banner
banner

ČLOVĚK VETŘELCEM

ČLOVĚK VETŘELCEM
12.02.2018
ČLOVĚK VETŘELCEM

Ne vždy se sci-fi točí kolem invaze mimozemšťanů na planetu Zemi

Znáte to. Sedíte na verandě svého 42+7, nohy smáčíte v bublající vířivce a věnujete se barbecue, když tu náhle v nedalekém sekvojovém háji dosedne na palouček neidentifikovatelný létající talíř. K vašemu zděšení z něj vyskáčou malé zelené potvůrky, navíc jako obvykle nahaté, a hned si to na vás míří svými pulzními pistolkami. Brilantní wachokionštinou na vás spustí: Vsteite sö, nits se vam nestáne!“

Máte? Ne? No dobře, tak si představte 1+1 na chomutovském sídlišti a mimozemšťané nebudou vůbec mluvit. Rovnou vystřílí celé pískoviště. Nebo si představte, že se budou chtít mírumilovně asi milovat.

A teď si představte, že tím zeleným nebo modrým (klidně i růžovým, ať je to genderově neutrální a trendy) mužíkem jste vy. Obýváte malou terraplanetu Caytean 2/b v galaxii Dwingeloo a vedete si celkem pohodový život, svými chapadly se zrovna hladíte po celém těle v touze o samooplodnění a v této náramně příjemné kratochvíli vás vyruší přistání neidentifikovatelného létajícího objektu, který má na plášti nápis EARTH 01. Naštěstí je ten nápis v angličtině, kterou samozřejmě jako průměrný Caytean neovládáte, takže jste dosud klidní. Nepochybně by vás rozhodilo ještě víc, kdybyste věděli, odkud vlastně ten návštěvník pochází.

Z modulu vylézá člověk a chce navázat kontakt. Samozřejmě to berete jako akt zjevného násilí, už se nemůžete hladit, přísavky na chapadlech vám vstávají hrůzou a jako o překot se zoufalými přísuny šinete vřesovištěm pryč, zburcovat domobranu před jakousi mimocayteanskou invazí.

Jelikož je představa mimozemské návštěvy velmi vydatným tématem nejen literatury, představa člověka atakujícího cizí svět rozvíjí ideu ještě dál.

Pokusil jsem se pro přehlednost sestavit některé známé filmy, které se zabývají čistě tématem: Člověk vetřelcem v cizím světě. Jakási retrospektiva jako součást článku.
 
AVATAR (2009)
Patrně nejtypičtější zástupce tohoto téma. Lidé ze Země doslova násilně obsadí malý měsíc Pandora dosud pohodlně rotující kolem velmi vzdálené planety, aby získali její nerostné bohatství, Unobtanium. Pranic je nezajímá, že je oběžnice obydlena inteligentními bytostmi. Po pravdě to některé zajímá, ale mocenské zájmy jsou silnější než nějaká ta humanita. Děj převážně sleduje, jak se právě člověk dovede sžít s cizím prostředím. Jak ho, potažmo jeho vpád, dovede toto cizí prostředí přijmout, přičemž ukazuje obyvatele napadené Pandory jako mnohem lidštější.
 
PLANETA 51 (2009)
Tento animovaný snímek z produkce Velké Británie a Španělska snad nejvíce vystihuje úvodní text, totiž právě v tom, jak je celé téma „návštěvy“ naruby. Rodinka zelených mimozemšťanů chystá barbecue, když v tom jim na dvorku přistane pozemská raketa a z ní vyskočí zmatený kosmonaut. Příběh pak ukazuje přesně to, co by se asi událo na Zemi, jenomže ty role jsou zkrátka prohozené.
 
JOHN CARTER: MEZI DVĚMA SVĚTY (2012)
Zfilmovaná klasika Edgara Rice Burroughse zobrazuje v rámci našeho téma invazi pouze jednoho pozemšťana, navíc nedobrovolnou. Kovboj John Carter si dá jednoho dne šlofíka v jakési jeskyni uprostřed Divokého západu a hle, najednou je záhadně přenesen na Mars, na takzvaný Barsoom. Stane se brzy významným kolečkem v soukolí dvou rozhádaných marťanských ras Tharků a Rudých. Dopad jeho jednání (nikoliv nepřátelského) na veškerý život cizí planety je značný.
 
PRVNÍ LIDÉ NA MĚSÍCI (2010)
Sice se Měsíc mezi planety nepočítá, ale tím, že jej atakují dva pozemšťané a dají se do křížku s domorodými obyvateli, Selenity, skutkovou podstatu našeho téma zcela naplňují. Vlastně by se dalo mluvit o jednom z prvních děl, kdy se člověk stává vetřelcem v cizím světě. A autor, H. G. Wells, byl vůbec tím prvním v mnoha dalších dnes již klasických námětech. Ať už jako první zpracoval či zpopularizoval téma invaze cizího světa k nám (Válka světů 1898), či cestování v čase (Stroj času 1895) či téma kontroverze i kontraproduktivity vědy (Neviditelný 1897, Ostrov doktora Moreaua 1896, Superstimulátor  1901). V románu První lidé na Měsíci sice oba muži na původní měsíční entitu nijak nedoráží, ovšem, jakmile jsou zajati a vychrlí ze sebe své vědomosti o Zemi, automaticky se stanou nepřáteli. Jako vetřelci v podzemním (podměsíčním) labyrintu dokonce i nějakého toho Selenita majznou invazně po kebeni. Jednomu se podaří uniknout, osud druhého zůstane neznámý, ačkoliv je téměř jisté, že ho Selenité zamordovali. Snímek není zrovna klasickým opulentním blockbusterem, na jaké jsme zvyklí u produkce USA, nicméně nabízí docela roztomilou steampunkovou atmosféru.
 
