Mrtví muži netančí Míly Lince vtančí do vašich uší

Míla Linc vydal svůj druhý román v roce 2011. Mohlo by se zdát, že nemá smysl recenzovat již poněkud starší výtisk, ale opak je pravdou. Vzhledem k tomu, že román Mrtví muži netančí nedávno vyšel ve formě audioknihy, je naopak žádoucí vytáhnout tento 288 stránkový svazek z knihovny a znovu si připomenout, jak je dobrý.

Kdo zná příběh autorovy prvotiny Stín černého hvozdu, ví, že žít ve stínu Vysočiny není žádný med. Temná kouzla a příšery z černého hvozdu komplikují život obyvatel Svinibrodu, Kozího hrádku, Barugy i kláštera v Rudovsi. Svoje o tom ví i tři muži, jejichž cesty svedl osud právě na pouti do srdce Černého hvozdu. Tím prvním je Volkan, šlechtic, jehož v okamžiku smrti třikrát prokleli. Joachym je bývalý žoldák, nyní jednoruký mrzák a Meyrink, který býval nejlepším lovčím v kraji, ale teď je z něj jen vášnivý hazardní hráč, smolař a alkoholik. Jaké Je Volkanovo poslání? A k čemu potřebuje bývalého lovčího a neschopného mrzáka?  

Jestliže jsem autorovi vyčítal, že je jeho prvotina zbytečně komplikovaná, Mrtví muži netančí rozhodně komplikovaní, ani rozvláční nejsou.

Přestože příběh začíná v písečných dunách pod žhavým sluncem u hradeb korzárské pevnosti Al – Almírun a v druhé kapitole zdánlivě nelogicky pokračuje ve Svinibrodu, stojícím ve stínu Černého hvozdu, vše se velice rychle vysvětlí a napínavý příběh dále pokračuje bez zbytečných komplikací ke svému rozuzlení.

Míla Linc nám i zde přináší špinavý středověk, hrdiny jejichž minulost ani pohnutky nejsou křišťálově čisté, temná kouzla a několik opravdu pěkných bojových scén. Sice znatelně ubylo humoru, ale to není vůbec na škodu. Přestože vypravěč často přeskakuje mezi minulým a přítomným časem (což může někdo považovat za chybu), jako vypravěčský postup to rozhodně svůj účel splnilo. Příběh tím získal na plastičnosti. Také bojové scény díky převedení do přítomného času působí více než autenticky.

Jedinou komplikací se může zdát styl vyprávění, který tak trochu připomíná matrjošku. Vlastně jde o několik příběhů v příběhu. Zkrátka a dobře, máme tu kromě hlavní dějové linie několik vedlejších příběhů, jež vyprávějí hlavní hrdinové a které přibližují jejich minulost.  V psané formě to není jistě žádný problém, nicméně tento způsob vyprávění klade větší nároky na pozornost posluchače.

Tím se stanete, pokud nesáhnete po knize, ale po její audio verzi.

Ta vyšla stejně jako kniha u nakladatelství Straky na vrbě. A stejně jako u jiných audioknih z této stáje vznikla v domácím studiu Jiřího Pobudy, který je dvorním narátorem Strak.

K přednesu nemám moc co dodat. Každý ze tří hrdinů má svůj nezaměnitelný hlas a práce Jiřího Pobudy nevybočuje z kvality, kterou nastavil v nahrávkách jiných knih, které pro Straky na vrbě natočil.

Jako hudební doprovod byla použita hudba plzeňské kapely Elthin. (www.elthin.cz). Tóny jejich středověkých písní se k vyprávění opravdu hodí.

A komu snad nesedí svérázný přednes Jiřího Pobudy, stále ještě může navštívit stránky nakladatelství http://www.straky.cz/index.aspx a Mrtvé muže, kteří netančí si koupit tam.

HODNOCENÍ:

Kniha 85%

Audio kniha 80%

INFO O AUDIOKNIZE:

Autor: Míla Linc

Autor přebálky: Jana Maffet Šouflová

Edice:Audioknihy (9)

Namluvil: Jiří Pobuda

Vyšlo 27.4.2018

- - -

Zracoval Jan Procházka