Martin Bečan: Podivnost nad podivnost s filozofickým přesahem
29.08.2018
Martin Bečan se uvedl zajímavým literárním počinem Kaziměsti. Vytáhl jsem z něj však mnohem víc.
Dnešním hostem mé tradiční grilovačky je začínající spisovatel Martin Bečan, který na sebe nedávno upozornil fantastickou a především originální knihou Kaziměsti. Martin je sympatický mladý muž, který se nejdřív zdráhal na tu mou grilovačku otázek přijít. Slovo dalo slovo, až když jsem mu slíbil, že budu džently, a tady ho máme.
Dobře tak seriozně. První dotaz. Kouříš? Piješ? Máš nějaké další závislosti?
Nekouřím (jen občas vodní dýmku) a na pití mě už taky tolik neužije, svoje jsem si odbyl během puberty a na vysoké. Ale s různou mírou úspěchu zápasím se závislostí na cukru. Nikdy by mě třeba nenapadlo, že člověk může mít po jeho vysazení absťák.
Je pro tebe psaní jistá forma úniku od stereotypu všedního dne, nebo sis jen chtěl „něco“ prostě zkusit?
Nikdy jsem si nic nechtěl jen tak zkoušet a forma úniku to pro mě taky není. Vždycky jsem hodně četl a psaní ke mně přišlo samo a přirozeně už v hodně brzkém věku. Jako dítě jsem si pro sebe psal krátké pohádky a přetextovával jsem písničky. No a postupem času jsem se přes krátké a pak dlouhé povídky plynule dostal až k psaní knížek. A počítám, že se jednou dostanu třeba i k psaní trilogií a delších cyklů.
Jak bys sám představil svůj počin? Stručně, prosím.
Podivnost nad podivnost s filozofickým přesahem, zahalená do barev, které je možné vidět při tripu na LSD.
Kam přesně Kaziměsti spadají žánrově?
Já je vnímám jako mix městské fantasy, new weirdu a magického realismu. Fragment je na webu řadí pod mystery. Ale těžko říct.
Jaké jsi měl pocity, když ses dozvěděl, že ti to vydají? Běhal jsi nadšeně po bytě a třásl s příbuznými, nebo jen povzneseně odsekl: „Tak, to by bylo,“ a šel si udělat čaj?
Byl jsem v Praze sám, takže jsem nemohl nikým třást. Ale jakmile jsem odešel z Fragmentu s tím definitivním rozhodnutím, že mi Kaziměsty doopravdy vydají, okamžitě jsem cestou na metro žhavil telefon a obvolával každého, kdo mě v tu chvíli napadl.
S odstupem času, když se podíváš do své knihy, přijde ti, že bys tam dnes nejradši něco změnil? Že bys to třeba napsal jinak?
Jasně, ale tak je to s odstupem času vždycky. Člověk se vyvíjí, zná a umí víc věcí a vidí všechno z jiné perspektivy, takže by nejradši škrtal, přepisoval a měnil. Kaziměsty jsem napsal tak, jak nejlépe jsem to v danou chvíli uměl, takže jsem naprosto spokojený.
Vím, že jsme se bavili o tom, že se na to nemám ptát, ale mně to nedá... Plánuješ sepsat Kaziměsti 2?
To úplně ne. Mám ale v plánu napsat něco, čemu soukromě říkám „frustrační trilogie“, s Kaziměsty coby prvním dílem. Všechny tři knížky budou mít ve výsledku jiné hlavní hrdiny a budou se odehrávat ve víceméně odlišných světech s úplně jinými příběhy, ale stejně budou do jisté míry propojené.
Máš nějaké další literární aktivity?
Počítá se psaní článků kvůli obživě? Nebo korektury knížek, literárněvědný výzkum v rámci doktorátu a plánovaná výuka tvůrčího psaní?
Jo, počítá. A nepřemýšlels někdy, že bys dělal ghostwritera?
Přemýšlel, ale nedopadlo by to dobře. Když totiž musím dělat něco, co mě nebaví, tak výsledek většinou stojí za starou belu. A psát na zakázku pro někoho jiného by mě setsakramentsky nebavilo.
Teď to sfoukneme najednou. Tvůj nejoblíbenější film sci-fi, fantasy, horor?
