Mrtví se couraj po amerických luzích a hájích

18.09.2018
Recenze knihy plné zombíků a ultranásilí
Martin Štefko, mimochodem dosti plodný autor, dal o sobě kdysi vědět knihou Mrtví kráčí po zemi. Nedávno do své sbírky vlastních počinů přidal i jakýsi prequel s podtitulem: Život v ráji.
Jak se brzy ukáže, není ráj jako ráj (pozor, neplést s někdejším Paroubkovým RaJem), ale nepředbíhejme. Jistý chlápek, který se toulá světem po apokalypse a po každé svačině ze zánovní konzervy lančmítu si občas pro radost odbachne všetečného zombíka, zavítá do jinak pustého kraje, kde hrstka lidí přežívá v pevnosti chráněné dřevěnou palisádou. U bran „ráje“ zkolabuje a procitá ošetřen uvnitř obrany před chodícími mozkosaji. S ním se postupně seznamujeme s pravidly a chodem poslední bašty lidí. Poznáme několik pro příběh důležitých postav, zúčastníme se mnohých bojů o přežití a vzrušíme se u několika peprných scén.
S první knihou kráčejících mrtvých obrazil Martin Štefko několik mnoho významných nakladatelů, ale nepoštěstilo se mu, a protože svému příběhu věřil, vrhl se do byznysu svépomocí. A proto i tento prequel vydal vlastní rukou. Nastává otázka, zda toto rozhodnutí knize uškodilo nebo naopak prospělo. Měl se mladý nadějný autor obrnit železnou trpělivostí a dál atakovat redaktorská hnízda?
Kniha Život v ráji je fakticky dobrá. Nejdříve jsem byl poněkud skeptický, ale nesmírně mě překvapila. Dobře se mi četla. Štefko zkrátka umí vyprávět, umí popisy i dialogy, bravurně zvládá akce i atmosféru, avšak! přes stavy plné nadšení jsem občas narážel na pasáže, kde mi mistr několikrát stylisticky škobrtnul, někdy zbytečně rozepsal, odbočil či zabil něčím, co mé oči zavedlo k horním víčkům. Jinými slovy, získal jsem dojem, že při troše profesionální redakční spolupráce by se pak jednalo o 100% dokonalou knihu. Výtka se týká i grafického zpracování obalu. Pojďme ale soudit knihu podle obsahu...
Přes mé osobní výhrady (hnidopišské narážky na detaily, které třeba normální člověk absolutně neřeší) se vůbec nezdráhám knihu doporučit. Kašlete na to, že si to Martin jede na své tílko a k velkým nakladatelům se obrátil zády. Budete mít možnost vnořit se do světa postapokalyptických zombíků, mezilidských vztahů drsných jako padina šmirglpapír a zažijete akci divokou jako Xena s PMS v dopravní zácpě jednorožců. Ke konci už ani nejíte, nespíte a prostě čtete s rezervním amfetaminem po kapsách. Proč mě to tak dostalo? Třeba proto, že jsem docela prožíval všechny sezóny seriálu Walking Dead, při sledování počinů páně Romera zahodil utahaného kačera a pokusil se dospět… no a proto mě podobné téma hodně bere a díky Životu v ráji jsem si jednoduše přišel na své.
Autorův styl je jednoduchý. Používá ich formu přítomného času, čímž dodává příběhu patřičný drajv. K hovorové češtině se nechová jako Ted Bundy a solí ji tam tak akorát včetně všech peprných nadávek, které zde fungují vskutku jako koření. Není jich ani málo, ani moc, prostě tak, aby se to dalo žrát. Kovbojův svět po apokalypse mě zkrátka dostal a věřím, že tomu třeba také podlehnete.
Ačkoliv dobrá kniha vyžaduje práci profi týmu, Martinovi se dle mého skromného názoru podařilo vylepšit pohled na jinak zavrhované samonáklady (ano, některé jsou vskutku otřesné, odfláknuté a někdy až naprozto demenntňý). Věřím, že jeho zvolna se klubající nakladatelství jednou pořádně naroste a přivede na svět další zajímavé tituly.
UKÁZKA:
„Jsme osada, která si udržuje řád. Máme pro tebe místo, minimálně do doby, než zesílíš. Právě proto musíš dodržovat určitá pravidla.“
„Pravidla?“
„Pravidla nesmíš porušit. Jestli chci osadu udržet pohromadě, musím na tom trvat.“
„Dobře, o co jde?“
„Zaprvé, nikdy nemluv o tom, co se stalo.“
„Jako konec světa?“
„Ano. Minulost před apokalypsou neexistuje, mluv o přítomnosti. Nebo budoucnosti. Co budeš dělat, kam jdeš, co máš rád. Žádná minulost.“
„Dobře, to zní... rozumně.“
„Zadruhé, nepoužívej zbraně a nenos je. Jsou povolené jen na hlídkách. Ty jsou pravidelné. Osm hodin jedna dvojice. Pokud zůstaneš, budeme mít společné hlídky.“
„A budem střílet nemrtvý?“
„Když se objeví.“
„Fajn, s tím nemám až takovej problém.“ Ale kolťáky bych chtěl zpátky!
„Skvělé. Třetí pravidlo je jednoduché. S nikým si nezačínej.“
„Jako sex?“
„Ano, sex. Máme tu jen páry nebo samotáře. Tak to musí zůstat.“
„Proč?“
„Prostě nesmíš narušit existující vztahy.“
Moc na výběr nemám, takže souhlasím, i když se mi osada zamlouvá míň a míň. Začínám mít strach, co mě čeká venku. Možná bych měl zůstat v posteli. Možná bych v ní měl umřít.
„A pak poslední pravidlo,“ řekne s takovou silou, až některý jizvy na pleši ztmavnou.
„Vždycky je poslední pravidlo.“
„Pokud se rozhodneš odejít, nikdy se nevracej.“
„Nebo?“
„To si domyslíš.“
HODNOCENÍ: 9/10
INFO O KNIZE:
Mrtví kráčí po zemi – Život v ráji. Martin Štefko
Obálka: Tereza Šedová
Brožovaná, 250 stran
Žánr: akční zombie horor
Vydalo nakladatelství Martin Štefko v roce 2017 v edici Golden Dog www.goldendog.cz
ISBN: 978-80-88067-07-8
Knihu je možné objednat zde: https://www.goldendog.cz/produkt/mrtvi-kraci-zemi-zivot-raji/
- - -
Knihou kráčel Michal Březina
Kam dál?
Přečtěte si další zajímavosti, originální články a objevte zábavné kuriozity na stránce zajímavé zprávy. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy.