banner
banner

Šťavnatý svět Jaroslava Mosteckého

Šťavnatý svět Jaroslava Mosteckého
12.02.2017
Šťavnatý svět Jaroslava Mosteckého

Přečtěte si exkluzivní rozhovor se spisovatelem Jaroslavem Mosteckým

Spisovatele Jaroslava Mosteckého znají fanoušci žánru především jako autora a průkopníka historické fantasy u nás, díky trilogii Vlčí věk a knižní sérii Mark Stone, zaregistrovali jej i vášniví conanisté. Dobrý dojem dělá dále i na mnohých setkáních, conech, kde často moderuje pořady, besedy, a dříve také vyhlašování výsledků Ceny Karla Čapka. Za zmínku stojí i jeho publikování v časopisech jako např. Pevnost. Nám se Jaroslav dostal pod čepel sekery úplnou náhodou a pod hrozbou zlých zaklínadel jsme ho donutili odpovědět všechny naše otázky, které vždy pálíme ze všech směrů, abychom dotazované zcela odhalili.

Jaký je Tvůj nejoblíbenější český spisovatel?
Ludmila Vaňková a její historické romány. Vlastně by se dalo říct, že jejích prvních asi patnáct knih. Pokud bych měl prozradit svého nejoblíbenějšího českého autora fantastiky, pak Ludvík Souček a Leonard Medek.

Máš rád svět Star Wars?
Nijak zvlášť. Stargate, to je to pravé!

Co tě napadne jako první, když se řekne Deuteronomium?
Pátá kniha Mojžíšova, součást Starého zákona.

Máš rád Vysočinu?
Salám ne, ale tu krajinu, to jo. Vůbec miluju naše hory. Nejvíc Jeseníky.

Rozumíš hydraulice?
Kdysi jsem to měl na střední škole. Tehdy jsem tomu celkem rozuměl, ale to už je hodně dlouho. Už dávno to k ničemu nepotřebuju a z toho plyne, že moje znalosti tohoto oboru jsou už velmi malé.

Píšeš rychle?
Jak co a jak kdy. Čáru hrůzy, knihu o asi 350 normostranách jsem kdysi napsal za dva měsíce. Román Pod úplňkem Hada píšu už mnohem déle. Nedávno mi moje patnáctiletá dcera vyčetla, že celý její život píšu tuhle knížku. A má pravdu, i když, mezitím jsem napsal spoustu jiných textů...

Které své dílo bys doporučil nejradši?
Milovníkům historické temné fantasy román Útesy křiku a trilogii Vlčí věk. Scifistům knihu Archivář.

Na žízeň piješ pivo nebo víno, nebo to vydržíš?
Pivo jako všechno, co je hořké, mi nechutná, leda tak ještě ke guláši. K vínu pak mám stejný vztah jako většina žen a dívek k pavoukům. Takže u mne to jistí voda, a když píšu, popíjím pepsi light a řežu to kávou.

Máš rád atmosféru?
Jasně. Když nemá kniha svou atmosféru, je to jen množina slov a slůvek, naskládaných za sebou. Víc nic.

Jak bys jedním slovem definoval svou tvorbu?
Jedním slovem to neumím. Ale řeknu to takhle: (Jestli je to moc dlouhý, tak to vymaž). Miluju příběhy a chci je vyprávět. Takové příběhy, ve kterých o něco jde. Tady si troufnu citovat Puškina: „A srdce bije v opojení a jako za dnů minulých, jitří je myšlenky a chtění, život a láska, pláč i smích.“ Takové příběhy chci psát, takové, ve kterých je tohle všechno.

Jak bys do staročeštiny přeložil slovo internet?
Ďáblovo jeduplné lejno.

Co Ti vadí na venezuelských telenovelách?
Nic. Ať se každý dívá na to, co ho baví, ale fotbal má v televizi vždycky přednost, kua!

Čte se Ti lépe tlustá kniha, nebo tenká?
Pokud je dobrá, tak tlustá. Protože když mne kniha baví, bývám naštvaný, že už končí.

Co podle Tebe znamená, že z elektriky vyletěl čert?
Že měl autor stejné problémy jako ten, co měl jednu ruku dlouhou.

Znáš nějakého živého analfabeta?
Pár jsem jich poznal na cestách po severní Africe. Ale tady u nás jsem jednoho znal taky. V mém bývalém zaměstnání před mnoha lety nastoupil jako vrátný a nikdo netušil, že neumí číst ani psát. Úspěšně to pár měsíců tajil. Dokud při nějaké kontrole nenahlédli kontroloři do sešitů, kam se zapisovaly výjezdy řidičů z podniku a u zápisů tohohle člověka si řekli: „Hergot, tahle písmenka nikdo nezná.“ Měl nádherný, úpravný rukopis, jen ta písmena si vymýšlel v tu chvíli, kdy to zapisoval. Zní to divně, já vím, ale přísahám na holej pupek, že to je fakt.

Proč jsou na sebe lidé zlí?
Protože jsou v jádru jiní než já. Pro mne je každý zrcadlo. Jak se chová ke mně, tak se chovám já k němu.

Může být lebka šťavnatá?
Narážíš na jednu výraznou postavu mé trilogie Vlčí věk. Lars, Šťavnatá lebka je tu králem severního Nordheimu. Muž toho přízviska „Šťavnatá lebka“ opravdu existoval, jen se dnes už neví, proč mu tak říkali. V materiálech, odkud jsem tehdy čerpal, byly zmíněny dvě možnosti. Za prvé ta, kterou jsem v románu použil, tedy, že šlo o vodové puchýře po obličeji od nějaké infekce. Druhá možnost byla ta, že se dotyčný tak často cpal šťavnatým ovocem, že mu to zůstalo jako přezdívka. Líbila se mi víc ta první varianta.

Používáš čtečku knih?
Ne a nikdy nebudu.

Kde zazněla věta: „Asi se stanu numismatikem.“
Nemám tušení.

Máš rád Ohníček?
Skvělý časopis pro děti. Tady jsem si kdysi přečetl první sci-fi povídku (Jmenovala se Pátek a autorem byl tuším Leinster) a fantastika mne tak dostala už navždycky.

Kolik máku si dáváš na jednu šišku?
CO NEJVÍC! Mák zbožňuju. Podotýkám, že až potom, co dozraje...

Co je Klub Jeffa Spendera?
Byl to sci-fi kroužek Jeffa Spendera, pojmenovaný po členovi jedné z prvních výprav na Mars z knihy R. Bradburyho Marťanská kronika. Dost jsem se s ním ztotožnil a pojmenoval po něm svůj scifi klub.

Máš rád zimu?
Kdysi jsem zamrzl v blbým záhrabu. Spacák mi namokl a do rána ztuhl, doslova zkameněl tak, že jsem nemohl ven. Kamarád ho musel rozbít sekerkou, aby povolil a já se mohl vyhrabat ven. Od té doby mám rád zimu už jenom přes den.

Máš rád Fjordy?
Jasně. Ale nejvíc se mi líbí, když vyšplháš nahoru a před tebou je ta strašidelná krajina trollů. Moře je hluboko dole a kolem jsou jen planiny, vrcholky hor, chudá tráva, na severu i sobi…

Jak bys přeložil do češtiny název Eyjafjallajökull?
No, je to sopka na Islandu, že jo? Ale překlad? „Žena, co se nikdy zlobit nepřestane?“ Prý se tak jmenuje v domorodém nářečí jedna sopka v Jižní Americe. Na Islandu třeba mají taky takovou…?

Proč si lidé závidí?
Nevím. To je jiný živočišný druh než já.

Dovedl bys z patra vysvětlit, co znamená temné severské: Yggdrasil?
Posvátný bájný strom v severské mytologii.

Jak lze dosáhnout spisovatelského úspěchu v české kotlině?
Úspěch je relativní pojem. Kdysi pro mne znamenal úspěch vydání povídky v časopise, dnes mi to už nepřijde. Ale ten správný, spisovatelsko-komerční úspěch chce spojení spousty různých položek. Mezi nimi jsou důležité i tvrdé lokty. Ty nemám. Jo, a dost důležitý je bydlet v dosahu centra.

O čem bude tvá poslední kniha?
Mám v sešitech s nápady náměty asi tak na 80 románů. Doufám, že to žádný z nich nebude. Že to bude až ten devadesátý… stý… stodesátý...

Autor rozhovoru: Michal Březina - reportér magazínu Vanili.cz



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce nejlepší filmy. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny.

Děkujeme, že jste navštívili stránky scifi a fantasy e-magazínu Vanili.cz. Mějte fantastický den a přijďte zas!

 

 

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit