Recenze na Encyklopedii sci-fi filmu
Překoná někdy někdo Adamovičovu Encyklopedii fantastického filmu (1994)? Pochybuji. Jejími spoluautory byli Pavel Beneš, Stanislav Čermák, Věroslav Hába, Pavel Kosatík, Marek Matěja, Ondřej Neff a Blažena Urgošíková, ale uplynulo od vydání 31 let, natočilo se všude po světě stovky nových science fiction, asi ještě víc, a novou knihu potřebujeme. Nebo ne? Třeba ji chceme i právě navzdory existenci internetu.
Stará dobrá encyklopedie měla, pravda, širší záběr a zahrnula i žánr fantasy, který je (od roku 2021) námětem samostatné encyklopedie, z osmice jejíchž mladých autorů postrádám mezi tvůrci aktuálního sci-fi slovníku jen Jiřího Pospíšila. Buďme tedy za vznik nové Encyklopedie sci-fi filmu rádi.
S předchozí se však dá těžce srovnávat. Jen několik příkladů. Stará má brilantnější Adamovičův úvod, ta nová má taky úvod, aby se neřeklo, že není bez úvodu.
Stará se dělí na tři sta hutných hesel (o filmech, které vybrala za nejvýznamnější) a sedm set kratších. To není vše. Následuje mj. nezaplatitelné shrnutí Fantastický žánr na televizní obrazovce (str. 197-201) a jemu v letošní novince věru nemůže konkurovat závěrečných pár stran, kumulujících informace o 36 vybraných televizních seriálech. Fakta jsou fakta, o to nic, ale o katarzi poskytující studii nejde.
Původní encyklopedie zahrnuje také seznamy finančně nejúspěšnějších fantastických filmů všech dob, kterým tehdy v první desítce dominovalo hned sedm výtvorů týmu Lucas/Spielberg. Vypsány jsou i veškeré fantastické filmy zdobené Oscary a dekorované Hugem. První Hugem ceněný sci-fi film je Neuvěřitelně se zmenšující muž (1957) podle Mathesonova románu.
V dřevní "encyklopedii snů" (jo, stále se skláním nad ní) navíc funguje "dodatek 6" o literárních předlohách fantastických filmů - a to mi osobně nostalgicky připomíná dětství a skutečnost, že jsem řadu let využíval obdobnou závěrečnou sekvenci (stránky 678-728) ve slovenské Malé encyklopedii filmu (1974). Máte tam totiž oddíl Výběr filmových adaptací známých literárních předloh a podchyceny veškeré filmové adaptace jednotlivých děl mnoha a mnoha bardů i velikánů (samozřejmě jen do roku 1974), kterých aspoň pár jmenuji: James Hilton, Daphne du Maurier, Robert Louis Stevenson, Edgar Allan Poe, Hawthorne, Melville, Hugo, Dumas, Flaubert, Maupassant, Swift, Defoe, Scott, Dickens, Kipling, Conrad, Graham Greene. A že filmů podle jejich próz už tenkrát bylo jako naseto!
Nu, a ještě něco. Uvnitř staré osvědčené Adamovičovy encyklopedie zaujmou desítky osobních žebříčků, skrz které hodnotí nejoblíbenější své spektákly nejrůznější kritici a osobnosti. Ackermann, Aldiss, Ramsey Campbell. Arthur Charles Clarke a Stephen King. Pavel Kosatík, Ondřej Neff. Jsou tu jejich postřehy a například Adamovič měl tenkrát za nejoblíbenější film Brazil a Neff klasiku 2001: Vesmírná odysea a z českých snímků Konec srpna v hotelu Ozón. Ale dost o tom - a nic podobného v nové encyklopedii sci-fi filmu nenajdete.
Ale proč skuhrat? Proč srovnávat? Čas trhl oponou a aktuální svazek je počtením. Ceněnější filmy tu mají k dispozici čtyři strany, takovým je třeba Nolanův Interstellar. Oba dosavadní Avataři a oba Blade Runneři mají k dispozici po pěti stránkách a Terminátoři jich sežrali sedm. Vetřelci osm, svět Star Treku devět, svět Matrixu deset, rekord drží Star Wars. 15 stran včetně jedné věnované seriálům typu Mandalorian.
Méně významné filmy se oproti tomu musí spokojit se dvěma řádky a jejich menší význam se může stát bolavou otázkou. Příklad? Proč má adaptace Lovecraftovy Barvy z vesmíru (2019) jen tři řádky? Za pět nestojí? Má jich tak málo snad z toho důvodu, že tam hraje Nicolas Cage? Nebo proto, že se vlastně koná spíš horor? Každopádně pobaví - mezi hesla vložené - stránky zajímavostí a mezi deset nejlepších "sci-fi udělátek", zvíme, patří vedle světelného meče sonický šroubovák z Doktora Who. Je multifunkční.
Mezi tucet "osudových" hrdinek zařadili autoři na stránkách 46-47 prvořadě princeznu Leiu, ale taky Sarah Connorovou a Ellen Ripleyovou, of course. Dvoustránka deseti nejlepších dopravních prostředků neopomněla neikoničtější z meziplanetárních lodí Discovery (z Odysey) a Millenium Falcon z Hvězdných válek a USS Enterprise ze Star Treku. Nechybí ani budka Tardis z Doktora Who. V oddílu o monstrech straší i stará Tarantule (1955) a četné japonské potvory, což doplňuje oddíl Japonské sci-fi šílenosti (str. 336-337), který jsem raději cudně vynechal; a vložen i komplet údajů o dvaceti nejlepších animovaných science fiction. V čele je Paprika (2006), která inspirovala Nolanův Počátek; ale kochat se lze i barevnými stránkami a dvojstránkami s portréty tvůrců jako George Lucas (zabírá dokonce strany tři), Steven Spielberg, Christopher Nolan, James Cameron, Robert Zemeckis anebo Roger Corman. Nechybějí ani Carpenter a Cronenberg a starý Mélies a Besson a Honda a Ed Wood. A mezi desítku nejbizarnějších sci-fi (str. 242-243) řadí tvůrci i "turecké Hvězdné války" (1982), což byla sprostá vykrádačka více filmů, anebo snímek El Santo proti marťanské invazi (1966).
Ale některé výtvory v této sci-fi encyklopedii jenom zbytečně zabírají místo, tak třeba čtyřka Hellraisera (1996). A jediný spisovatel, který se tady (právem) dočkal vlastní stránky? Philip Kendred Dick.
Ivo Fencl
12 autorů: Encyklopedie sci-fi filmu. Editor a spoluautor knihy Petr Cífka. Redaktor textu, autor části korektur a další spoluautor Ondřej Kubín. Ve společnosti Albatros Media vydalo NAKLADATELSTVÍ XYZ. Praha 2025. 400 stran.
Verdikt: 70%