Michael Knoten: Krüppel – o temných důsledcích válek a násilí
Zásluhou Pavla Skořepy se mi dostala do rukou kniha výtvarníka Michaela Knotena, jejíhož křtu na loňském HorrorConu jsem se bohužel nemohl zúčastnit. Vyšla ve velmi limitovaném samonákladu pouhých padesáti kusů, tudíž se (zatím) neměla možnost dostat k většímu počtu čtenářů.
Příběh vychází z autorovy rodinné historie, která ukazuje, že nejbizarnější a nejpodivnější osudy nevymýšlejí autoři, ale sám život. Není vyprávěn zcela přímočaře, skládá se z řady epizod, které jsou v konečném důsledku propojeny jako mozaika.
Vše začíná v nacistickém koncentračním táboře, a to drastickou scénou vyklízení těl z nákladních vagónů. Posléze se přesuneme v čase do období těsně po listopadu 1989, kdy do Františkových Lázní přijíždí skupinka cizinců a hledá Nikolase Knotena, aby mu poděkovala za někdejší záchranu života. Setkávají se s vdovou po jmenovaném, která však bližší okolnosti nezná. Proto se hosté dávají do vyprávění, jehož svědkem je i Nikolasův syn.
Následuje líčení událostí z divokého odsunu a násilí na německém obyvatelstvu v Sudetech těsně po válce. Autor ukazuje, jak válečné hrůzy deformují člověka, jak je někdy těžké zachovat si čisté svědomí. Osobitým způsobem se zde mísí traumata obou světových válek i ta těsně poválečná.
Příběhem prostupují osudy rodiny Knotenů a autor se zjevně snaží vyrovnat s rodinnou historií. Mozaikovité vyprávění zajímavým způsobem provazuje jednotlivé epizody a nutí čtenáře k přemýšlení.
Je nutno říci, že autorův styl dokáže být místy velmi sugestivní. Nechybí ani mystické a fantaskní prvky, které knize dodávají hororový ráz.
Samostatnou kapitolou je grafická úprava, jejímž autorem je jako výtvarník sám Michael Knoten. Dokumentárnost a věrohodnost podtrhují ilustrace pojaté jako dobové černobílé fotografie. Jedinou zásadnější výtku bych měl k formátování stránek, konce řádků jsou dost nepěkně rozlítané. Když jsem knihu dostal do ruky, říkal jsem si, že obálka s motivem jakési škrabošky je dost podivná a ne zcela vhodná. Ale pokud se do knihy pustíte, zjistíte, že naopak vystihuje to podstatné: hrůzy války, devastující ranění i křehkost duše.
Věřím, že by si kniha svým, dnes nad jiné aktuálním poselstvím, zasloužila opravdové knižní vydání, i když by se zřejmě neobešla bez určitých úprav a korektur, aniž by ztratila punc originality.
Petr Boček