Je Neználek „hrdinou sovětů“?
Neználek je postavička, kterou stále ještě zná jisté kvantum Čechů, i když by stálo za průzkum, kolik.
Nějací věru jsou, ani oni ale většinou neví, že skutečným původcem blázínka jejich dětství nebyl sovětský spisovatel Nikolaj Nosov (1908-1976), nýbrž kanadský výtvarník Palmer Coks (1840-1924), který by se dozajista podivil, jak je dnes jeho hrdina užíván i zneužíván. A že v úplně jiném světadílu.
Coks je ovšem prvořadě původce tzv. Brownies (1879) a Neználek jen jedním z těchto mužíků. Prastaré už dnes protokomiksy přeložila do ruštiny jistá Anna Cholsonová (1868-1934) a roku 1889 vydala i klíčové dílo Carství malíčků, prvou skutečnou knihu, jejímž ústředním hrdinou je Neználek.
Nosov přišel na svět daleko později a začal téhož hrdinu (časopisecky) uplatňovat teprve roku 1953. První knížku dal dohromady rok poté a první román o Neználkovi vyšel roku 1958. Má vědeckofantastické prvky, nicméně do science fiction se autor ryze zařadil teprve Neználkem na Měsíci (1965).
Zase plynula léta a až koncem milénia došlo k revivalu, který trvá. Roku 1999 jej odvážně odstartovaly knihy Borise Karlova (*1958) Znovu na Měsíci a Ostrov Modré hvězdy, načež Karlova následovali další spisovatelé i jedna autorka. Mandát ovšem má „sám“ Nosovův vnuk Igor a jen jeho knihy (Neználek v Kamenném městě, Neználkův ostrov, Neználkovo velké tajemství) jsou také překládány do češtiny. Pomalu, ale přece, takže loni došlo na Neználkův ostrov a již roku 2008 na Neználka v Kamenném městě.
Nejprve se však řešil problém ilustrací a nikdo přitom neuměl odhlédnout od faktu, že se u nás vžily obrázky Jaromíra Zápala (1923-1984). Tento redaktor Albatrosu se specializoval na knížky, leporela a omalovánky „pro nejmenší“ a nějaký čas i stylově doplnil prostor zaplněný jinak nejvíc (diskutabilnější) Helenou Zmatlíkovou (1923-2005).
Krom Neználků (1957-1976) se Zápal střetl rovněž s Medvídkem Pú (1958), nicméně je přes třicet let mrtev, a sice je pravda, že Neználka na Měsíci (1968) výtečně pojal rovněž Jaroslav Malák (1928-2012), i tuhle knihu ale později ilustroval Zápal, takže trilogii výtvarně sjednotil.
Nakonec se Zápalovi dědicové domluvili s výtvarnicí Marcelou Walterovou, respektive s jejím manželem Lubošem (oba tvořili doprovod k Neználkovi v Kamenném městě), a výsledné obrázky více i méně zdařile napodobují Jaromíra Zápala (asi jako když nedávno jistý Jaroslav Milfajt drze napodobil Josefa Čapka v knize Nové povídání o pejskovi a kočičce).
Neználkův ostrov sestává z povídek (jako už původní Nosovova kniha), ale na rozdíl od ní nedojde posléze na jejich zřetězení (jako když človíčkové putovali balónem). Nekoná se vlastně takřka vůbec nic a příběhy označené jako kapitoly končí právě titulním Neználkovým ostrovem, jehož pointou je, že titulní místo neleží po proudu potoka (ten je ovšem Kvítečkovu řekou) ani zdaleka tak daleko, než se (spáči) Neználek a Cárek zprvu domnívali.
Asi jako když malý hrdina Thielovy a Rolečkovy knížky Robinzon Véna Kuk (1948) ve finále odhalil, že robinzonuje na pouhém poloostrově.
V Neználkově ostrově nechybí Buchtík, Sirupčík a Pilulkin či dvojice Šroubek a Vroubek a Jaktík a Taktík a mimo jiné zvíme, Jak Neználek cvičil žáby, jak se dělají Vodovkové plané neštovice i mnohé o Automobilovém sirupu. Přesto nelze než konstatovat, že zvláště některé příhody se ocitly trochu pod úrovní původních Neználkových dobrodružství, a to navzdory tomu, že byl hrdinou (i hloupým Honzou) Sovětského svazu.
Igor Nosov: Neználkův ostrov. Přeložil Libor Dvořák. „Na motivy Jaromíra Zápala“ ilustrovala Marcela Walterová. Euromedia Group, a. s. – Knižní klub. Praha 2016. 96 stran. ISBN 978-80-242-5443-2
Po příhodě, při níž Neználek nedokázal přečíst slova tinktura a sirup, všechno popletl a poničil sodovkové auto, se pevně rozhodl, že je na čase naučit se číst.
Přišel za Všeználkem a pravil: „Ty jsi chytrý a všechno umíš. Nauč mě číst!“
„No tak to zkusíme. Jednotlivá písmena přece znáš, ne?“
„Oho,“ odpověděl Neználek, „jednotlivá znám, ale všechna dohromady ne.“
„Tak si vezmi jakoukoli knihu a uč se!“
Neználek sklíčeně pohlédl na stovky knih, které všude v pokoji ležely, a řekl: „Ne, to není tak jednoduché. Ty mě, Všeználku, zřejmě nechceš jak náleží učit. No dobrá, půjdu ke Květíkovi. Je přece literát! Ten mě naučí!“
„Jsi ty ale lenoch,“ vzdychl Všeználek. „Tak si jdi.“
Neználek se vydal za Květíkem. Z básníkova okna se ozývaly dvojice rýmů: „Balon – salon, padák – barák, mrak – drak.“
Máme dobrého básníka, pomyslil si Neználek. Zřejmě píše verše o cestě balonem.
„Haló, Květíku! To jsem já, Neználek.“
„Nazdar. Co bys rád? ozval se poeta popuzeně.
„Květíku, ty jsi velký básník!“ začal Neználek zdaleka, ale když v okně spatřil otrávený obličej, spěšně přešel od lichotek k věci. „Nauč mě číst!“
„Tebe? Naučit číst?!“ opakoval Květík s hrůzou, protože si vzpomněl na smutnou zkušenost, jak se Neználek jednou chtěl stát veršotepcem. „Ne, Neználku, promiň. Nemám čas. Vidíš, tedy vlastně slyšíš, že skládám ódu na vaši vzduchoplavbu.“
„Na jakou že plavbu?“ neporozuměl návštěvník.
„Na vzducho...“ zopakoval básník významně. „Takže jdi, milý příteli, za někým jiným.“
„Chápu,“ zahučel Neználek a pomyslel si: Jen se těmi svými rýmy udav. Půjdu za Tubičkou. To je citlivá osobnost a neodmítne mě.Pokud máte chuť na další články, klikněte na sekci Novinky anebo se mrkněte na rozverné rozhovory a odvážné fotogalerie v sekci EroTotem. Fanouškům scifi a fantasy rozhodně doporučuji navšívit Scifi Quest Michala Březiny, kde najdete recenze a hustě vtipné rozhovory s celebritami.
Kam dál?
Objevte atraktivní svět celebrit, přečtěte si články o erotice a intimitě anebo si přečtěte další originální články a zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás thrillery a napínavé akční filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.