King Kong z nitra Země
Ivo Fencl hodnotí nový film Kong: Ostrov lebek
Říkávám si, že film je prvořadě od toho, aby ukazoval, a různá intelektuální poselství lépe zprostředkují knihy. Toto tvrzení je ovšem, vím, přílišná zkratka. Má tolik výjimek, že vlastně neplatí. A suďte dle něj Miloše Formana! Nepochodíte. A při aplikaci na nějakou hezky spektakulární sci-fi pohoříte zrovna tak. Všeobecně se však bohužel skutečně přestává číst a bobtná tudíž šance veškerých „avizuálních“, jen intelektuálních a i rádoby intelektuálních filmů, které zaujmou minimálně část těch lidí, kteří už „nemají na knihy pro fofr čas“.
A nová verze King Kongova?
Inu, na pochybách nikdo není, že mezi podobné dary od pánaboha nepatří a znovu a znovu symbolizuje jiné ponouknutí: „Zírej!“ A potěžkána z toho hlediska obstojí. Problém ovšem najdeme v tom, že to žádná nová verze není; i vraťme se teď až na začátek třicátých let a... Jako bych ty doby viděl. Světoznámý spisovatel Edgar Wallace právě přijíždí do Hollywoodu, a ač je spíš císařem kriminálního a detektivního románu, začíná sepisovat scénář o monstru z jistého ostrova. Začíná s filmem o gigantické opici a krásce. Následně však Wallace nečekaně umře na zápal plic a slavně je přepraven po dvou oceánech zpátky domů do Londýna, aniž by to jakkoli zabránilo vzniku veledíla. Co víc?
Existuje už brzy nato dokonce kniha o devatenácti kapitolách, kterou mimo E. W. spolupodepíší Merian Cooper a Delos Lovelace, kterýžto samojediný pak i zůstává autorem dotyčného románového přepisu... Ten u nás vyšel v překladu Tomáše Bíly roku 2005, a to u Petra Tychtla v Nakladatelství XYZ, a má neuvěřitelných 168 stran.
Delos Lovelace film přepsal hned roku 1932 a kniha se na trhu navzdory různým obavám z konkurence objevila ještě před premiérou, které se snímek dočkal napřesrok. Výrazný podíl na scénáři ovšem má i jistá Ruth Roseová, byť slávy se původní dílo o opičákovi v biografech dočkalo především díky skvělému umu trikaře Willise O´Briena.
Původní nápad nebyl Wallaceův! Nebyl, a to ač tento génius svého oboru sepsal i dlouhou řadu dosti kvalitních „afrických románů“. Nápad však vyrašil už někdy v roce 1929 z mozku novináře Meriana Coopera, dopovaného populární knihou Objevy a dobrodružství v rovníkové Africe od Paula Du Chaillu. Tato knížka mimo jiné registruje i ne zrovna důvěryhodné zkazky o gorilách prahnoucích prý občas po ženách domorodců.
Ty zkazky propletené magií Edgar Wallace možná ani neznal, ale to nevím. Rozhodně však přibyl do Los Amgeles na Mikuláše 1931 a dal se bezstarostně do práce. I jako skutečná mašina. Už po Novém roce předává Cooperovi scénář a 23. ledna byla podepsána smlouva, nicméně film se tehdy ještě jmenoval Zvíře.
Pod takým banálním názvem si ovšem dnes představíme spíš Belmonda v jeho nejlepších letech a ve stejnojmenné filmové komedii o kaskadérovi. Ta komedie zabírá i opakovaně na bránici a umně pracuje právě s motivem velké a pohupující se opice, do jejíž kůže se herec kvůli obživě obléká. V obchodním domě. Ve třicátých letech došlo ovšem k dlouhé debatě mezi Wallacem a Cooperem a výsledkem se stal nový a lepší titul. King Kong.
Autor bezpočtu zcela specifických románů Edgar Wallace měl bezesporu záviděníhodnou fantazii a obrovské zkušenosti, ale ne s psaním scénářů. Psal po svém i po anglicku. Ostrov i proto nazval Mlžným. Ale ne pro skutečnou mlhu, alebrž pro vulkanické páry jej zahalující.
A pak... Ve Wallaceově verzi vypukne v New Yorku pro změnu mocná bouřka a právě během ní vláčí chlupatý netvor okouzlující dívku až na špičku Empire State Buildingu, kde jej ovšem skolí boží posel. Blesk. Tento scénář Coopera hrubě zklamal, nebo to aspoň tvrdil, a 20. června 1932, tedy již po Wallaceově smrti, píše v dopise: „Současný scénář neobsahuje, pokud si vzpomínám, jedinou myšlenku Edgara Wallace, a pokud snad ano, jde jen o drobnosti.“
Přestože Cooper dozajista nebyl hajzlem a filmovým padouchem, obchodnicky dodává: „Chápu váhu jeho jména a nebráním se tomu, aby bylo použito.“
Film už tehdy dávno dál psal jistý James Creelman, jinak spoluautor současně vznikající Nejnebezpečnější hry, dalšího trháku téhož studia, jenž se rovněž odehrává na ostrůvku. Ale ani Creelman projektu nestačil, takže Cooper zaměstnal jako dalšího běžce v pořadí (a uprostřed ekonomické krize) manželku svého přítele Ernesta Schoedsacka, který tušený hit produkoval. Dal dámě job“ dokonce i navzdory tomu, že měla „jen“ přírodovědné vzdělání a nikdy předtím ještě pražádný filmový scénář nestvořila.
To sice ne, uměla však skvěle psát dialogy, to se jí musí nechat, a dobře si také zvládla představit prostředí, kam je tento (v podstatě katastrofický) horor zasazen. A jak by taky ne?
S manželem se Roseová přece seznámila přímo na Galapágách, když tam „mezi varany“ pracoval jako kameraman, zatímco ona byla součástí téhož štábu.
Rovněž další autor, novinář Lovelace, byl Cooperův kamarád, a znali se dokonce již od válečného roku 1916, kdy se seznámili v redakci Minneapolis Daily News. Navzdory onomu bratříčkování měl ovšem výsledek úspěch, v nějž předtím mnozí nevěřili, a hned roku 1933 vznikl proto i slabší už film Kongův syn.
První obnovená premiéra King Konga proběhla pak roku 1938, nová verze je z roku 1976 a na ni ještě po deseti letech navázal propadák King Kong žije (kupodivu od téhož režiséra Johna Guillermina). Zde se, dodejme pro zajímavost, blýskla v hlavní roli sympatická Linda Hamiltonová, známá jinak hlavně z Terminátorů, první z nichž byl natočen už roku 1984.
Prvního „digitálního“ Konga stvořil pak roku 2005 Peter Jackson a zdálo se nám, že je téma vyčerpáno a efekty ani moc překonat nepůjdou, takže letos tím spíš stojíme před otázkou, je-li nová čtvrtá veze přesto překonáním. Technicky vzato jistě je - a nikdo to popírat nebude. Nicméně jinak bych proti podobnému vnímání protestoval. Proč? Jde o jiný typ příběhu a příbuzenství je třeba hledat spíš v Jurském parku.
A jistě, motiv něhy jednoho trapného opičáka, jenž nese hrdinku doslova v dlani, zůstává. Ale víc zůstává jen jako jakási vzpomínková dekorace, a kdyby snímek ten motiv postrádal, nic by se možná už ani nestalo. Vůbec nic.
Víc než opičák zaujmou ostatně četná další monstra prýštící Ostrovem lebek z údajně dutého nitra Země a šokuje třeba už jen nestvůrný pavouk, tyčící se „do mraků“ nad bambusovými lesy a lačnící žrát. Jinými slovy tu ve výsledku jde o typický příklad filmu stavějícího na moderních trikových možnostech a nepochybně se dočká víc než jednoho pokračování, tak jako se dočkal Jurský park. S tím původním Cooperovým a Wallaceovým Kongem nemá ovšem Ostrov společného již takřka nic. Současně se ovšem děj výrazně přiblížil science fiction nebo fantasy a už teď se těším, až hrdinové druhé části skutečně proniknou ve stylu knih Edgara Rice Burroughse skrz zemskou kůru. Neboť zoologické zahrady mám rád!
Kong: Ostrov lebek. USA/Vietnam 2017. Režie Jordan Voght-Roberts. Scénář Mark Borenstein, Dan Gilroy a Derek Connolly. Hudba Henry Jackman. Hrají Tom Hiddleston, Brie Larsonová, Corey Hawkins, Samuel L. Jackson, John Goodman, John Reilly a další. 118 minut. USA/Vietnam 2017. Režie Jordan Voght-Roberts. Scénář Mark Borenstein, Dan Gilroy a Derek Connolly. Hudba Henry Jackman. Hrají Tom Hiddleston, Brie Larsonová, Corey Hawkins, Samuel L. Jackson, John Goodman, John Reilly a další. 118 minutKam dál?
Objevte atraktivní svět celebrit, přečtěte si články o erotice a intimitě anebo si přečtěte další originální články a zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás thrillery a napínavé akční filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.