UNIWEB s.r.o. vám vytvoří www stránky na míru

Reklama

UNIWEB s.r.o. vám vytvoří www stránky na míru

Reklama

UNIWEB s.r.o. vám vytvoří www stránky na míru

Reklama

Im Schatten des Reichs!

Im Schatten des Reichs!
07.12.2017

Antologie české fantastiky Ve stínu Říše v recenzi Tomáše Slavíka

Trochu jsem se bál, že se bude jednat o mlácení prázdné slámy ve stylu „Náckové jsou zlí a blbí“ – naštěstí tomu tak není.

Celá kniha začíná předmluvou Martina Fajkuse, která už sama o sobě stojí za to. Následuje 17 povídek rozdělených do tří časových období. Tři povídky v části Boj začíná nás zavedou do období před vypuknutím 2. světové války, sedm povídek v části Boj zuří pak přímo do jejího víru a zbývajících šest povídek nás utvrdí v tom, že Boj nekončí…

Uspořádat dojmy a sepsat je do plynulé recenze bude asi trochu problém, přeci jen se u novinky nakladatelství Epocha Ve stínu Říše jedná o antologii povídek, každopádně to zkusím – bez spojlerů:
První tři povídky mě úplně nezaujaly, ovšem velice žhavá povídka Davida Šenka Das Rauch ober dem Munich – pardon, už zase… DÝM NAD MNICHOVEM… mi všechno vynahradila – jak to bylo při Hitlerově nástupu k moci? Máte možnost se dozvědět pravdu.

Následuje nabitá část o zuřícím boji – moje nejoblíbenější…
Otvírá ji František Kotleta historkou DOS GROJSE GENARERAJ – ne, tentokrát jsem se unést nenechal, takhle se opravdu jmenuje. Něco podobnýho jsem fakt ještě nežral – víte, kdo je F.A.d.l.C.d.C? Ne? No, já to taky nevěděl… A neřeknu to, protože by mě pak Kotleta nasekal do klobás. Pokud si chcete jeho povídku opravdu vychutnat, doporučuju poslechnout to, co žádá v krátkém úvodu – čtěte, nepřeskakujte na doslov, a já dodám negooglete, alespoň ne před tím, než GENARERAJE dočtete.
Dočetli jste? Googlili jste? Čumíte, co?

Následuje povídka TENKRÁT NA UKRAJINĚ – podíváme se na válku pohledem střelce tanku Tiger. Povídka z perspektivy muže, který skutečně obdivoval svého Vůdce. Konec byl sice trochu předvídatelný, ale i tak si zaslouží vyzdvihnout, protože Pavel Fritz se nebál pasovat do hlavní role Němce. Smutného, osamělého člověka, který věří, že bojuje za správnou věc…

Ahaswehrmacht (Petr Stančík) – je naprostá zábavná šílenost, alespoň ze začátku. Ke konci už ale zůstává rozum stát a ve výsledku se člověk musí zamyslet, kam vlastně vede snaha o totální zničení nepřítele a co všechno lze obětovat kvůli vítězství. No, nebuďme zas moc vážní, je to přeci jen absurdní fraška odehrávající se v dutosvětě…

Povídka Meyrink (Petr Schink) spojuje technologické noir s futuristickými tanky – spojujícími techniku a biologii – bojujícími v Normandii. Copak se v ní ještě spojuje? No třeba lidé se super počítači, bohužel ne muži se ženami, na to je holt potřeba trochu jiný typ literatury.

Burešovu povídku Etwas über das menschliches Rinder – tedy O LIDSKÉM DOBYTKU – bych opět zařadil mezi ty nejlepší v knize – probíhá ve dvou rovinách… a víc neprozradím, prostě čtěte a bavte se.
Následují dvě povídky, které už jen zakončují válečnou část knihy, a dostáváme se do období po válce.

Tady stojí za vyzdvihnutí hlavně povídka DIGIMENGELE – fakt by mě zajímalo, jestli Vaňka napadla absurdnost vietnamského neonacisty jen tak z ničeho nic, nebo jestli naráží na aktuální politickou situaci. Každopádně se opět jedná o zábavnou záležitost, doslova do poslední chvíle/řádku.

Dalším autorem, tedy v tomto případě autorkou, která se zřejmě inspirovala absurdní situací – tentokrát v televizní zábavě – je Kristýna Sněgoňová v povídce NA VLASTNÍ KŮŽI. Taky vám přijde reality show postavená na základě „dovolené v protektorátu“ na hlavu postavená? Můžete se podívat, jak to asi prožívají její účastníci.

Poslední povídkou je NAZIMARS Dana Černého – až na závěr vložená pravděpodobně proto, že u ní nejde o nic jiného než se prostě bavit. Jde o povídku z pohledu komentátora sledujícího přistání na Marsu. Že jsou někteří naci- a neonaci- naprostí degeneráti a nad tím, jak mohou prosazovat podobnou ideologii zůstává rozum stát? No, tak tady to platí dvojnásob.

Pak už jen Doslov editorů a Medailonky autorů a je konec. Škoda.

Říká se, že aby mystifikace zněla věrohodně, je nutné do ní přimíchávat pravdu. To autoři v této knize splnili, a kdyby chtěli tvrdit, že své povídky založili na výzkumech archivů a že je nutné přepsat učebnice dějepisu…
Ve stínu Říše je dobrá kniha, u většiny povídek jsem se bavil, některé mi přišly trochu nudnější (když teď tak koukám, tak šlo hlavně o povídky od dam, myslím, že jde o náhodu, snad se nebudou zlobit). Kniha má úctyhodných 664 stran, což udělá radost nejednomu knihomolovi. Poskytne zábavu a možná se dozvíte i něco nového – viz předchozí odstavec, Kotletova povídka (negooglit!), že jde básně Otokara Březiny použít jako ochranná zaklínadla, co je to „breitschwanz“ – ne, opravdu to není smyšlená záležitost, tedy pokud to nějaký vtipálek nedoplnil do wiki…

Pobavíte se i při čtení posledního odstavce/řádku, i když se jedná o reklamu – a tady už mi fakt nikdo nevymluví, že jde o narážku na aktuální politickou situaci… Ne a ne a ne…
Závěrem tedy můžu jen říct, že se jedná o skvělou knihu a s klidným srdcem ji doporučím všem, kterým nevadí její částečná kontroverze – takže pokud je někdo citlivka, ať si ji nekupuje.

HODNOCENÍ: 8,5/10

Ve stínu říše- Antologie české fantastiky
Vydala Epocha 2017

Autogramiáda autorů, na které nesmíte chybět: 13. prosince 2017 v 17:00 Knihy Dobrovský Praha.
Událost: https://www.facebook.com/events/380692132370009/

- - -
Pro Vanili.cz přečetl a recenzi napsal Tomáš Slavík.
 



Kam dál?

Přečtěte si další zajímavosti, originální články a objevte zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.