banner
banner

Zbloudilá střela se zahryzne do vaší knihovny

Zbloudilá střela se zahryzne do vaší knihovny
30.01.2018
Zbloudilá střela se zahryzne do vaší knihovny

Recenze Jana Procházky na knižní počin Kláry Smolíkové & J. W. Procházky

Artur a Bára jsou spolužáci a kamarádi. Zároveň jsou to také špičkoví detektivové, kteří pod patronátem tajemného pana Vrchoty a s pomocí neobyčejného psa Šerloka řeší zapeklité detektivní případy. Po zločinu mezi dinosaury a Poprasku v Divadle kouzel naši tajní agenti tentokrát zkříží dráhu Zbloudilé střele.

„Den vstává, volám: sláva,
malej muž si strčil ruku za kabát,
volám: sláva, císař mává,
udeř do bubnů, smrt se mě bude bát.“

Město, kde Artur a Bára žijí, se chystá na rekonstrukci Bitvy tří císařů.  Každý rok je to stejné. Na pláni za městem se sejdou stovky fanoušků historických bitev, navléknou se do uniforem rakouských, ruských a francouzských vojáků a snaží se věrně ukázat, jak slavná bitva, kterou roku 1805 svedli největší vojevůdci Evropy, mohla probíhat. No a tomu nadšeně přihlíží nejen rodiče a děti nadšených vojáků, ale i hosté z Prahy, a dokonce i ze zahraničí.

Pro obyvatele města je to veliká událost, a tak není divu, že se bitvy účastní i mnozí tatínkové a maminky Arturových a Bářiných spolužáků. Ve víru příprav na slavnou bitvu naši mladí agenti dokonce málem zapomenou i na příšerné obědy ve školní jídelně. A ty jsou tak strašné, že by je nepozřel ani otrlý granátník Napoleonova vojska. A to už je co říct.

„Druhého prosince, rok osmnátset pět,
má Francie mi šetří na pomník,
nápis není vůbec novej, zná ho celej svět:
Tady odpočívá čadskej granátník.“

Každá rekonstrukce bitvy (a je jedno jestli jde o Bitvu pěti armád, nebo Bitvu tří císařů) podléhá přísným bezpečnostním pravidlům To je jasné i slepému válečnému veteránovi.
 
Takže když během rekonstrukce té naší, klesne v tratolišti krve k zemi oblíbený kuchař a restauratér pan Vomáčka (takto otec Arturova a Bářina spolužáka), smrdí to ne připálenou omáčkou, ale zločinem. A Bára s Arturem díky moderním technologiím jistě odhalí, že tohle nebyla jen pouhá nešťastná náhoda.

Jiří a Klára se s ničím moc nemažou. V první kapitole v rychlosti shrnou, jak se Artur dostal do města, k Báře a oba pak následně k Šerlokovi a vybavení, kterým disponuje tajemný pan Vrchota. (To, kdyby snad, nedej James Bond, čtenář nastoupil do tohohle rychlíku až teď u třetího vagonu) a pak už to frčí.

Město žije přípravami na rekonstrukci bitvy a Artur s Bárou nám v pár kapitolách krásně představí, co to všechno obnáší. (No dobře Artur a Bára ne, spíš Jiří a Klára). No a pak tu máme samotnou bitvu, a to je teda něco. Fakt nebyl problém si představit, jaké to je, se takové akce zúčastnit, a to nejen jako divák, ale jako řadový voják. Ta atmosféra z řádků přímo sálá.

Pravda, k samotnému zločinu dojde skoro až na začátku poslední třetiny knihy. Ale to vůbec nevadí. Následné pátrání po střelci je svižné a napínavé, ostatně jako to bylo i u předešlých případů Tajné dvojky. Že o oba hlavní hrdiny bude mít čtenář strach, je nasnadě.

Pro mě jako rodiče byl pak příjemným výchovným bonusem Vrchotův závěrečný apel na oba hlavní hrdiny.

K Tajné dvojce již neodmyslitelně patří ilustrace Viktora Svobody a úkoly pro mladé agenty.

K tomu prvnímu nemám moc co dodat. Ilustrace se drží na stejně kvalitní úrovni jako i u předchozích dílů. Naopak mi připadá, že obrázky u úkolů jsou dokonce o Šerlokův chlup přehlednější než ve Zločinu mezi dinosaury.

Úkoly pro mladé agenty připadají pro věkovou kategorii, které je kniha určena, šité na míru. Zároveň oceňuji dobrý poměr v jejich tématech. Zdaleka ne všechny se zabývají válečnictvím, a to je moc dobře.

Musím říct, že mi sice není deset nebo jedenáct (pro takové kluky a holky nestor české fantastiky a autorka bezvadných knížek pro mládež totiž Tajnou dvojku stvořili), ale knihu jsem zhltnul za dva večery a náramně si na ní pošmákl. A to nejsem žádný militantní vegetarián.

„Vlast bude milovat ty, co ji proslaví,
dámy v salónech to k pláči dojímá,
strach mě zebe, k nebi zdvihám oči bolavý,
barvu krve slunce při úsvitu má.“

V recenzi byl použit text písně Slavkov kapely Poutníci.


INFO: Jiří Walker Procházka & Klára Smolíková

Tajná dvojka A+ B: Zbloudilá střela

Fragment 2017


95%

- - -
Pro Vanili.cz napsal Jan Procházka

Kam dál?

Děkujeme, že jste přišli na naše stránky. Mějte fantastický den a přijďte zas!
Honza Vavřička, šéfredaktor magazínu Vanili.cz

Fotogalerie

Doporučujeme

IMAGE:  

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit