TEMNÁ VĚŽ – DO KINA BĚŽ. ANEBO NE

Nejdříve jsem myslel, že jdu na dokumentární film o jakési stavbě plné opálených Jehovistů, ale naštěstí se z toho vylíhla kosmokovbojka, která svérázně popřela Einsteinovy kulantní výpočty, celou Milneho tvorbu a alespoň sedm z devíti teorií o proskoku dimenzemi.

A taky prý dal snímek pěkně na frak knižním předlohám  Stephena Kinga, které jsem však nečetl, tak nemůžu říct, potvrdit, ani vyvrátit, takže!, naštěstí nebude tato recenze jako jediná srovnávat film s oněmi knižními předlohami.

Máme radost, Vincente?

Palčivou otázkou pro mě však asi navždy zůstane, zda se mi vlastně bude chtít ty knihy číst, když jsem na ně teď viděl opulentní devadesátiminutový trailer.

Knižní trailery však většinou stojí za starou Blažkovou.

Blažkové prominou.

 

Od třetí minuty, kdy chlápek se špatně nasazenou latexovou maskou Mildy Zemana zatáhne za páku, načež holčička z cizácké terraplanety zaječí do kaple tak hnusně, až se z toho na pozemském Manhattanu zamlží všechna okna, pochopíte, že… No, pochopíte, buď že jste svědky kolosální hovadiny, anebo máte šanci na vskutku neotřelou scifárnu.

Ale dosti nyvých tužeb po kulervoucím sci-fi příběhu. Všechno je jinak, lidičky. Další a další minuty se budete týrat sledováním jakéhosi klučiny z Hobokenu, budete se snažit pochopit jeho rodinné vazby, jeho fakticky strašně složitou životní situaci. Což vás začne okamžitě děsně nudit (pokud to vyloženě nevyhledáváte), stejně jako jste kvůli tomu letos ze zdravotních důvodů vynechali další epický biják Spider man – homocoming. Ovšem pozor, klučina nosí tmavé vlasy načesané docela vysoko a to je právě ten okamžik, kdy vám docvakne, odkud se asi vzal název filmu. Chicht.

„Ou, Džony, to snad ne?“ zavyje zaskočený divák, hrábne do kartonu s polystyrenovou pochutinou hluboce vraženou v klíně nesmělé přítelkyně a úspěšně si tím naplní alespoň jeden tělesný otvor. „Může to být horší?“

Nevím, narodíš se a už to jede, svý rodiče si nevybereš, souseda si nevybereš, ale ten správný film si vybrat můžeš. Bude jím Temná věž?

 

Nuže, co tam máme dál? Patnáctá minuta přináší konečně nějakou akci. I když… Já, čtverák, napsal jsem akci, ale o té se tam jen mluví. Matthew McConaughey drží docela dlouhý proslov nad umírajícím vojákem a pak, patrně proto, abychom neviděli krev, nezešíleli z toho a nespustili nějaký šílený riot v ulicích, mu cosi provede. Cosi! Nevíme co. Pouze vidíme v Matthewových zlých očích hvězdičky jako z té ukolébavky hou hou watanay.

 

Ale abych nebyl za morouse, za škarohlída, který neumí ocenit ani upřímnou lásku, zakrátko se na scénu vyšvihne futuristická verze Wyatta Earpa, jež směle vyčistí celý ten vesmírný Augiášův chlív. Idris Elba A.K.A pistolník Roland je vskutku charismatický chlap, který se tváří vždycky tak strašně zpruzeně, jako kdyby musel během svých drsňáckých replik cumlat psí hovno. Díky tomu máte pocit, že ale fakt hustě hraje. Ne, vážně, je skvělý. Dle mého názoru experta na blbý filmy, Elba vskutku táhne celý příběh. Jeho postava kluka od krav má však v Temné věži mušku docela na pytel, a když se konečně trefí do zlého Matthewa, Matthew stejně kulku chytí dvěma prsty a zahodí ji do škarpy. V tomto směru se na tajemného Em nečape ani Limonádový Joe, i ten Neo z Matrixu by se mohl přiučit. A zrovna snímek Matrix vám Temná věž žďabec připomene.

To vše lze přejít mávnutím nohy. Spíš jen zamrzí jednoduché pojetí souboje dobra a zla, temna a světla, a chcete-li, černé a bílé. Tolik jednoduše, až si řeknete, jak je to podezřelé, jako kdyby to tvůrci udělali schválně, aby to pochopili i naši nejmenší.

A tak se pomalu došouráme do konce a říkáme si, zda si nespravit chuť něčím lepším, třeba výletem do Českých Budějovic, tam mají také pěkně temnou věž a ještě můžete na náměstí potkat živého Švejka. Záleží, jakou dimenzi si vyberete zničit. Slouží u jednadevadesátýho regimentu a je s ním fakt prdel, zvlášť když třeba zapaluje skladiště se střelnou bavlnou. Chicht.

Ale vážně, tvůrci si s tím dali nepochybně hodně práce, aby se to jen tak smetlo ze stolu, většina triků je zajímavá a oba dospělí představitelé předvádí celkem slušné výkony, ačkoliv cítíte, že by to stejně mohlo být lepší.

 

Stává se vám, že sedíte doma u stolu, před vámi stydne chleba s máslem, manželka vám líčí svůj perný den a vy jen nepřítomně přikyvujete a pod stolem hrajete na mobilu Angry birds? Nemáte zkrátka ten svůj klid? Běžte na Temnou věž, na dohrání levelu budete mít hodinu a půl nerušeného času a bezpečí. A k tomu vám bude navíc hrát hudba.

 

5/10

- - -