Prakticky cokoliv do Miyazakiho, obzvlášť rád mám Laputu, Howla a Ponyo. Pokud ale zabrousíme do hororových žánrů, nedávno jsem narazil na poklad. Jmenuje se Suspiria a sedmasedmdesátém ji natočil Dario Argento. Letos by snad měl vyjít remake s Tildou Swinton. A jestli ten remake bude jen z poloviny tak dobrý, jako originál, máme se na co těšit.
Jak jsi přežil letošní vedra?
S větrákem zapnutým na třetí stupeň a 24/7 otočeným přímo na sebe. Víš, jak některá zvířata upadají do zimního spánku? Já bych si přál umět upadnout do toho letního. Už se hrozně moc těším na podzim.
Tento úkol je pro všechny stejný. Taková hra. Můžeš mi to totiž teď vrátit a dát mi fakt hnusnou otázku...
Jak coby autor zvládáš propagaci svojí knížky?
Je to pakárna, co si budem povídat. :) Dík. Ale dál, mám kamaráda, který byl na tvém křtu knihy a říkal, že to byla pecka. Jaké máš dojmy jako hlavní aktér? Tréma?
Že kamarádovi děkuju :-) Trému jsem měl naprosto příšernou. Jsem sice zvyklý mluvit před lidmi, už několikrát předtím jsem absolvoval autorské čtení, navíc mám za sebou roky vystupování s žonglováním s ohněm na plesech a tak, nikdy jsem ale nestál před tolika lidmi najednou. Za pár minut to ale opadlo a bylo to nakonec hrozně fajn. A třeba letos na Světě knihy to proběhlo už bez trémy a moc jsem si to užil.
Jaký literární žánr ti přijde nejtěžší, jinými slovy, do kterého by sis netroufl se pustit?
Rozhodně bych si v tuhle chvíli netroufl na cokoliv humorného. Být záměrně vtipný se mi vůbec nedaří, vždycky to zní hrozně blbě. A taky mi nejdou erotické scény, takže ani erotických románů se ode mě svět nikdy nedočká. I když v tomhle případě to může být taky tím, že jsem za celý život napsal erotickou scénu jenom jednu, a to navíc nijak explicitní. Takže kdybych se v jejich psaní maličko pocvičil… Kdoví.
Čím ses inspiroval k sepsání Kaziměstů? Vlhký sen nebo třeba nějaký film?
Inspirovala mě tramvaj, která kolem mě jednou projela s rozsvícenými směrovkami na úplně rovné ulici bez křižovatek a odboček. Takže se dá říct, že se mi číst první kapitoly doopravdy přihodila. Navíc jsem měl v té době rozpracovanou povídku Tramvaje do nikam, ve které ale mělo jít spíš o cestování časem a hlavní hrdina měl vedle objevování skrytého města potkávat svá mladší a straší já. Nakonec se to ale všechno nějak zhroutilo do sebe a výsledkem jsou Kaziměsti.
Chtěl by ses někdy potopit do Mariánského příkopu?
Už kolik let čtu Lovecrafta. Takže nikdy. Bůhví, co tam žije.
Díky za odpovědi, ale mám tu pro tebe ještě něco. Příště vyjde rozhovor se spisovatelem Petrem Hetešou a po tobě chci, aby ses dotyčného sám na něco zeptal. Jedná se o jakousi štafetu.
Co říkáte na nejnovější verzi Minecraftu, tj. 1.13 Update Aquatic?
Díky, předám. V rámci této štafety jsem minule zpovídal nakladatele Roberta Pilcha z Brokilonu, a ten se tě ptá na toto: Co takhle nějakou space operu pro Brokilon, Mistře? Odměnou je nehynoucí sláva a mizerný honorář. Domluvíme se? :)
Děkuju za nabídku, ale asi se nedomluvíme. Jak už jsem říkal, pokud bych měl psát něco, co mě nebaví, nestálo by to za nic a nedalo by se to číst. A já fanoušek space opery nikdy nebyl.
A konečně poslední otázka. Ta je tradiční. Jakým vzkazem na závěr bys oblažil spoře oděné čtenářky e-magazínu Vanili.cz?
To jste se po tolika rozhovorech pořád ještě neoblékly? Hoďte něco na sebe, kdo se na to má pořád koukat?
- - -
Martina zpovídal Michal Březina
- - -
Martina zpovídal Michal Březina
Kam dál?
Přečtěte si další zajímavosti, originální články a objevte zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.