banner
banner

Verschluss - Karel Drexler

Verschluss - Karel Drexler
20.02.2019
Verschluss - Karel Drexler

Při čtení vám bude běhat mráz po zádech, nebude se vám dobře usínat a ještě dlouho budete o téhle lekci z historie přemýšlet.

Trocha historie nikoho nezabije.

Spisovatel a malíř Karel Drexler (28. 2. 1915 – 14. 12. 1917) byl bratrem známého klavírního virtuóza Petra Drexlera. Zatímco slavný klavírista opustil v roce 1935 republiku, Karel Drexler zůstal v Praze, kde se i nadále věnoval malování a literární tvorbě. Ta byla ovlivněna nejen stavem republiky po vytvoření takzvané Beranovy linie a po aktivaci všech článků Krumlovského programu, ale především záchvaty stesku po bratrovi, návaly depresí a zejména xenodeprivací, jíž v období plné platnosti Krumlovských zákonů trpělo až 20% obyvatelstva druhorepublikového Československa. Možná právě pod vlivem duševních nemoci (anebo ze strachu z tajné police, která pásla po jakékoliv protistátní, ergo protiberanovské činnosti) autor v roce 1961 všechny své rukopisy spálil. Jejich rekonstrukce z několika málo dochovaných fragmentů se po pádu izolacionistického režimu chopili pánové David Šenk, Pavel Obluk a Dalibor Vácha. 

Dnes již zajisté mnozí mladí čtenáři ani netuší, co byla Beranova linie a co obnášely články Krumlovského programu, a termín Verschluss jim naprosto nic neříká. Proto si zde dovolím citovat přímo ze strany 177 stejnojmenné knihy: „Roku 1927 odmítá T. G. Masaryk opět kandidovat a následkem toho se v druhém kole stává hlavou státu Bohumil Němec a jeho ministerským předsedou Rudolf Beran, vůdce izolacionistické kliky. Při utajeném zasedání v Moravském Krumlově 15. září 1929 je pak vyhlášen „Krumlovský program“ alias Beranova doktrína a jsou přijaty Krumlovské zákony. Po dalších deset let jsou poté přes hranice odsouváni veškeří cizí státní příslušníci. A co více, mezi březnem 1930 a zářím 1939 je budována takzvaná Beranova linie, betonová soustava hraničních pevností. Z Československa je tak nakonec skutečným betonem uzavřená enkláva. Až v Listopadu 1968 nastává ukončení Beranovy doktríny a pád izolacionistického režimu.“

O tom, jak se žilo umělcům, vojákům, ale i prostým lidem ve státě, který neprodyšně uzavřel své hranice (aby se izoloval nejdříve od Hitlerovského, posléze i od komunistického vlivu), vypráví Karel Drexler ve svých pěti povídkách.

Stíny nad Prahou jsou příběhem holičského učně Váši Žlutaje, který se v důsledku nešťastné nehody ocitne na psychiatrii V Bohnicích. Děj jen jemně naznačuje, jak vypadal život lidí narozených po Verschlussu. Protipólem první povídce jsou pak Stíny nad Mnichovem (ty byly také uveřejněny v antologii Ve stínu říše). Příběh řeznického mistra Milana Kadlece a jeho vášnivé a spalující lásky prozměnu ukazuje život obyčejného člověka za hranicemi republiky. To vše na pozadí nástupu Hitlera k moci.

Obě povídky oplývají jistou svéráznou poetikou, ne nepodobnou poetice knih Petra Stančíka, a jsou jakousi předehrou k dalším třem příběhům.

Povídka Král komiků se věnuje Vlastovi Burianovi. Právě v této povídce Drexler jasně ukazuje, jak moc Beranova úřednická vláda zasahovala do života umělců. Zestátnění divadel, které je zde popisováno, bylo jedním z opatření, která údajně měla posílit morálku národa. Ale jaký byl opravdový důvod, ukazuje právě Drexler. Není divu, že se díky této povídce ocitl na indexu.

Opušťák nás zavede k jednotce pohraničníků. I tato povídka musela být cenzorům trnem v oku, neboť ukazuje děsivou a zrůdnou tvář života na hranici Beranovy linie. Právě zde si čtenář uvědomí, jak neprodyšně bylo Československo odděleno od okolního světa.

Hlasy nad Berlínem jsou pak posledním dílem skládačky. Co mají společného česká popová hvězda a agent německé tajné služby? Tato poslední povídka nejenže obnažuje další totalitní praktiky Beranova režimu, ale především odhaluje pozadí toho, co udržovalo jeho izolacionistickou vládu u moci.

Zatímco v předchozích čtyřech povídkách autor více či méně okatě naznačuje, co vedlo Rudolfa Berana k uvedení Vreschlussu k životu, Hlasy nad Berlínem již o pozadí celé věci mluví naplno.

Celá kniha je samozřejmě doplněna časovou osou a fundovanými poznámkami rekonstrukčního týmu.

Konec srandy, mluvme vážně.

Kniha pánů Šenka, Obluka a Váchy je samozřejmě mystifikací hodnou ceny Lindy a Hanky. Nicméně je to mystifikace nejen zdařilá a čtivá, ale především poučná. Když vidíte Vlastu Buriana čekajícího x hodin na audienci u státního úředníka jen proto, aby se dozvěděl, že jeho divadlo už není jeho, když vidíte zničeného Jana Wericha, který věhlasného komika bez pozdravu míjí, začne vám rychle docházet, že tohle nejsou jen povídky z ranku alternativní historie, ale spíš obrázky z našich nedávných dějin. To samé platí i o většině dalších textů obsažených v této útlé knížečce.

Při čtení vám bude běhat mráz po zádech, nebude se vám dobře usínat a ještě dlouho budete o téhle lekci z historie přemýšlet. A to je přesně to, čeho chtěl autor (vlastně tým autorů) dosáhnout.

Trochu mě jen mrzí, že si pánové Šenk, Obluk a Vácha nedali víc práce s hledáním a rekonstrukcí dalších Drexlerových povídek. Takhle působí Verschlus spíše jako předkrm k Drnkovým Žábám v mlíku, což je trošku škoda, protože potenciál tady rozhodně je.

Hodnocení 80% Jan Procházka

Žánr: Literatura česká, Sci-fi, Historie
Vydáno 2018, Epocha (ČR, od r. 1989)
Počet stran: 192
Vazba knihy: pevná / vázaná
ISBN: 978-80-7557-154-0



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Baví vás filmy? Ty nejlepší kousky jsou pro vás připraveny na stránce nejlepší filmy. Odvážné fotogalerie a košilaté rozhovory najdete v sekci EroTotem. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Hledáte zábavu na firemní after party? Vyzkoušejte stand up vystoupení tzv. na stojáka Košilatá one man show!

Děkujeme, že jste navštívili stránky scifi a fantasy e-magazínu Vanili.cz. Mějte fantastický den a přijďte zas!

Doporučujeme

IMAGE:

 

 

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit