Cukrová třtina. Materiál budoucnosti, nebo další zátěž pro životní prostředí?

24.08.2022
Jak moc je cukrová třtina ekologická? Přečtěte si článek Víta Provazníka

O nádobí z cukrové třtiny jste už pravděpodobně někdy slyšeli. Jak je to však s materiálem, ze kterého se vyrábí? Nemá výroba tohoto nádobí stejně negativní dopad jako je tomu u jednorázových plastových výrobků? A jak se pomocí daří se jednomu z největších znečišťovatelů zachránit svou zemi?

Plastová Indie

Pravděpodobně víte, že již v některých zemích světa jsou již jednorázové plasty zakázané. Nebude tomu dlouho a tento zákaz se bude týkat i nás. Mezi země, které zakázaly jednorázové plasty teprve před několika měsíci, patří Indie. Ta se pravidelně umisťuje na prvních příčkách nejvíce plasty znečištěných zemí světa.

Začátek katastrofy

Výroba plastu v Indii započala v roce 1957, tedy 50 let po jeho vynalezení. Od té doby začal tento business vzkvétat a dnes se na v tomto odvětví specializuje přes 88 000 indických společností. Velká většina z nich se do omezení zabývala výrobou jednorázových plastů, tedy brček, kelímků, krabiček na jídlo. Právě odpad z těchto výrobků znečistil téměř celé území Indie. Nejvíce hlavní město Nové Dillí.

Skrytá záchrana?

Nejen, že je Indie jedním z největších producentů plastu, je také jedním z největších vývozců cukru na světě. Právě díky tomu se zde ve velkém množství pěstuje Třtinovec cukrový, zvaný též cukrová třtina. Velmi dlouhou dobu se vymačkaná stébla považovala za odpad a jednoduše se vyhazovala. Až v roce 1980 se suchá vlákna Třitnovce, zvaná bagasa, začala používat k produkci energie a výrobě papíru. O několik let později však využití tohoto materiálu čekala velká proměna v podobě obalů z cukrové třtiny.

Od cukru ke krabičce

Právě tento potenciál odhalila indická firma Yash Pakka. Od založení v osmdesátých letech je jejím sloganem "Packaging With A Soul" (Balení s duší). Nejdříve se zabývala výrobou bagasového papíru a od roku 2017 začala své výrobky, jednorázové nádobí z cukrové třtiny, prodávat pod značkou, Chuk. Právě bagasou se snaží svou zemi zachránit ze zajetí plastů.

Jak moc je cukrová třtina ekologická?

Správná otázka. Pokud ve vás bije ekologické srdce, velmi mile vás překvapím. Jedná se totiž o jeden z nejekologičtějších materiálů, který můžete k výrobě jednorázových výrobků použít. Například takový talíř z cukrové třtiny se v přírodě rozloží za 90 až 180 dní, což je obrovská výhoda oproti plastu, který se v podstatě nikdy nerozloží úplně.

Bagasa, materiál budoucnosti?

Bagasa je jedním z nejekologičtějších materiálů pro výrobu jednorázových výrobků. Obaly z ní snižují vaši uhlíkovou stopu o několik tun oxidu uhličitého, a navíc jsou kompostovatelné. Poděkuje vám tedy i vaše zahrada. Věřím, že jsem vám tímto článkem pomohl k základnímu přehledu o tomto materiálu budoucnosti. Pokud máte zájem o koupi těchto výrobků, široký sortiment nabízí firma ECOFOL s jehož spoluprácí mohl tento článek vzniknout. Přeji vám šťastný výběr a ekologii zdar!

Autor: Vít Provazník

copywriter

Zdroj fotografie: Nick Fewings, Unplash.com

Použité zdroje

https://worldpopulationreview.com/country-rankings/plastic-pollution-by-country

https://www.indiantradeportal.in/vs.jsp?lang=0&id=0,31,24100,24115

https://www.aljazeera.com/economy/2022/7/20/as-single-use-plastic-ban-kicks-in-indian-businesses-flounder

https://www.youtube.com/watch?v=HcqCWiGyDvw

https://www.nhm.ac.uk/discover/the-plastic-problem.htm

https://www.yashpakka.com/

https://chuk.in/

https://www.ecofol.cz/

Komerční sdělení.