Budoucnost není růžová, říká autorka Tereza Kadet Kadečková

T. K. Kadečkovou mnozí znají z fanzinu Sarden, mnozí četli její povídky vydané všudekoliv, mnozí ji znají i jako učitelku ájiny. Pulty dobrých knihkupců loni zavalila prvotinou O dracích a lidech a na ty stejné pulty brzy zaútočí druhotinou O dracích a Sedmi. Chcete vědět víc?

Hned na úvod se musím zeptat – máš celkem neobvyklé jméno, Terezy Kadet Kadečkové si prostě nelze nevšimnout. Jak jsi tedy přišla k tomu používat jméno Tereza?

No, to bylo tak… Když se maj maminka a tatínek fakt hodně rádi, tak se pak narodí malá Kadet. Jenže, víš, jak to je s těmi klučičími jmény. Malé Kadet se už v porodnici všechny ostatní děti smály. Smutná z toho byla. Po nocích plakala. Občas taky přes den. Novorozeňata jsou docela mizerná v komunikaci svých mentálních pochodů. Od té doby se to zlepšilo, teď brečím jen ve sprše.

Zkrátka to nebylo dlouhodobě únosné, tak jsem se rozhodla, že musím přijmout nějaké jiné jméno. Nejdřív jsem přemýšlela nad Kačka Kadet Kadečková, ale někdo zmínil, že zkratka z toho není moc šťastně zvolená. A tak to padlo na Terezu.

Pravda, mít iniciály KKK by se v jistých kruzích nemuselo vyplatit. Zpět k tvé knize. O dracích a lidech je čistokrevné fantasy plné hobitků, elfíků a draků nebo se jedná o neotřelý žánr, který osloví jak zaryté tolkienofily, tak i třeba moderní hororisty?

Vidět o Dracích a lidech Tolkien, tak mi zpřeráží ruce. Nebo každý jiný autor, který se vyžívá v budování fantasy světa. Protože já přijdu k nim na píseček, a zatímco oni modelují nádherné zámky z písku, já začnu kopat jámu a naházím do ní větvičky, kamínky a červíky, které nasbírám v okolí. A to je můj svět!

Není moc detailně popsaný, proto se Tolkienovým fanouškům asi moc líbit nebude. Není to běžná high fantasy. Je to svět, kde vládnou náboženští fanatici s nabitými revolvery a loví měňavce, kteří mu vládli dřív. Konkrétně třeba draky.

Příběh je o tom, jak se spolu můžou sžít nepřátelé na život a na smrt. Myslím, že hodně zasahuje do dobrodružného žánru. Bude se líbit lidem, kteří jsou těch tolkienovských světů přejedení a potřebují jen nějakou jednohubku, která rychle utíká a na bedrech ji nesou postavy.

Připravovaná kniha O dracích a Sedmi je ze stejného světa nebo aby podobnost člověk pohledal?

O dracích a Sedmi je stejný svět, ale v úplně jiné době. Příběh je samostatný a první knihu k němu vůbec nepotřebujete. Jediné, co je stejné, tak je nenávist mezi lidmi a měňavci.

Města budoucnosti mají dvě patra. Na tom vrchním žijí boháči, elita, mají se tam na čerstvém vzduchu dobře. A dole žije ten zbytek, někomu je lépe, někomu hůře, ale nikdo si na život moc nestěžuje. Protože zdraví se dá koupit.

Rudý Zázrak je lék, který stačí brát a nikdy nebudete nemocní. Vyléčí, na co si vzpomenete. Působí jako prevence i před genetickými nemoci a psychickými problémy. Akorát vám v průběhu užívání zničí imunitní systém.

Takže by nebylo hezké… kdyby došel.

Prozradíš, co znamená "Sedmi" v názvu připravované knihy? Jde snad o sedm Simeonů nebo sedm trpaslíků či snad sedm statečných drakobijců na cestách za záchranou na smrt nemocné princezny?

Sedmihlavá saň!

Sedm stvůr!

Strašné silačky!

Nebo teda jen Sedm Sester.

Jde o sedm dam, které ovládají Dolní Elysium. Když začne krize s léky, dělají vše pro to, aby zachovaly ve městě klid. Ač nejsou hlavní postavy, mají v příběhu důležitou roli.

Plánuješ i třetí knihu, která ponese v názvu draky?

Třetí kniha už je naplánovaná na příští rok a tentokrát o draky vůbec nejde. Zavítáme v ní do severské mytologie. Bůh Loki... má vůbec smysl říkat, že zase něco strašně podělal a nešťastní přihlížející to teď musí řešit? No, jak už to tak chodí, obyčejná smrtelnice teď řeší jeho problém. Je to příběh o magii a osudu. Zapamatujte si název Ve větvích Yggdrasilu.

Ale ano, další dračí kniha rozepsaná je. Pracovně se zatím jmenuje O dracích a kněžkách, ale jestli název zůstane je ve hvězdách. Spousta lidí si přála vědět víc o světě, ve kterém se příběh odehrává. Snažím se na tom teď pracovat, ale můj postup je oproti páně Tolkienovi pořád slabý. Rozhodně ale víc buduju prostředí, politiku a vztahy mezi lidmi a měňavci. Dějově je volnější, než předchozí knihy, jsou to spíš dílčí dobrodružství, která na sebe navazují.

Možná se jí čtenáři jednou dočkají.

Na net už uniklo, že obálka O dracích a Sedmi je celá růžová, vlastně tak růžová, že už víc růžovoučká být nemůže. Budí rozhodně zvědavost. Je to marketinkový záměr, nebo se barva vyloženě váže k příběhu?

Pracovní název O dracích a Sedmi byl hodně dlouho Růžové svinstvo. Když si příběh představím, tak jedině růžový. Růžové neony. A růžové léky, které celá společnost zobe, jen aby mohla zdravě žít.

Ale když dojdou, tak ta budoucnost moc růžová není.

Kdybys dostala nabídku stát se ghostwriterem Kim Čong-Una, přijala bys ji?

Jak dobře je to placené? Jaké jsou bonusy? Dostanu v pracovním táboře vlastní pokoj nebo budu muset sdílet? Ať se mi ozve, domluvíme se.

Kdybychom proti sobě postavili draka Šmaka z Hobita a Safira z Eragona, kdo by vyhrál na celé čáře?

Šmak.

Jo, to možná, kdyby ses zeptal na dračici ze Shreka, tak bych musela zvažovat. Oba jsou velcí, červení, mají slabost pro zlato a terorizují malá stvoření.

Co by se vlastně stalo, kdyby dračici navštívil Bilbo? Měli bychom malé hobito-dračí mutanty?

Teď mě nerušte jo, potřebuju si něco zapsat.

Otázka na tělo – jak tě vnímají žáci? Ta příšerná úča, co si nás nevšímá, protože si pod katedrou tajně čmárá syžety svých knih, nebo ta příjemně milá paní učitelka, která by se rozkrájela, aby nám do těch hlav nalila nějaké vědomosti?

Kéž bych mohla o hodinách psát! Občas si naivně řeknu, že jdu suplovat, tam jen sedím a hlídám a psát teda můžu, ne? Nebo třeba na výtvarce, děti kreslí, takže perfektní chvíle na to něco smolit.

Houby s octem!

Když nestaví pyramidy z lavic, tak furt potřebujou něco konzultovat, skáčou z okna, perou se, flušou po sobě, křičí, dělají, co nemají. Vůbec nemají pochopení pro tvorbu!

No a jak mě berou? Říkaj, že jsem vtipná. Za tenhle školní rok mi napočítali nějakých 30 sprostých slov. Usmívaj se na mě. Chtějí, ať s nimi hraju Fortnite. A taky: "Cože? Vy znáte Marvel?"

Tak asi dobrý.

Jaké jsou tvé nejoblíbenější prášky na bolení hlavy?

Záleží, jak moc mi děcka vyřvou díru do hlavy. Někdy stačí ibalgin. Jindy by člověk potřeboval Zázrak.

Když přijde zoufalství, musím přejít na jednoduchou rovnici. Na bolest hlavy pomáhá spánek. Alkohol mě uspává. Je vyřešeno.

Vypátral jsem o tobě, že si říkáš "spisovatelský kadet". Čeká tě tedy kariéra, ve které to dotáhneš až na spisovatelského plukovníka?

Inspirovaná Karlem Doležalem – majitelem klávesnice, jsem si říkala, že se nebudu všude prezentovat jako spisovatelka. A autorka je slovo, na které se vždycky hrozně dlouho snažím rozpomenout. Takže tohle bylo jediné rozumné řešení.

Jestli se stanu plukovníkem, to nevím, protože nějaká jiná spisovatelská šarže mě nejprve musí povýšit. A já zatím žádnou nepotkala.

Jak se ti spolupracovalo a vlastně i spolupracuje s nakladatelstvím Golden Dog, které se tak ochotně zhostilo vydání obou tvých knih?

Skvěle. S Martinem Štefkem je pohodová domluva. Navíc, když se člověk živí tím, že opravuje chyby ostatním, bylo by to trochu trapné, kdyby se kvůli svým vlastním chybám dohadoval. Hrozně ráda vidím, jak se kniha v nakladatelství vyvíjí, protože se pořád mám co učit. Snažíme se společně vytvořit to nejlepší.

Závěrem poprosím o tradiční vzkaz naším spoře oděným čtenářům.

Jen čtenářům? A co čtenářkám? Proč jsou ještě pořád všichni odění? Svlékat!

U nás se halt svlékají jen kluci. Děkuji za rozhovor.

- - -

Vyzvídal Michal Březina