banner
banner

Více i méně fantaskní seriály Františka Rolečka

Více i méně fantaskní seriály Františka Rolečka
18.01.2020
Více i méně fantaskní seriály Františka Rolečka

Se zvukem jména Františka Rolečka (1913-2000) si vybavuji, nakolik mě jako kluka uhranuly obrázky k Dvěma nezbedníkům (1946) Josefa Jahody nebo veršům Vladimíra Thiela Robinson Véna Kuk (1948).

Malíř byl z Kutné Hory a vystudoval gymnázium. Kreslil rád, dobře a jistěže taky pod Ladovým vlivem. Bylo mi asi čtrnáct, když mu České slovo otisklo první kresbu (listopad 1927). Následovalo šest desetiletí nepřerušené kariéry, kdy také pracoval v reklamě a dokonce se stal hercem a dramatikem (nebo spíš dramatizátorem známých předloh).

Známe ho z filmu Reportáž psaná na oprátce (1961). Navrhoval i filmové plakáty a se synovcem vytvořili animovaný film Mistr Paleta v Egyptě. Roleček uspěl i jako karikaturista týdeníku Kino, kde zachytil řadu herců a režisérů. Portréty shromáždil v ceněné knize Jak jsem je viděl – Československý film v karikatuře (1947).

Produkoval však i vtipy a ilustroval knihy. Náleží sem i Zrádná tvář Vládi Zíky či Barevný most z pera Rolečkova staršího bratra Jaromíra (1904-1968).

V padesátých letech přesunul těžiště tvorby třeba i k obrázkům pro učebnici ruštiny pro pátou třídu (1954), ale my se přesuňme k jeho komiksům.

Jak zjistil Tomáš Prokůpek, kreslil je např. pro Svobodné noviny, kde od 6. dubna do 31. srpna 1947 zveřejnily i 21 z definitivních čtyřiceti epizod Robinsona Vény Kuka.

Pro slovenské Šídlo vytvořil téhož roku satira na kubismus Vliv umění, kreslil i pro Mladého technika a později do Lidové demokracie (1964-1984). Mezi roky 1970-1989 do Naší rodiny.

Svazek jeho kreslených seriálů z Albatrosu (2016) zahrnuje jen třetinu všech jeho komiksů, a to třináct z devětatřiceti; nicméně z dvaceti epizod Nemocnice uprostřed lesa (1983-1984) je tu přetištěno jen prvých deset.

Roleček komiksy většinou i vymýšlel a psal a jen výjimečně spolupracoval se scenáristy, ať již to byl Jan Ryba (se sedmidílnými Příběhy ze staré Prahy v létě 1969, v jejichž rámci Roleček nakreslil příběhy O pokladě na Poříčí, Zázračný doktor Kytl, U tří divných mužů, O pyšné paní, Zlatý šlojíř a Osudný ples) nebo Jiří Stegbauer (se čtrnácti epizodami Rytíře Štíska v Lidové demokracii z 19. 9. až 19. 12. 1970).

Tomáš Prokůpek se Rolečkem podrobně obírá i ve třech oddílech Dějin československého komiksu 20 století (2014) a probírá tady jeho seriály let 1964-1971 v kapitolách Z pohádky po pohádky či Z Afriky do Antarktidy, avšak i v sekvenci Po stopách Tintina s podtitulem Tvorba Františka Rolečka 1971-1979. Léta 1979-1985 jsou pak zohledněna kapitolou Zpátky do pohádky.

Tematika jeho prací byla i navzdory opomíjení scenáristů velice rozmanitá. Tak například fantazijní seriál Za pokladem (1979, deset epizod) vypráví o putování na dno moře.

Hrdinou Strejdy Čímana (1980), který má také deset epizod, se stal pitvorný, scifoidní ptakopysk, který se na začátku vyloupne z dvourozměrného obrázku v učebnici, aby strávil překrásné léto mezi zvířátky českého lesa.

Doplněnými ovšem bizarně o pštrosa a klokana. Je to snad reálné? Stěží.

Nu, a který hrdina se dávno předtím podobně vyloupl z knižního obrázku Ondřeji Sekorovi, to bude nejspíš vaším úkolem teď zjistit:-).

Starší Rolečkův seriál byl pro změnu odrazem akce Buď fit! vyhlášené Českou tělovýchovnou organizací k 1. říjnu 1972–a patnáct těch epizod zveřejnila Lidová demokracie v letech 1972-1973. Jak si vzpomínám, z televize vše propagoval i populární komik Jarda Štercl.

Nu, a hrdinou Rolečkova komiksu Já a můj sob (ze zimy 1976) je zas eskymácký kluk obývající útulné iglú.