PROMETHEUS (2012)
Prometheus je jakýmsi prequelem legendárního filmu Vetřelec (1979). Ačkoliv je „vetřelčí“ téma známé spíše jako příběh útoků záhadné vesmírné bytosti na člověka nevinně prolétávajícího poblíž jejího děsivého biotopu, snímkem Prometheus tvůrci jasně naznačili, že člověk byl tím prvním, kdo navštívil jejich svět (i když se vlastně nejednalo o svět oněch Xenomorfů) v touze jej objevit, případně obsadit, což podtrhl i návazný díl Vetřelec: Covenant (2017). Že se jim to nepodařilo právě kvůli jiným „vetřelcům“, je věc druhá. Více o Covenantu si přečtěte ZDE.
 
ZPRÁVA O EUROPĚ, SOLARIS, MISE NA MARS a další
Existuje celá škála snímků pojednávající o snahách člověka stát se návštěvníkem jiné planety (případně měsíce, viz Europa). Zde se převážně jedná o mise pozemských kosmonautů, mající za cíl prozkoumat povrch konkrétních oběžnic. V drtivé většině je člověk – narušitel atakován původní biologickou entitou a v drtivé většině to nepřežije. V případě planety Mars máme filmů celou řadu. Naposledy Marťan, kde je však člověku nepřítelem pouze technika či nehostinné životní podmínky dané lokality a zmíněný astronaut nehodlá ani převzít správu Marsu do svých rukou, pouze tam zůstal trčet jako Robinson. Na Europě se pozemšťané potýkali s fakt zlou velrybou, na Solarisu s inteligencí planety samotné. Docela bizár v obou případech.
 
ZTRACENI VE VESMÍRU (1998)
Co čert nechtěl, se Zemí to jde od deseti k pěti. S posledních zdrojů dají moudré hlavy do kupy kolonizační kosmoloď a vyšlou do vesmíru rodinu, aby se zaseli na nejbližší možné planetě. Tito vetřelci ze Země mají od začátku samé technické a později i mezilidské problémy, takže se už nikdy nedozvíme, jestli by uspěli a jak by tu či onu oběžnici zalidnili. Naštěstí mají s sebou Joeyho Tribbiana a robota, který docela slušně láme časoprostor. Nakonec jiný svět navštíví a jednají docela destruktivně. Ono už z názvu vesměs vyplývá, že k té vytoužené kolonizaci a následné záchraně světa nedojde. Vcelku zajímavý snímek však u diváků poněkud propadl. Mohl za to ten růžový rákosníček, kterého jediného ve vesmíru potkali?
 
HVĚZDNÁ PĚCHOTA (1997)
Ačkoliv není jisté, zda obří brouci zaútočili první, člověk je docela rozmáchnutým hvězdným kolonizátorem a podmaňuje si jeden svět za druhým. Větší část filmu sledujeme pouze dílčí boje mezi lidmi a mimozemskými brouky, nicméně se snímek do našeho téma směle hodí. Ba je přímo ukázkovým dílem, kdy je člověk nebezpečným vetřelcem pro jinou planetu.
 

Člověk to zkrátka nemá ve vesmíru lehké. A bytosti, které s ním přijdou do styku jakbysmet. Kolikrát jsme pak svědky toho, jak obyčejný pozemšťan dovede s cizími entitami zatočit, jak dokáže být smrtonosný, jako by se stal smrtonosným Vetřelec u nás doma na matičce Zemi (Vetřelci vs. Predátor 2, 2007).

Pokud se člověk nepotýká s technickými problémy svých nedokonalých plavidel, naráží zpravidla na odpor původních obyvatel, což vede vždy k násilnostem. Je zcela evidentní, že taková fikce čerpá z lidských dějin, kde došlo k nevyhnutelným kontaktům různě vyspělých civilizací. Někdy to filmoví tvůrci dovedou mistrně zamaskovat. U Avatara je inspirace kolonizací původních obyvatel amerického kontinentu pak zcela patrná.

Takže, až tedy někdy zasednete na svém letním sídle do křesla s výhledem do háječku a začnete si při bafání dýmky představovat, jak by to vypadalo, kdy nás napadli vetřelci z kosmu, věnujte minutu ticha za své soukmenovce, kteří to emzákům chtěli vrátit na druhém konci vesmíru.

Aneb: „Šťástný lóv!“ (Predátor 2, 1990).
 
- - -
Pro Vanili.cz vyplodil Michal Březina

Kam dál?

Děkujeme, že jste přišli na naše stránky. Mějte fantastický den a přijďte zas!
Honza Vavřička, šéfredaktor magazínu Vanili.cz

Fotogalerie

Doporučujeme

IMAGE:  

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit