Infinite - nenáročné scifi v akčním hávu

Americký sci-fi film Infinite nabízí hned několik palčivých otázek, např. odkud přicházíme, co jsme a kam jdeme. Nenabízí ale žádnou odpověď.

Nebojte ale, že se jedná o hloubavé artové rozjímání plné filozofií o budoucnosti lidstva. Vlastně je to úplně obráceně. Infinite je vyloženě nehloubavým akčním nářezem, čili se to dá sjet bez přemýšlení. Bohatě stačí úplně vypnout rozbouřenou mysl, vzít sáček popkornu do ruky a vybrat si volno na dvě hodiny.

Ačkoliv film nabízí mnoho k přemýšlení (rozvedu následně) jede si přesto přímočaře z bodu A do bodu D, s občasnými mezizastávkami v bodech B a C. Bod G zůstane opomenut, film je věnován spíše mladším divákům.

Podstatou příběhu je ekipa lidí s jistou zvláštní schopností a ne není to létání, ani zneviditelňování, ani přilepování lžiček na čelo – jejich schopností je pamatovat všechny předchozí přeinkarnované životy. Jeden by neřekl, ale taková paměť je svým způsobem dobrá schopnost. Stejně jako hlavní hrdina si takhle z ničeho nic vzpomenete, že jste kdysi byli slavným japonským výrobcem mečů – a jeden takový si hned ráno ukovete. A tak je to pak se vším. Ale jak jsem uvedl, nějak do hloubky se tím (ani skutečností, že je tím pádem definitivně potvrzena reinkarnace) nikdo nezabývá.

O co tedy jde? Svět svírá boj těchto "nekonečných" s lidmi, kteří ve schopnostech "nekonečných" vidí spíše zhoubu a tak jdou vyvoleným po krku. Marný boj, říkáte si, však se ti lovení zas někde reinkarnovaně narodí a zas se budou do všeho montovat. A ano, budete mít pravdu. I nebudete. Hlavní padouch je totiž prohnaný technokrat, přišel na to, jak putovní duši Infinitivů zajmout na disketu a ukončit tím právě její věčné putovaní. Ale tím se také nikdo ve filmu moc nezabývá, zmíněný technokrat (Chiwetel Ejiofor) by raději něžně hladil celé lidstvo až do úplného vyhlazení, aby náhodou ani jedna duše neměla potřebu se reinkarnovat jinam než do krávy.

K finálnímu souboji o budoucnost všech dojde, jakmile se hrdina několika minulých životů (Mark Wahlberg) záhadně vyléčí z docela slušné schizofrenie a upamatuje se úplně na vše, přičemž se automaticky pasuje do role jakéhosi zachránce populace. Podobně jako třeba Neo z Matrixu. Ostatně i film Matrix vám tento snímek připomene, ani ne tak vizuální stylizací (Infinite má normální barvy), ale právě tím vším, třebas právě čekáním na spasitele a jeho příchodem v závěru filmu.

Film má své mouchy, poněkud nudné a místy až divné dialogy, frenetický střih a občas i zjevná scenáristická bezradnost – na druhou stranu nabízí jednoduchou akční jízdu se zábavnými prvky sci-fi. Některé akční scény jsou opulentní natolik, až působí dojmem, že je vystřihli z nemožných misí Toma Cruise. A to oceníte. Některé bitky na druhou stranu působí dojmem, že se dobře našláplo, ale nic extra se z nich nevykřesalo. Celkový dojem je ale dobrý, zanícený fantasta si po skončení filmu alespoň zadumá, jaké by to asi bylo, kdyby to skutečně šlo. Co kdybych si pamatoval všechny své minulé životy a co hlavně, co kdybych automaticky i dědil všelijaké skilly předchozích majitelů mé duše? Šmankote a co když jsem byl v jednom z minulých životů úplný kretén?

HODNOCENÍ
7/10

INFINITE
USA, 2021
Režie: Antoine Fuqua
Podle knihy D. Erica Maikranze: The Reincarnationist Papers
Scénář: Ian Shorr
Hrají: Mark Wahlberg, Chiwetel Ejiofor, Sophie Cookson

- - -

Viděl a zhodnotil Michal Březina