Už z let 1970-1971 pak pochází Tučňák Ping (30 epizod) a za zmínku stojí i desítka pokračování Vodníka Šplouchala (1975) či desítka pokračování Draka Bouráka (1978). K pohádkám měl Roleček už od Jahodových dob skutečně blízko a ty o Krakonošovi (1968) sestávají z osmi krkonošských bájí i včetně Pomocníka v nouzi, Čarovného květu, Odměněné ochoty, Hajného Hrubiána a Ješitného hraběte. Okem dnešního dítěte jde samo sebou o „únosnou fantasy“.

Čtrnáctidílný Kocourkov (1968-1969) je ještě bizarnější – a tvořen pitvornými historiemi o neposlušné kose, nepravidelném rozchodu kolejnic, vodě-zlodějce (spolkne mlýnský kámen), pokusu s chovem slanečků v rybníce a domnělém utopení úhoře.

Jeho následující pohádky pro Lidovou demokracii (1968-1969) vyjmenovala Olga Bezděková v druhém svazku své práce Po stopách kreslených seriálů (2012) a konstatujme, že jich je dalších devětadvacet. Jak Bezděková, tak Prokůpek přitom převyprávěli děj slavného Rolečkova seriálu Véna v Africe. Ten dosáhl v letech 1969-1970 čtyřiatřiceti dílů a inspirován byl už zmiňovaným Robinsonem Vénou Kukem, kterého ostatně tenkrát František Roleček patrně vymyslil takřka sám, aby Vladimír Thiele verše pouze dodatečně dopisoval (jak mi v devadesátých letech sám prozradil).

I Véna v Africe by si zasloužil samostatnou albatrosí knihu, asi jako i „Véna Kuk“ reedici. Zcela prvním Rolečkovým komiksem však byl Hej a Rup na filmovém pásu - o dvou fotbalových fanoušcích. Na pokračování dílo vycházelo již na podzim 1937, a to ve sportovní rubrice Moravského slova. „Není bez zajímavosti,“ podotýká Tomáš Prokůpek, „že stejně pojmenovanou dvojici hrdinů-sportovců využil už o dva roky dřív Ondřej Sekora v kresleném cyklu pro časopis Pestrý týden.“

A který Rolečkův komiks byl poslední?

Je pravda, že by mohlo jít o tři dodatečná pokračování Šerifa Texe (1992-1993). Ale tenhle dvanáctidílný komiks vlastně začal vycházet už v létě 1970, i pokládejme za završení jeho seriálového díla třináctidílný Malý dějepis z Naší rodiny (1989), kde se prostřednictvím mluvícího vrubouna posvátného (!!!) seznamujeme se starým Egyptem. Který malíře Rolečka celoživotně fascinoval.

Už jen dodejme, že další z jeho pokusů o (mírně fantaskní) western, devítidílný Burgr Bill, byl československou cenzurou svého času zakázán hned po dvou pokračováních z 3. a 10. 7. 1976. V úplnosti směl vyjít teprve mezi 27. prosincem 1990 a 18. dubnem 1991. Co říct závěrem?

Roleček byl bezpochyby dosti komerční a přizpůsobivý autor. Sílu, s níž se ještě v pozdním věku nechal se záviděníhodným poklidem ovlivňovat, dokládá pak Tomáš Prokůpek srovnáním jeho komiksu Po stopách jetiho (1978) se scifoidní klasikou Tintin v Tibetu (knižně 1960). Už smířlivěji pak ještě něco k předmětu mé nostalgie Kukovi.

Lze si představit, že nebýt Sekorova přechodu ze Svobodných novin do Práce, kreslil by Robinsonovo dobrodružství - na břehu českého rybníka – ano, právě Ondřej Sekora.

Ale nestalo se. Již pracoval jinde. Roleček jej - celkem uspokojivě – nahradil. A to i na celé sportovní stránce Svobodných novin.

P. S.

S výjimkou šesti ztracených epizod bylo pro Prokůpkem připravenou knížku možno veškeré díly všech příběhů reprodukovat z rodinného archivu Rolečkovy dcery.

Za pokladem a jiné kreslené příběhy. Nakreslil František Roleček a edičně připravil a doprovodným textem Život a tvorba Františka Rolečka opatřil Tomáš Prokůpek. Odpovědný redaktor Ondřej Müller. Albatros. 176 stran
Článek připravil Ivo Fencl



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce nejlepší filmy. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Pokud vás zajímají úspěšné projekty a hledáte články o inspirativních osobnostech, doporučujeme vám navštívit stránky JsmeUspesni.cz.

Děkujeme, že jste navštívili stránky scifi a fantasy e-magazínu Vanili.cz. Mějte fantastický den a přijďte zas!

 

 

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit