Aquaman: podvodní recenze

Místo aby se mládež zajímala o taková jména, jako jsou Descartes, Kant, Foucalt nebo Svatý Bonaventura, jitří svůj zájem kolem jmen typu Superman, Batman, Fleš, Vyžn, nebo Hulk. A tak není divu, že se do jejich hledáčku dostal staronový přírůstek zvaný Aquaman.

 

Máme tedy k dispozici fantastický film čerpající z komiksu, a tak, zatímco jsme dosud mohli na ohmataných stránkách hltat lingvistické perly jako vžžžžžum, šplouch a cáááák, můžeme nyní sledovat úchvatné filmové orgie. Nabízí se otázka, zda to stačí.

 

Vizuální zpracování podmořského dobrodružství je natolik úchvatné, že by jeden dokázal odpustit vše ostatní. Podobně jako u filmu Avatar, kdy se diváci kochali unikátní 3D technologií a nádhernými obrazy cizokrajného světa, docela odpouštěli tvůrcům triviální příběh, ačkoli se několik škarohlídů našlo. Že prý to připomíná Pocahontas či co.

 

A co Aquamen? Samozřejmě lze těžko od takového filmu očekávat něco hlubokého, snad jen dechberoucí průlet Mariánským příkopem, ten je hluboký dost. I zde nám tvůrci nabízí vcelku jednoduchý příběh na bázi třeba Hobita, čili klasický monomýtus o trampotách jednoho hrdiny, kterak někam došel, něco získal a po zbytek života s tím mohl machrovat. Hlavní devizou Aquamana jsou pak opulentní akce, podmořské výbuchy a finální velkolepá bitva.

 

Venkoncem není příběh až tak důležitý, neboť se každý divák dovede zanítit právě u vizuální stránky snímku. Přidejme špetku humoru, kapku mytologie, snítku strachu a máme vskutku zábavný guláš, kterému už nic nechybí.

 

A o čem že to celé je? Jakýsi metačlověk, tedy potomek bájné podmořské bytosti a jednoho průměrného strážce majáku, poté, co přispěl na záchraně světa spolu s Batmanovic ekipou nadlidsky schopných zabijáků a vyřídí tak hrozbu jednoho šmejda z vesmíru, poflakuje se zmíněný Aquamen po přímořských barech, nebo zachraňuje ponorky. Osud ho však znovu dostihne a jemu nezbude, než se stát ztělesněním Neptuna, boha moří, a zabránit nové válce, která by tzv. souši přinesla naprostou zkázu.

 

Co ve filmu funguje a nefunguje. Prvně vás zarazí jakási žoviální povaha hlavního hrdiny. Svým chováním i jednáním vám nezbytně na mysl vytane srovnání s konkurenčním Thorem. Na druhou stranu ale oceníte jistou temnotu filmu, které je pak silným kontrastem právě proti konkurenčním filmům jiného studia, pastelkového studia Marvel. Za pochvalu samozřejmě stojí herecké obsazení, na všechny tváře se vskutku dobře dívá. Nepodařilo se mi zachytit ani jeden logický laps, celou dobu si mě tvůrci drželi za udičku ve vysokém napětí, nicméně, ke konci jsem se už obával, zda nedostanu z těch všech vizuálních efektů zánět spojivek.

 

Souhrnem nezbývá než film jednoznačně doporučit, fantazie jede takříkajíc na plné obrátky a navíc získáte dojem, že vidíte fantasy, se kterým si někdo vskutku pořádně vyhrál. A Jason Momoa je prostě sympaťák, to se mu musí nechat. Takže, kdo neviděl… plavte okamžitě do kina.

- - -
Při olizování mořské soli na chuť napsal Michal Březina