banner
banner

Fantastické Fantasy Filmové filharmonie

Fantastické Fantasy Filmové filharmonie
03.05.2019
Fantastické Fantasy Filmové filharmonie

Harry Potter, Narnie, Avatar, Barbar Conan - to jsou jen některé z titulů, které zazněly na koncertě Fantasy v pražském Rudolfinu.

Program to byl pestrý, poutavý a mnoho sliboval. Možná i proto sál před začátkem koncertu pulsoval očekáváním. A Filmová filharmonie posluchače nezklamala.

Pojďme ale hezky popořádku. Orchestr nenechal nic náhodě a koncert otevřel kultovní hudbou z Pána Prstenů. Sebejistě, svižně. Mezi posluchači jen málokdo tyto melodie neznal - a ať už šlo o dramatický začátek, hravá hobití témata či kovové dunění Železného pasu, muzikanti je odehráli s tou přesnou dávkou emocí. Vůbec poprvé ale v této suitě s Filmharmonií vystoupil i chlapecký pěvecký sbor Bonifantes, který závěru dodal to správné mrazení.

Po první skladbě si vzal slovo moderátor Jan Maxián, v jehož hlase mnozí diváci správně rozpoznali českého Froda. Pro tento koncert snad neexistovala lepší volba moderátora. Nejen, že je Maxián proslulý na dabérské scéně, ale má i bohaté zkušenosti z filmové a hudební branže. Vyprodané Rudolfinum pro něj tak nebylo sebemenší překážkou.

Hned poté nasadil orchestr tři programové novinky - Harry Potter a Relikvie smrti, Barbar Conan a Faunův labyrint. Zatímco ne tak často hraná hudba ze sedmého dílu Harryho Pottera potěšila, Barbar Conan naprosto ohromil. V plné síle s k orchestru přidal pěvecký sbor Filmové filharmonie a zatlačil posluchače do sedaček. Monumentální hudba skladatele Basila Poledourise jakoby v síle stále narůstala - až do překvapivého konce, kdy nepřišel wow efekt posledního triumfálního výkřiku, ale klid a překrásné víření tympánů do ticha.

Faunův labyrint se snovým sólovým vokálem sbormistryně Lenky Dandové a ženským sborem objal sál s tichou a tesknou důstojností, kterou pak vystřídalo svižné tempo Alenky v říši divů. I tady se pěvci parádně ukázali - jak ti velcí, tak ti malí.

První polovinu pak zakončily známé melodie z filmu Jak vycvičit draka. Majestátní téma This is Berk vystřídalo irsky znějící See You Tomorrow, kde se vytáhli pro změnu houslisté. Hráli s lehkostí, i když party měli - zejména podle množství not a rychlého komíhání smyčců - dost náročné.

V rámci přestávky se diváci mohli už tradičně vyfotit s cosplayery - tedy lidmi převlečenými za postavy z filmů. A kdo by nechtěl obrázek s dospělým Harry Potterem nebo šíleným Kloboučníkem!

Druhou polovinu otevřela hudba z filmu Willow, tedy další programová novinka. Následovaly tři skladby z filmu Mumie, které přenesly posluchače do orientálních krajin, výrazných bicích, nebo třeba zajímavých zvuků kláves.Po mohutném zvuku Mumie si všichni, včetně posluchačů, mohli oddechnout u klasiky, která v repertoáru Filmharmonie zazněla také poprvé - Střihoruký Edward. Diváci se díky valčíkovému rytmu mohli přenést zpět do romantického příběhu a vzpomenout na ikonickou scénu osekávání ledové sochy.

Hned nato přišly Letopisy Narnie. Dominovaly především žestě - trumpety, pozouny a tuba, společně s bicími a sborem, který se do toho patřičně opřel. Jeden z dramatických vrcholů druhé poloviny.

Avatar přišel v naprostém tichu. Nenápadně ho otevřel speciálně vytvořený zvuk kláves. Pak v celém Rudolfinu mohlo být slyšet spadnout špendlík - a přesto hrála hudba. Perfektní moment, který publikum rozechvěl. A emoce přicházely dál a dál ve vlnách, jak se přidával sbor i orchestr. Působilo to, jako by všichni na pódiu dýchali a cítili jako jeden, vedeni až téměř tanečními gesty dirigenta Chuheie Iwasakiho. Po návratu z Pandory už zbýval poslední titul - Piráti z Karibiku, ne ale ta notoricky známá témata. Přesto to každý okamžitě poznal. Hravé, trošku přiopilé melodie uvedla nejdříve koncertní mistryně violoncell Alena Šístková. Bylo vidět, že nejen ji tohle hraní nesmírně baví. A potom přišla naprostá pecka - Kraken a varhany Davyho Jonese! Poprvé za celou dobu působení Filmové filharmonie v Rudolfinu totiž zazněly místní varhany. Při monumentálním sólu se publikum přeneslo na přízračnou loď kapitána Davyho Jonese a prožívalo jeho smutky i zlost. Kdo ale čekal, že celá tahle dramatická, epická hudba skončí neméně mohutně, velmi se spletl. Drama se změnilo v tichý dovětek plný bolesti. Nikdo ani nedýchal a potlesk se dostavil s oním krásným zpožděním, které znamená, že publikum muselo hudbu a emoce dovstřebat. O to byl pak hlasitější a delší.

Po standing ovation si vzal slovo jako už tradičně a vtipně dirigent Chuhei Iwasaki. Tentokrát vybaveným mikrofonem roztomile prozradil, že je připraveno více přídavků. První byl hravý Petr Pan a poslední skladba večera byla z filmu Nekonečný příběh.

Co závěrem? Vyprodané Rudolfinum se v sobotu vydalo na hudební výpravu do fantazijních světů. A tuto cestu můžeme shrnout ve čtyřech F: Fantastické Fantasy Filmové filharmonie.

Účinkovali:

Filmová filharmonie a pěvecký sbor Filmové filharmonie
Dirigent: Chuhei Iwasaki
Sbormistryně: Lenka Dandová
Chlapecký pěvecký sbor Bonifantes, sbormistr Jan Míšek



Kam dál?

Děkujeme, že jste přišli na naše stránky. Mějte fantastický den a přijďte zas!
Honza Vavřička, šéfredaktor magazínu Vanili.cz

Fotogalerie

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit