textů, kde jsem autor nebo spoluautor textu. Děkuji touto cestou skupině Verona, že mi tu spolupráci umožnili. Moc si toho cením.
Co máte ještě v plánu napsat? Už to byl román pro ženy, román ze specifického prostředí, už to byly detektivka i sci-fi...
A pár dalších rozdělaných věcí se najde.
A raná díla?
Moje úplně první literární pokusy, když nepočítám už zmíněné texty a verše, byly historické romány. Hm, a také mám rozepsaný muzikál o Marii Stuartovně.
Radmila Irrlacherová: Koloběh věčného dění. Ilustrace Lenka Filonenko. NAVA. 2018. 124 stran
Článek vytvořil Ivo Fencl
Kam dál?
Objevte atraktivní svět celebrit, přečtěte si články o erotice a intimitě anebo si přečtěte další originální články a zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás thrillery a napínavé akční filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.