Ještě lepší dějiny Česka
Lekci alternativní historie nám uděluje jihočeský spisovatel Jiří Macoun. Jak se dějiny také, možná, dost možná, ba skoro určitě mohly vyvíjet do války, jak jiná mohla ta druhá světová válka být a co mohlo následovat dodnes. Pan Macoun si představuje, že by na zlé také došlo, nicméně ve výsledku bychom žili v „růžovějším“ světě.
„Ostatně v zemi s vyspělým systémem parlamentní demokracie se bez odposlechů a sledování veškeré pošty a zejména elektronické korespondence nedá úspěšná mezinárodní a vnitřní politika dělat ani dnes.“
***
„Problém“ s variantními dějinami světa osobně nemám, s chutí podobné příběhy louskám. Ale souběžně chápu, v čem tu problém tkví. Jistě i vy. Valná část mladých 21. století se bohapustě a snad i hedonisticky nezajímá o historii. A tak moc ji děje dějin neinteresují, že je pro tyto lidi jednoduše nemožné jakkoli srovnávat to, co být mohlo, s tím, co bylo.
Je tu ale ještě jeden oříšek pro rozlousknutí. V tom, že my nikdy přesně nevíme, „co bylo“. A jak napsal již Friedrich Nietzsche, „nejsou fakta, ale jen interpretace“. Tak a tímto pádem ani není ryzích, pravdivých dějin, nýbrž existují jen jejich výklady. Ty jsou někdy spíš výkaly!
Povšiml si toho také spisovatel Jiří Macoun a pochopil, že svým dílem o paralelní historii sám reaguje už jenom na VÝKLAD ĆESKÝCH DĚJIN. To ovšem bohatě stačilo, když umně budoval svou víc než třísetsránkovou práci Ještě lepší dějiny Česka (2021).
Jiří Macoun sám je přitom a mimo jiné přesvědčen, že kdyby se do roku 1936 povedlo poslat Hitlera alespoň na tři týdny do Spojených států, k druhé světové válce by nedošlo. Proč? NSDAP by pochopila poměr ekonomicko-technické síly obou zemí. Jiří Macoun se možná v tomhle ohledu plete, možná nikoli, každopádně ale ve své knize tu myšlenku cituje pod čarou, a to s odkazem na… Ano, tutéž stránku, kde je citace otištěna.
Dílo, jež svou obrazotvorností stvořil kdesi v Budějovicích, je pak jakýsi populárnější pandám k několika obdobně se rozmachujícím pracem plzeňského autora Jana Drnka či k odborně historické knížce historika Jana Tesaře Mnichovský komplex (adaptované Zelenkovým filmem Ztraceni v Mnichově); jenže Macoun řádky prošil esencí vytaženou i ze Švejka, ale i třeba tradice husitské. Nebojí se pustit fantazii na špacír, a ač zrovna to mám za samozřejmost, vbrzku žasneme, že jsme nuceni také dost přemýšlet. Ne každá ze zdánlivě absurdních legrací je totiž nemožná. To vše se vážně mohlo stát. I takový mohl mít tento stát vývoj. Srdcem Macounovy blasfemie přitom zůstává období druhé světové války. Ale i vše symptomatické, co se od tohoto konfliktu odvíjí vpřed i nazpět v čase.
Jak uvádí autor již úvodem, je si prý vědom, že už „matematicky“ umíme modelovat všeliké přírodní procesy. I modeluje – obdobně – i to, co se mohlo v naší kotlině taky dít už od chvíle, kdy „prasklo“ staré Rakousko. Píše i nepíše přitom dystopii. Píše cosi, co se až nepochopitelně stává…. Ano, silně růžovou utopií. I když s výhradami. Ale autor je schopen věrohodnosti a zůstává optimistou. „Myslí to vážně“ a současně ne natolik vážně, aby nebyla šance vnímat jeho dílo co solidní parodii. Na to, že tomu i tak bude, upozorňuje už úvodní motto alias výrok ústředního fiktivního vůdce: „Všichni úspěšní politici byli buď nesmírní zmetci nebo vyšinutí blázni. Já jsem dokonalým spojením obého.“
Jak dále Macoun tvrdí, „sdružení KYBERMANTIE“ složené z historiků i sociologů zrovna jako z kybernetiků a matematických analytiků se neformálně ustavilo již v lednu 2014. Tým tehdy sestavil „historiograficky konzistentní model“ a jeho prostřednictvím zkusil odhalit „dosud netušené“ souvislosti ovlivňující vývoj české společnosti. Ve hře přitom zůstalo i přesvědčení některých z nich, že „chod dějin formují především události, které se nestaly“, což je ovšem spíš bonmot. Experiment tak jako tak totálně selhal, jak Jiří Macoun přiznává, a „historická simulace se poměrně brzy po roce 1918 začala odchylovat od známého průběhu dějin. Posléze dospěla k virtuální skutečnosti naprosto odlišné od nyní neladné současnosti. Ale krach projektu přinesl velmi překvapivé poznatky, pro které se sdružení rozhodlo svůj kybernetický výzkum publikovat, a simulace, označená pak členy sdružení termínem PINK, ve výsledku zobrazuje Čechy a Moravu jako země, které netušeným způsobem rozkvetly…“
Model ovšem nastolil i následující palčivou otázku: CO tedy mělo proběhnout jinak a jak, abychom se dnes měli lépe? Anžto ničím nezaplašíme tu prostou realitu, že za Rakouska byla na našem území plus ve Vídni životní úroveň nejvyšší v říši. Nelišila se ještě tenkrát od poměrů v Německu. S osamostatněním Československa ale došlo ke stagnaci. Pak… Macounova kniha má 48 následujících kapitol neboli více i méně „růžových simulací“:
- Československá diplomatická krize 1918–1938
- Teorie a praxe státních převratů po velké válce a útok do Slezska
- Vojenské přípravy průmyslového Československa
- Co neodhalila kyprá Brunhilda a s čím přišli čeští humanisté po výzvědách (Československo válečným štváčem, Zelený plán)
- Kdopak namydlil československým demokratům schody k autoritativnímu předpeklí
- Pod pokličkou kuchyňského kotle všeobecně praktické politiky
- Vzorný voják Jan Masaryk a jeho vliv na zahraniční politiku Československa v září 1938
- Útěk nejlepší cestou k politickému vítězství a pět plánů prezidenta republiky (Křupan gentlemana neurazí)
- Tiše a po špičkách k opravdu plné bojové pohotovosti
- Velcí bezmocní a vojín Jan Dílek, chmaták všeho schopný
- Naše historicky podmíněná justiční svéráz a proč je vhodné usmrtit vlka včas
Citujme z této kapitoly! „Exekuce vykonána neprodleně. Edvard Beneš byl defenestrován bez patrných známek odporu z okna hradčanského paláce a po dopadu na kamennou dlažbu podlehl četným těžkým zraněním zejména lebky.“ A opět citujme: „Jan Kaštera se nevzdal a své spasitelské úsilí mravní sebeobrody napřel do konání dobrých skutků. S velkým zanícením urputně tahal plné nákupní tašky vinohradským spoluobčankám bez rozdílu věku i do nejvyšších pater na tehdejší dobu velmi moderních, ale výtahem zhusta nezaopatřených činžáků, a aby byl schopen při posledním soudu průkazně doložit své dříve v mysli kdesi zastrčené lidumilství, důsledně si veškeré skutky zaznamenával do sešitu vybarvováním žlutých čtverečků pro příslušný den a druh chvályhodného činu (modlitba, dobrý skutek, slušná mluva, láska k bližnímu atd.). Tato Kašterova metoda barevného zápisu způsobného chování uchvátila jeho o rok mladšího spolužáka z měšťanky Jaroslava Foglara, rovněž z Vinohrad, a aniž by se to Kaštera někdy dozvěděl, stal se prostřednictvím jmenovaného spisovatele zářným příkladem nejsprávnějšího hocha pro celé generace čtenářů. Postava Mirka Dušína alias Jana Kaštery napsaná „Jestřábem“ podle budoucího pohusitského bouřliváka poprvé nepřeslechnutelně promluvila k chlapcům v listopadu 1938 a modrooký blondýn (a na první pohled árijec) Jan Kaštera/Mirek Dušín uchvátil prostřednictvím komiksových bublin čistotou duše i skutků těsně předválečné, válečné a nejméně jedno poválečné pokolení hochů i dívek.
Jaroslav Foglar byl ovšem nucen některé reálie ze života tohoto školáka uzpůsobit tehdejším společenským okolnostem. Naprosto pominul spolužákovy prvotní zabijácké choutky, o kterých vůbec nevěděl, a Žlutému životu změnil v období vypjatého evropského antisemitismu barvu.
