Filmy a seriály podle Stephena Kinga v knize Iana Nathana
Žádný jiný spisovatel se ještě zaživa nedočkal tolika filmových zpracování vlastních knih jako Stephen King (*1947).
Nu, a jen těžko soudit, zda má pravdu talentovaný scenárista William Goldman (1931-2018), říká-li, že je tento spisovatel „stejně důležitý pro americký folklór jako Mark Twain“. Snad je tomu skutečně tak, já to sám nevím, nicméně například kniha Iana Nathana Stephen King ve filmu (česky 2019) by mohla náležet mezi důkazní materiál.
Neanalyzuje sice naprosto veškeré vizuální adaptace Kingových příběhů (vynechá především ty krátkometrážní, mezi než, pravda, náleží i jedna česká), ale na konci, na straně 220, se navzdory tomu dobere více než sté položky.
Kvantita ovšem neznamená kvalitu, to všichni víme, a následuje i proto autorův zajímavý pokus o kvalitativní seřazení těch filmů a televizních sérií. Kupříkladu slavné Osvícení, snad nejstrašidelnější film všech dob, v něm však figuruje až na páté pozici.
Příčinu takového umístění naštěstí Ian Nathan osvětluje. Snímek Osvícení „víc hovoří o režiséru Stanley Kubrickovi nežli o Kingovi“ a seznam nazvaný Konečné zúčtování chce oproti tomu brát v potaz taky to, do jaké míry naplňují vizualizace „pravou podstatu Stephena Kinga“. Tím pádem zvítězilo Reinerovo Stůj při mě (podle novely Tělo) a následováno je Vykoupením z věznice Shawshank, první verzí románu Carrie (která roku 1976 definitivně odstartovala i literární Kingovu kariéru) a filmem Misery nechce zemřít.
Do první poloviny seznamu pronikly dále např. filmy Zelená míle, Dolores Cleiborneová, Mrtvá zóna, „11. 22. 63“, Bouře století, Srdce v Atlantidě, Nadaný žák, Tajemné okno, Velký řidič, Dům v růžích, Dobré manželství, "1498“ a Pytel kostí. Mezi naopak špatné snímky se očekávatelně propadla Pavučina snů nebo veškerá pokračování Dětí z kukuřice. A bohužel i třeba Dolanův cadillac, který je adaptací skvělé prozaické variace na Poeův Soudek Amontillada.
Potvrzení Kingovy „všestrannosti a vypravěčského sebevědomí“ spatřuje Ian Nathan v tom, že adaptace z prvních příček jeho žebříčku NEJSOU horory. Jako osm dalších, dnes takřka již realizovaných zpracování Kingových předloh jmenuje pak filmy a seriály In the Tall Grass, Dlouhý pochod, Tommyknockeři, Outsider, The Boogeyman, Firestarter, From a Buick 8 a The Stand. Pravdou je, že se občas už jedná „jen“ nové varianty předtím zfilmovaného. Ian Nathan nicméně nad veškerým tímto materiálem správně postřehl, že to je právě film, co Kingovi především „plní hlavu představami a sny, ze kterých čerpá“. Jistě, čte také knihy, ale každý, kdo někdy četl něco od něj, asi potvrdí, nakolik ta díla disponují právě filmovou skladbou a těsně navazujícími scénami, nakolik v nich dominuje dialog. Bude to i jedním z důvodů, proč Kingovo dílo tak mohutně přitahuje filmaře. „Mé knihy jsou vizuální,“ uznává on sám. „V hlavě je vidím takřka jako filmy.“
Ian Nathan snad trochu přehání, vyjadřuje-li úvodem své knihy přesvědčení, že „jen málo spisovatelů udělalo víc v oblasti vysvětlování té veliké záhady zvané Amerika“, určitě však bude i pro vás těžké dodat dostatek argumentů ve prospěch onoho přehánění.
Chvalme také úspornost Iana Nathana, s níž například všech devět pokračování Dětí z kukuřice (1984) raději brilantně shrnuje na méně než polovině strany! Se třemi díly Děsu v prádelně (1995-2005) jedná stejně, s triem filmů Někdy se vracejí (1991-1998) také. A chvalme rovněž jeho pečlivost, s níž na straně 87 charakterizoval třináct dalších, ale nikdy nerealizovaných projektů. Kniha zato přináší charakterizace hned šesti kingovských epizod ze seriálů Příběhy z temnot, Zóna soumraku, Noční můry a snové výjevy, Krajní meze a Akta X. A pozastavuje se překvapeně nad tím, že televizní seriál podle Stephenových povídek začal vznikat teprve roku 2006.
Zaujme i opakované srovnávání Stephena Kinga se Stevenem Spielbergem. Je i není případné a míjení obou velikánů je dnes už pověstným, i když nakonec přece do jisté míry spolupracovali. To ano, ale určitě platí tato slova Briana K. Vaughana:
„Steven Spielberg a Stephen King připomínají Vennův diagram. Každý z nich je úplně jiný – Spielberg vidí v lidech to nejlepší a King má nadání vidět to nejhorší – ale oba jsou přesvědčení humanisté.“
Kniha Iana Nathana se překvapivě nebojí i odsoudit ony „tuny“ hlušiny, které vizuální adaptace Kingových děl částečně představují, a neobává se tnout do živého, když je film kýč anebo jednoduše „katastrofa“ - a stalo se to mnohokrát častěji, než by si slavný spisovatel přál.
Na konci publikace zachycuje i dva dosud neukončené televizní seriály. Prvý z nich vzniká od roku 2017 na námět dopsané už a vydané trilogie Pan Mercedes, Právo nálezce a Konec hlídky (pod názvem jejího prvního dílu), ten druhý je natáčen od roku 2018 pod titulem Castle Rock. CASTLE ROCK se nazývá i pevnost v Pánu much Williama Goldinga, nicméně v tomto případě jde o nejslavnější městečko Mistrova díla, ve kterém se dosud odehrálo minimálně třináct jeho románů a povídek.
K Pánu much sice Stephen King nadále vzhlíží, kam však doputuje zrovna tento eklektický televizní projekt, je v těchto chvílích ještě otázkou.
Ian Nathan je britský publicista a mimo jiného autor biografií Tima Burtona, bratří Coenů, Quentina Tarantina a Petera Jacksona. Byl redaktorem časopisu Empire. Pravidelně přispívá do The Times, Independent, Mail on Sunday a do televizního seriálu Discovering Film.
Ian Nathan: Stephen King ve filmu. Kompletní historie filmových a televizních adaptací místa hororu. Překlad Kateřina Harrison Lipenská. V edici Knihy Omega vydalo nakladatelství DOBROVSKÝ. Praha 2019. 224 stran
Kam dál?
Objevte atraktivní svět celebrit, přečtěte si články o erotice a intimitě anebo si přečtěte další originální články a zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás thrillery a napínavé akční filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.