banner
banner

František Novotný zanechal v Indickém oceánu fiktivní atol a Polynésany aneb Případ bájné robinsonády

František Novotný zanechal v Indickém oceánu fiktivní atol a Polynésany aneb Případ bájné robinsonády
04.02.2020
František Novotný zanechal v Indickém oceánu fiktivní atol a Polynésany aneb Případ bájné robinsonády

Tvůrce science fiction, pilný překladatel, zručný modelář a jachtař, námořní kapitán, spoluautor slovníku i spisovatel non fiction, tím vším je František Novotný (*1944), autor knih Bradburyho stín (1991), Křižník Thor (2012) anebo Valhala (2014). A výsledkem jeho poutí ve stopách klasických románů Arthura Ransoma se stal průvodce Za tajemstvím Vlaštovek a Amazonek (2012). Ale tou nejprodávanější jeho prací zůstává adaptace Robinsona (2005) a není tedy divu, že se nakladatelství Albatros obrátil

Tu napsal (a již roku 1841 poprvé vydal) kapitán Frederick Marryat (1792-1847). Přinejmenším v našich končinách jde o jeho nejznámější dílo a poprvé v Čechách vyšlo již roku 1846. Byť jenom jako překlad německé adaptace. A tento převod přitom nepořídil žádný Jára Cimrman, nýbrž Josef Václav Zimmermann.

Už ten taky vymyslil od té doby přebíraný název Kormidelník Vlnovský, respektive nazval své dílo Miloslaw Wlnovský, brémský kormidelník.

Kniha byla populární v celé Evropě, a protože zohledňuje osudy rodiny a nikoli už jen jedince (jímž je Crusoe), mnozí čtenáři ji milovali víc než dílo Defoeovo. Taky z toho důvodu je překvapivé, že doposud ani jedinkrát nevyšla s ilustracemi „krále dobrodružství“ Zdeňka Buriana (1905-1981), a to navzdory tomu, že malíř podobný doprovod vytvořil. Co není, může být. Stalo se. I navzdory některým problémům.

Frederick Marryat psal někdy poněkud kostrbatě, a pokud ne, jeho takřka třicet knih už poněkud zastaralo. A když Albatros získal práva na ilustrace, vyvstala otázka, nakolik je únosné reeditovat román v původním tvaru. A nezdálo se víc nutné počešťovat dál jména objevujících se zde lodí a vystupujících tu postav.

Kniha s originálním titulem Masterman Ready by ale spíše zapadla, i byl vymyšlen název, který lépe evokuje vztah mezi starým a zkušeným námořníkem (hrdinou napoleonských válek) a odkázanou naň rodinou Seagraveových: Strýček námořník.

Hlavou rodiny Williamem Seagravem učinil Marryat až překvapivě manuálně neobratného farmáře, kterého vykresluje spíše v podobě „bílého límečku“. Tento muž a otec bohužel není schopen mnoho vykonat. Veškeré práce proto řídí a z valné části je připraven vykonávat Ready. Nu, a pokud mu kdokoli asistuje, bývá to spíš nejstarší Seagravův syn.

„Vnucuje se myšlenka,“ vyvozuje Novotný, „že Marryaat si australského farmáře představoval jako majitele panství v Anglii.“ Také že ano. V naší verzi je proto Seagrave náhle burzovním makléřem.

Navíc podvodným. Jak se totiž posléze vyjeví, do Austrálie byl vypovězen bohatými příbuznými své ženy, aby ututlali skandál. „Jeho manuální neobratnost je pak logická,“ je si Novotný jist. „Též je zdůvodněno, proč by se takový nepraktický člověk, natož s rodinou, vypravil na opačný konec světa, kam se ještě nedávno museli deportovat trestanci, neboť z pohledu tehdejších Angličanů by se do Austrálie dobrovolně vydal jen šílenec.“

S tím byl provázán problém s nepřekročitelnými propastmi mezi třídami raně viktoriánské Anglie. Nepřicházelo tenkrát, jak je doloženo, vůbec v úvahu, aby se vzdělaný člověk vyšší kasty přátelil s chudákem typu námořníka. Taky v Marryatově verzi to je víc než patrné. Paní Seagravová se chová jako dáma z lepší společnosti a autor románu sice byl původně kapitánem, ale také synem poslance.

František Novotný váhal, nakonec však vznešené vystupování dámy zdůraznil. Její zaslepenost i opovrhování Readym vnášejí do textu další vrstvu napětí. Může taktéž dojít ke zvratu, když si „lady“ počne uvědomovat lidské kvality „ordinérního“ námořníka; a protože Angličtina umí velice přesně odstupňovat společenské postavení, je kormidelník v Novotného knize zprvu Ready, ale posléze „pan Ready“.

Proto taky starý námořník zprvu chlapci Willymu vyká a oslovuje jej „pane Williame“, zatímco na konci knihy je tomu naopak.

František Novotný promyslil rovněž další sekvence a především „příběh v příběhu“, vložené životopisné vyprávění „Mastermana Readyho“, sestávající hlavně z popisu překvapivě suchozemského putování Afrikou. Snad autor využil nepoužitý náčrt k jinému, nikdy nerealizovanému dílu, ale Ready přece je člověk moře. Co s tím? Novotný ho udělal mimo jiné účastníkem bitvy u Trafalgaru.

Už v Robinsonovi (rovněž ilustrovaném Burianem) udělal Novotný podstatné změny. Zde táhne dál, ale neškodí. Naopak. Scény jsou sice zpřeházeny, ba vynechávány (postihlo to celou první kapitolu), ale nevadí to. Děj je teď přehlednější a příběh má výraznější logiku. Navíc... Novotný také přizpůsobil text Burianovým ilustracím. Ne vždy jej „kopírovaly“ a jakkoli byl legendární malíř pečlivý, pracovitý i odpovědný, prastarým příběhem se jednoduše poutat nedal.

V dětství jsem tuto knihu četl a výrazněji mě nezaujala. To riziko se Novotný pokouší dnes odstranit a mimo jiné přepracoval líčení obrany srubu, na který útočí „divoši“.

Jde o sekvence, jimiž se inspiroval už Stevenson, když pro nevlastního syna vymýšlel Poklad na ostrově, ale také on musel boj zvěrohodnit. A jak František Novotný zdůrazňuje, trosečnící by byli pobiti hned při prvním náporu, kdyby se vše odehrálo, jak to líčí naivní kapitán Marryat. A tak…

„Místo toho, aby stříleli střílnami v kolové hradbě, což je při obvodu šedesáti metrů a počtu tří střelců nesmysl, zaujímají centrální postavení v opevněném srubu uprostřed a pálí na divochy v okamžiku, kdy jsou nejzranitelnější. Když přelézají palisádu. Tento princip je de facto převzat z Ostrova pokladů, avšak vylepšen použitím ručních granátů. Ty se během 18. století rozšířily natolik, že se staly speciální výzbrojí gardových pluků a tzv. granátníků, a je to zbraň, kterou by za dané situace mohly použít ženy i děti.“

Některé nesrovnalosti nicméně v románu - starém takřka 180 let - ponechal i snaživý František Novotný. „Ošetřit“ je ani nebylo možné, musel by knihu celou psát znovu. Přesunout příběh i zeměpisně. Loď totiž u Marryata ztroskotá mezi Kapským Městem a Austrálií, což je o oblast, kde ostrovy nikdy nebyly. I kdybychom však jeden takový autorovi odpustili (a proč ne?), určitě by nemohlo jít o korálový atol. Ale Marryat to tvrdí.

Nejblíž fiktivní trasy leží Kokosové ostrovy, ale i ty nejméně dva tisíce mil severněji. Navíc… Autor při popisech kombinuje atol s bývalou sopkou a divochy předvádí (spolu s Burianem) jako Polynésany. Ve skutečnosti by muselo jít například o domorodce z Malediv.

František Novotný pracoval na úpravě už někdy roku 2017 a závěrem se zamýšlí, proč kniha přetrvala.

Jediné vysvětlení vidí v charakteru titulní postavy. Ta je už v původním textu zachycena živě a věrohodně. Ready sice v mládí chyboval, jak se přizná tváří v tvář děcku, ale nyní si to uvědomuje. Kromě toho má smysl pro povinnost a vnímá závazky vůči lidem ve svém okolí. Má i vřelý a přitom velmi normální vztah k chlapci, kterého vlastně celou dobu nenásilně učí. A jemuž neplánovaně imponuje.

Podobně snad bude imponovat i některým dnešním dětem, byť se kniha tak dobře jako Robinson prodávat nebude. V mnohém je přitom lepší. A František Novotný nám s jistotou říká, že Ready v sobě má právě onu mravní sílu, která „v dnešní západní civilizaci tak žalostně chybí“. A ctí hodnoty, které se dokonce dnes ostouzejí.

Originály mistrných Burianových kreseb i kvašů jsou uloženy v Památníku národního písemnictví a zde zveřejněny poprvé.

Frederick Marryat: Strýček námořník. Podle románu Fredericka Marryata Kormidelník Vlnovský vypráví - s přihlédnutím k anglickému vydání Masterman Ready (2014) - František Novotný. Doslov František Novotný. Odpovědný redaktor Ondřej Müller. Albatros. Praha 2018. 364 stran. Pro čtenáře od devíti let.
Článek připravil Ivo Fencl



Reklama

Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce scifi filmy. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Pokud vás zajímají úspěšné projekty a hledáte články o inspirativních osobnostech, doporučujeme vám navštívit stránku dobré zprávy.

Děkujeme, že jste navštívili stránky scifi a fantasy e-magazínu Vanili.cz. Mějte fantastický den a přijďte zas!

Zveřejněte PR článek na online magazínu Vanili.cz!

Popkulturní magazín provozujeme již od roku 2006.

Mám zájem