Z vůle autora scénáře komiksu nahradila tehdy v chlapecké dobrodružné literatuře společensky velmi toxickou žluť neutrální a dodnes všeobecně známá barva Modrého života.“
- Kudy sem, tudy kam či snad asi lépe Tamtudy z bryndy ven
- Lítý souboj čerstvých nul a libě vonný přípitek na odvahu (Generálská vzpoura, Kolowratský dýchánek)
- Neskonale svévolné samopovolání parostrojního inženýra k vedení mechanizované války
- Jak a čím dotlačit čistou pravdu k nespornému vítězství („Převrat v Praze zaskočil nejen führera, ale i veškeré tajné služby říše. Přípravy generála Slezáka ke vzpouře unikly pozornosti německých agentů…“)
- Poskok prohnilého imperialismu a krvavý pes kontrarevoluce
- Z domu do války, z boje na pivo od ledu a poklusem zpátky na pozice (Ceskcha fojak)
- Česká buchta pro předsedu velké fašistické rady
- Postdemokratické pouliční hrátky a do holportu s čerty
- Zelenavý pohled magického oka a jiné kratochvíle generálů v civilu
- Působivé prostředky autoritářské diplomacie Direktoria národní spásy
- Celoplášťová kulka pro direktora a den pracovního klidu pro lid
- Úplný výčet hříchů československé parlamentní demokracie 1918-38 (Válka Československa s Polskem, Porážka československých vojsk od rudých Maďarů, Revolty potlačené kulomety, Největší korupce na světě a daň na uhlí)
- Vůdcovy značně velké pochybnosti a čerstvá mrtvola pro Heydricha (Mnichovská dohoda o přátelství a vzájemné pomoci)
- Pohříchu neveselá doba národně pospolitého Česko-Slovenska (Všední dny diktatury)
- Za skvělou budoucnost národně socialistické Evropy a věčné přátelství bratrských národů
- Těšínský incident a jeho neblahé následky pro zbytek Polska („Nedůvtipný útok na vysílač v Glivicích byl Adolfem Hitlerem v plném rozsahu odvolán jako záměr říši neužitečný. Větší potupu Heydrich dosud v životě nezažil.“)
- Nespanilá jízda Česko-Slovenské útočné vozby okolo Krakova do Lvova a Brestu (Česko-Slovenský blitzkrieg)
- Výpad 1. čs. motorizované armády generála Procházky do Flander a jiná skvělá vítězství na západní frontě (Zbraně Finsku…)
- Dvaadvaceti karátové pozlátko a žulový roadster pospolitního diktátora (Pancéřová divise Francousů rozdrcena!)
- Heydrichovo kladivo na české židy, Himmlerovi bujní plemeníci a pozoruhodná příhoda z kazaňského nádraží
- Hitlerův plán Rudovous a debakl 1. motorizované armády armádního generála Prchaly (Boje u Lvova, Moskvy a Rostova)
- Tak trochu osvobození sovětské Ukrajiny a kdo konečně naučil české podnikové hospodáře správně počítat (Výroba tanků v Čechách)
- Lidová fackovací komanda tmelem bi-nacionální společnosti a velké množství chrabrých Čechů (Na Stalingrad!)
- Dobytí Stalinova města a eskapáda vojska Direktoria národní záchrany na východě
- Vyproštění šesté armády generála Pauluse a Hitlerův zničující levý hák
- Úplné zmizení říšského experta na podvratné operace Otto Skorzenyho
- Příkladně dokonalá vypočítavost kybernetické simulace a nicotný vliv velké lásky na průběh světových dějin (v této sekvenci autor pracuje i s „bočním střelcem“ za plotem v Dallasu)
- Hitlerova mocně neochvějná víra v konečné vítězství německých zbraní strachu a hrůzy (Zázračné zbraně Adolfa Hitlera a krach raketové ofenzívy)
- Dokonale promyšlená sebezrada pro spásu vlastního kejháku a velmi vydařená švédská neděle
- Nepříjemná pokremelská kocovina úplně a naprosto dokonale střízlivých spiklenců
- Osudový boj jednoho statečného panzerfaustníka (Úprk Čechů, Rooseveltův skon)
- Hurááá na prázdniny a jiné kličky direktorů na útěku před právem vítězů pověsit každého z nich
- Jedna exemplární veřejná poprava a evropské pořádky na americký způsob (v kapitole jde o Heidrichovu popravu a zažíváme též čtvrcení Česka po válce na zóny americkou, britskou, francouzskou a sovětskou)
- Podivuhodně bezvolební počátek naprosto funkční české demokracie
- Jak necelá miliarda poslala česká auta do Evropy a kam jely vlaky s uranem (Český tolar, Východopražská krize, Rumové povstání)
- Neomarxistická korekce úspěšného hospodářského vývoje a proč byl rok 1968 zběsilým obdobím (Povstání pražského intelektuálního dorostu)
- Česko Evropě a světu Evropa. Také svět Česku. Proč lze bosky chodit po oblázcích, ale na štěrku ne
Jiří Macoun: Ještě lepší dějiny Česka. S ilustracemi autora. Vlastním nákladem. České Budějovice 2021. 330 stran
https://www.macounajehoknihy.cz/Jeste-lepsi-dejiny-Ceska-d10.htm
Článek připravil Ivo Fencl
Kam dál?
Objevte atraktivní svět celebrit, přečtěte si články o erotice a intimitě anebo si přečtěte další originální články a zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás thrillery a napínavé akční filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.