banner
banner

„Komunita, která se drží kolem deskovek, je to, co mě na deskovkách baví,“ říká Kubrt

„Komunita, která se drží kolem deskovek, je to, co mě na deskovkách baví,“ říká Kubrt
27.05.2020
„Komunita, která se drží kolem deskovek, je to, co mě na deskovkách baví,“ říká Kubrt

Kubrt je dnes mezi deskovými hrami pojmem. Není to ale tak dávno, kdy sám s tímto koníčkem začínal a dostal šanci zjistit, že komunita kolem deskovek je jedna velká rodina, která bez problémů přijme každého.

Deskovkáři tě znají pod přezdívkou Kubrt a nejčastěji se s lidmi od deskovek stýkáš v Geekárně. Tebou pořádaná akce se jmenuje Kubrtovo hraní. Jak vůbec vznikla přezdívka Kubrt, a koho si pod ní máme představit? A jak vůbec došlo k vytvoření Kubrtova hraní?

Moje přezdívka vlastně není Kubrt. Moje přezdívka je Kurdt57.

Používal jsem ji na internetu na různých portálech. Až když jsem se dal na deskovky, kde všichni používají přezdívky, tak vznikla nutnost tu přezdívku i vyslovovat. Lidi to postupem času zkomolili na Kubrt. A mně se to líbí.

Kubrtovo hraní vzniklo tím, že jsem chtěl komunitu kolem svého blogu využít a najít díky ní spoluhráče. Chtěl jsem nějakou hru zahrát, tak jsem se na stránce optal, kdo by chtěl přijít a během pár měsíců se z toho stala jedna z největších pravidelných herních akcí v Praze a možná i v republice. (nebuďme troškaři)

Takže vytvoření Kubrtova hraní je vlastně náhoda a soudržnost mezi deskovkám? Jak vůbec probíhá tvoje příprava před každým hraním? A proč se odehrává právě v Geekárně? Nezvažoval jsi vlastní deskohernu?

To, co mě na deskovkách baví, je, kromě těch krabic, i ta komunita, která se kolem nich drží. Takže hraní beru spíš jako příležitost sejít se se známými, kamarády, vyzkoušet nové věci.

Před hraním zjišťuji, kdo by jaké hry chtěl zahrát. Něco mohu přinést a naučit já, jiné hry donese někdo jiný.

Snažím se předcházet situaci, že někdo dorazí a je plonkový. Ale ta komunita je taková, že to skoro nehrozí. Naopak snaha o nějakou větší organizaci co kdo v kolik hodin kde hraje, je spíše kontraproduktivní. Takže i ta příprava není nijaká náročná. O vlastní deskoherně jsem neuvažoval. Kde by měla být? Možnost zarezervovat si téměř celou Geekárnu se skvělou obsluhou a podporou je bezkonkurenční.

Ano, pohodlí a skvělou obsluhu mohu potvrdit, sama jsem častým návštěvníkem. Nicméně, jak znám deskovkáře, tak se tvoje sbírka deskovek rozrůstá rychlostí světla a za chvíli bude třeba uvažovat o dalším umístění her. Promýšlel jsi to již? Nedávno jsi na svém facebooku psal o tom, že se ti povedlo navázat novou spolupráci. Jak vůbec takové oslovování výrobců deskovek, probíhá?

Oslovování má dvě roviny. Většinou se mi ozývají sami. Vlastně dnes většinu her odmítám.

Založil jsem si blog na tom, že dělám, co mě baví. Sháním si hry, které mě lákají a které bych si prostě chtěl vyzkoušet.

Nemám snahu mít a hrát všechno. Je to můj koníček a opravdu si tedy vybírám. S českými distributory už nějakou spolupráci máme nastavenou a dá se říct, že hry, které mě lákají, se ke mně dostanou.

Ta druhá větev je ta, že oslovím vydavatele sám. Napíšu, kdo jsem, co dělám a optám se, jestli by nechtěl navázat spolupráci. To byl i aktuálně příklad italského vydavatelství Horrible Guild. Zaujala mě jejich hra King’s Dilemma. U nás byla u prodejců vyprodaná, tak mi ani nezbylo nic jiného, než jim zkusit napsat. Navázaná spolupráce je nyní vlastně mou první zahraniční. Je to pro mě velká pocta, jelikož pro ně jsem neznámým blogerem a youtuberem a spolupráci rozhodně předcházela určitá prověrka toho, jestli jim za to stojím.

Tak mě tak napadá, jestli jsi byl někdy zklamaný z odmítnutí, protože jsi tu deskovku strašně moc chtěl? Navíc nedávno ses dostal i do České televize. Jaký to byl pocit? První zahraniční? Takže nebude ani poslední?

Hele, já vlastně asi nikdy odmítnutý nebyl. A i kdyby... Jak jsem psal, dělám to pro zábavu, a co je na zklamání zábava? Pokud bych tu hru chtěl, tak bych si ji koupil.

Třeba to není poslední zahraniční partner. Uvidíme. Her vydaných v ČR je tolik, že těch, které mě zaujmou a nejsou v české distribuci, zase tolik není. Ale rád bych navázal nějakou spolupráci ještě minimálně s dvěma vydavatelema mimo ČR, kteří vydávají pro mě velice zajímavé hry.

Tak především jsem vůbec nečekal, že by mě do ČT mohli pozvat. Jednoho dne napsala dramaturgyně a pozvala mě. Na rozhovor bylo cca 7 minut. Publikum bylo deskovek neznalé, byla pro mě výzva se pokusit prezentovat tento koníček zajímavě a trošku nabourat zajeté zvyklosti. Zejména to, že stále většina lidí vidí pod deskovkami Člověče nezlob se a Dostihy a sázky. Přitom to jsou vlastně z dnešního pohledu tak špatné hry... Dalším nešvarem je, že lidé vnímají deskovky jako zábavu pro děti.

Koníček jako takový ti musí zabírat spousty času. Jak ho vůbec zvládáš skloubit s rodinou? Zahrají si s tebou občas deskovky? A můžeš prozradit, o které vydavatel se jedná? A k tomu nešvaru, ano je to bohužel tak. A myslíš, že se ti to povedlo? Přiznávám bez mučení, že sama jsem byla stejná, ale tím, jak mě přítel učí deskovky a dostávám se dál a dál, tak jsem musela zkonstatovat, že Dostihy jsou špatná hra, kdy jsem ji po ix letech znovu hrála. Ale všimla jsem si, že máš i youtube kanál o deskovkách, jenž by osvětě mohl pomoct.

Já hraji většinu her doma s rodinou. Naše děti zvládají více her, než průměrný dospělák. No, ano mám. To je to, co dělám. Točím představení her, dojmy o hrách, let’s play videa. Snažím se ty hry lidem přiblížit. Jestli se to v ČT povedlo? V rámci možností. Toho času tolik není. Měl jsem ale štěstí na moderátorku, která byla na mé straně.

Jména vydavatelů teď říkat nebudu. Pak mě odmítnou a bude ostuda.

Spoustu času koníček zabírá, ale dělám to, protože mě to baví a naštěstí na to mám podmínky a podporu celé rodiny.

Dost často zmiňuješ koníček a rodina a hádám, že bez jejich podpory by všechno nešlo tak hladce. Navštívili tě někdy na tvých akcích? A napadá mě otázka, jak tebe a deskovky ovlivnila karanténa? Museli jste se hádám nějak přizpůsobit. Je to tak?

Žena se mnou na pár akcích byla. Děti poslední dobou beru na různé veletrhy a akce, ale zatím ne na nějaké větší hráčské akce. To teprve přijde. Ovlivnila určitě. Hlavně nebyla šance hrát ty větší hráčské hry. Takže jsem se soustředil na rodinné hry.

Rodinné hry? Jaké například? A co si má pod pojmem rodinná hra představit nehráč. Které bys doporučil začínajícím nebo lehce pokročilejším hráčům? Popřípadě, kde se takové deskovky dají nejsnáze sehnat?

Rodinná hra je hrou, kterou si zahrajete doma. S přítelkyní, s dětmi. S lidmi, kteří nevyhledávají složité a náročné hry. Mohu jmenovat například Karak, Zombie Kidz, Kočičí klub. Což jsou hry, které si užijete i s dětmi kolem 6 let.

Pokud budeme hrát bez dětí, tak se nabízí například Azul nebo hra Na křídlech. Ty už jsou trošku složitější. Nezařadil bych je do řekněme dětských her. K sehnání doporučuji využít nějaký specializovaný obchod. Často se dají najít deskovky na různých webech prodávajících, kde co. Už jsem ale zmínil tu komunitu. A zakoupením hry ve specializovaném obchodě podpoříte lidi, kteří deskovkami žijí, učí je, pomáhají je vydávat.

Dost často zmiňuješ právě deskovkou komunitu. A tak mě napadá otázka, jak se má nováček, jenž jde na jakékoli deskohraní prvně, chovat. Ze své zkušenosti mohu říct, že deskovkám jsou spíše jako rodina a nedělá jim problém se ujmout vyděšeného nováčka a vtáhnout ho do atmosféry. Souhlasíš s tím? Plus jaké bys dal doporučení na závěr všem, kteří s deskovkami teprve začínají?

Ano, souhlasím. Já jsem v té roli nováčka byl relativně nedávno a přijetí bylo úžasné. Vůbec bych z toho neměl obavy.

Nováčkům doporučuji se toho nebát. Svět deskovek je nádherný a bohatý. V současné době dokončujeme práci na portálu Deskozóna, což bude speciální sociální síť věnovaná deskovým hrám. Pro vstup do tohoto koníčku, to podle mě bude výborná vstupní brána. Také je dobré si např. na YouTube najít oblíbený kanál a ten pravidelně sledovat. Dozvíte se, co je kde nového, jaké vyšly zajímavé nové hry, které hned vidíte na stole často i s popisem mechanik. Člověku vždy pomůže, když to vidí na stole a někdo mu pomůže do hry proniknout.

 

Rozhovor vedla Michaela Voláková
Odkazy: 

https://www.youtube.com/channel/UC5kuLfXZLKMRW5AQPC83xBQ

https://www.facebook.com/KubrtvsDeskovky/


IMAGE:

 



Kam dál?

Děkujeme, že jste přišli na naše stránky. Mějte fantastický den a přijďte zas!
Honza Vavřička, šéfredaktor magazínu Vanili.cz

Fotogalerie

Zveřejněte PR článek na online magazínu Vanili.cz!

Popkulturní magazín provozujeme již od roku 2006.

Mám zájem