banner
banner
edf40wrjww2content:cont_html

Vladimír Šlechta

Vladimír Šlechta se řadí, jak jistě každý dobře ví, k naší české literární elitě. Na svědomí má populární romány, které jsou mixem prvků sci-fi a fantasy, nezřídka kdy zabředne i do postapokalyptických vizí. Na otázku Tvé romány jsou zpravidla kombinací sci-fi a fantasy. Který z těchto žánrů převládá? odpověděl Vladimír Šlechta v rozhovoru pro Vanili.cz takto:
Mám dva cykly. Za prvé postkatastrofický s Oggerdem, což je docela určitě sci-fi. Pak mám takzvané Pohraničí, což je formálně fantasy, protože se tam vyskytují elfové, skřeti, meče, šípy, fajrbóly a tak podobně... Jenže i Pohraničí by se dalo zařadit jako sci-fi, protože veškerá magie, která se tam vyskytuje, je vědecky zdůvodnitelná (samozřejmě s přimhouřením oka, případně i obou očí). V mých textech nedochází k žádným božským zásahům, ani se tam nepotloukají všemocné polobožské bytosti (až na pár nenápadných výjimek). Veškerá magie vychází buď z fyziologických schopností elfů, nebo z bioinženýrství jedné zaniklé rasy. Takže odpověď na otázku zní "sájens fikšin evryvér!"

Dále nám elitní český spisovatel Vladimír Šlechta odpověděl na další otázku...Jak by ses představil čtenáři, který o Tobě dosud neslyšel?
Jak už bylo řečeno: na přeskáčku píšu dva románové cykly. Ten první (Oggerd a jeho parta) je postapo, což znamená, že popisuje svět po Apokalypse. Od Apokalypsy uběhly dvě století, Evropa se společensky a technologicky konsolidovala zhruba na úrovni secese (tedy rok cca 1900), ale většina území je stále ještě neobyvatelná. Romány a povídky popisují příběhy trojčlenného týmu, který zkoumá takzvané Střepy z Apokalypsy, což je název pro technologické anomálie.

Druhý cyklus, Pohraničí, nazvali čtenáři "zálesácká fantasy". S jistou nadsázkou by se dal charakterizovat jako "Pán prstenů pasírovaný přes Posledního Mohykána". Cyklus popisuje pronikání lidí do nekonečných lesů, řídce osídlených elfy a skřety. Na rozdíl od "oggerdovského" cyklu nemá Pohraničí ústřední hrdiny. "Důležité" postavy přecházejí z jednoho textu do druhého, jednou jsou hlavními hrdiny a jindy hrají jen podružnou nebo vedlejší roli.

Kromě těchto dvou cyklů mám tři sólové knížky. Již zmíněné Tajemství Morie je, jak já tomu říkám, posttolkienovská detektivní parodie. Zbylé dvě věci (Emma z umírajícího města a Rok Havrana) by se daly zařadit do žánru postapo.

edf40wrjww2content:cont_html

Fotogalerie: Vladimír Šlechta

edf40wrjww2content:cont_html

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit