banner
banner

Sci-fi komiksy Miloše Nováka

Sci-fi komiksy Miloše Nováka
03.02.2019
Sci-fi komiksy Miloše Nováka

Kniha přináší obsáhlý průřez tvorbou Miloše Nováka od úplných počátků po pozdní práce a dokládá kreslířovu neuvěřitelnou všestrannost.

Je to tady! Můžeme možná tančit všude. Znovu, v dokonalé reprodukci se v lednu 2019 vynořil už klasický český komiks Kapitán Nemo (scénář Svatopluk Hrnčíř podle Josefa Matzala Trosky) od mistra kresby Miloše Nováka; a nejen on. S ním jsou ve Velké knize komiksů (Albatros) zveřejněna také další dřevní sci-fi díla téhož výtvarníka Přízrak chce tmu (1970), Po 7 tisíciletích (1970, scénář Emil Škaloud), Host z vesmíru (1970, scénář Emil Škaloud) a Strach z vesmíru (1972, scénář Pavel Toufar).

Miloš Novák (16. 1. 1909 - 29. 9. 1988) byl univerzální a pragmatický umělec a dochovalo se naštěstí dost jeho kresebných originálů, takže mohou být reprodukovány v kvalitě, jaké u nich až dosud nikdy nemohlo být dosaženo. Zásluhu na tom má badatel a editor Tomáš Prokůpek, který celý soubor (nejen se sci-fi komiksy) doplnil obsáhlou studií a jenž ocitoval i to, jak Nováka vnímal jeho dlouholetý kolega a kamarád Bohumil Konečný: „Jeho pohotovost byla nelidská. Při práci se absolutně ničeho nebál.“

Ač se objemná publikace zaměřila jenom na výbor z komiksů, Tomáš Prokůpek dokázal výtvarníka představit ve všech souvislostech a komplexně. Už předsádky to dokazují, neb je zdobí rovných 70 ilustrací k prvorepublikovému vydání cyklu Jirka, postrach rodiny (1935-1936); jinak ovšem Miloš Novák ilustroval i stovky dalších knih. A jak editor neopomene zdůraznit, připomněla už tuto jeho díla publikace Vladimíra Prokopa Ilustrátoři dobrodružství.

A co se obrázkových seriálů týče? V našem svazku se jich posléze ocitlo 37, a to včetně kratších stripů z Malého čtenáře let 1939-1940.

Mnohé další krátké komiksy, nicméně i delší seriálové cykly byly pak z různých důvodů editory „nechány na příště“. Ale je toho zde pořád dost a řazení děl dodržuje chronologii. Jedním z úvodních seriálů je díky tomu i působivá a náročnou metodou kvaše zpracovaná adaptace Cooperova Lovce jelenů (1940-1941).

Zmíněná chronologie je narušena pouze v těch případech, kdy se v rámci koncepce naskytla možnost stvořit tematicky a stylově kompaktní oddíl, i kdyby sebekratší. Příklad? Část nazvaná Klubácké komiksy (str. 60-75). Realitou je ovšem to, že nejméně z pěti existujících Novákových seriálů toho typu zde nacházíme jen dva.

Editor Prokůpek a odpovědný redaktor Ondřej Müller v Edičním komentáři zajímavě shrnují těch několik málo případů, kdy se originály přece nedochovaly, a bylo proto na místě přikročit k rekonstrukcím. V případě cyklu o Panu Vovsovi (Svobodné slovo, 1968) je podobně „rehabilitována“ dokonce většina z deseti pokračování. Zcela také zmizel originál adaptace Jiráskova románu Z Čech až na konec světa a jako zdroj byly proto zužitkovány retušované (a nato kolorované) tisky, které roku 1997 připravil Petr Barč pro reedici díla v časopise Skaut-Junák.

Jen „oprášené“ noviny jsou i zdroj nového vydání cyklů Přízrak chce tmu (1970) a Msta Neklanova (1971). Oproti tomu originály kreslených příběhů Pomsta je sladká a Lignatone z konců 30. a 40. let sice existují, nepodařilo se nicméně dohledat místo otištění. To je i případ několika dalších Novákových děl. A následek? Jde o příběhy zveřejněné poprvé teprve roku 2019. A editoři věru neponechali nic náhodě a byli pečliví a... A dík tomu došlo dokonce na to, že - po řadě reedic – je teprve ve Velké knize komiksů opraveno pořadí panelů na jednom důležitém místě v adaptaci Kapitána Nema. Jedná se o hrůzyplný moment, kdy obživne socha dinosaura a chce ukousnout hlavu jednomu z potápěčů.

Miloš Novák začal co profesionál už ve třicátých letech. Od roku 1936 ilustroval Vilímkova Malého čtenáře, a co se týká jeho seriálů pro jeho zadní strany (1939-1940), scénáře jsou nepochybně někdy přebírány ze starších zahraničních komiksů, ale pravděpodobně za to nemohl. Zřejmě to ani nevěděl – a dodala mu je už redakce. Nebylo tehdy ničím zvláštním, že byl putující motiv-anekdota zpracováván různými kreslíři i třeba po dobu půl století od nejstarší jeho známé verze.

Miloš Novák byl neobyčejně adaptibilním výtvarníkem a dokonce dokázal převzít po Artuši Scheinerovi (1863-1938) figurku jeho Kulihráška. Nutno dodat, že ne pro komiks. Scenáristka Marta Voleská totiž za války navázala prozaickými knihami Kulihráškův národní slabikář (1940) a Kulihráškova veselá početnice (1941). A ty poněkud zapadly.

V letech 1941-1947 vytvořil Novák také seriálovému stylu se blížící obrázky do Wenigových knížek Na táčkách u Spejbla a Hurvínka a Příhody a čtveráctví Hurvínka a Máničky a roku 1941 poprvé ilustroval romány J. M. Trosky, a to Vládce mořských hlubin a Záhadný ostrov. V letech 1947-1948 namaloval obálky pro druhé vydání Troskových románů Nemova říše a Rozkazy z éteru. Po odmlce, koncem let šedesátých, připravil nové obrázky pro romány Kapitán Nemo a Zápas s nebem. Jak připomíná Tomáš Prokůpek, souběžně se vynořovaly také komiksové adaptace Troskových prací, a to v časopise Větrník/Pionýr. Libretistou byl Svatopluk Hrnčíř (1926-2014), který si Trosku oblíbil už v dětství. „Adaptace novel Vládce mořských hlubin (1968) a Paprsky života a smrti (1968-1969) ne zcela přesvědčivě ztvárnil Miroslav Hrdina (1932-?), pročež při přípravě komiksové verze Kapitána Nema oslovil Hrnčíř raději Miloše Nováka,“ konstatuje editor.

Miloš Novák však nebyl jen ztvárnitelem dobrodružných sci-fi a přátelil se s mnohými kolegy-výtvarníky, nejvíc pak s Bohumilem Konečným. Někdy dokonce spolupracovali, a to si bral Konečný vždy na starost figury. Již počátkem padesátých let spolu také vytvořili sérii obrazů českých a slovenských hradů (po kterých spolu i cestovali) a dohromady s ostříleným novinářem Emilem Škaloudem vypracoval Novák už sám cyklus reportáží Padesátá rovnoběžka.

Se Škaloudem ovšem vytvořili také pětici sci-fi komiksů pro Svobodné slovo. S ohledem na poněkud diskutabilní konstrukci jejich scénářů, Velká kniha nakonec přetiskla jen ty dva, u nichž se podařilo dohledat originály: Po 7 tisíciletích (1970) a Host z vesmíru (1970). A chybí zde tím pádem úvodní Vzpoura androidů, ale i následné cykly Silonova zkáza a Boj o Larryho kótu.

Roku 1969 ilustroval Novák dokonce i ve svém době výjimečné české vydání bondovky Goldfinger, načež byly v letech 1969-1970 ve Svobodném slově zveřejněny hned tři jeho komiksová dobrodružství inspektora Dorgese. Příbuznost s Bondem byla zřejmá a snad i proto inspektor nepátral již dále. O to příjemnějším je dnes překvapením.

Na námětech a scénářích Novákových seriálů se jenom ve Velké knize komiksů podílelo sedmnáct autorů a připomeňme zde aspoň loni zesnulého Pavla Toufara. Napsal Strach z vesmíru (Svobodné slovo, 1971-1972) a Velký sen Václava Kadeřávka (ABC, 1976). Pro právě zmíněné ABC jinak Novák ztvárnil i některé díly cyklu Příběhy psané střelným prachem od Vlastislava Tomana.

Co víc, vstoupil okrajově i do světa Rychlých šípů. Na začátku let 70. zveřejňoval totiž Jaroslav Foglar ve Svobodném slově přepisy některých dílů svého slavného seriálu a - údajně - si sám Nováka vyžádal jako ilustrátora.

Podrobněji o Miloši Novákovi vypráví v závěrečné studii svazku Tomáš Prokůpek a autorem úvodního vzpomínání na otce je jeho stejnojmenný syn Miloš Novák (*1943), uznávaný kardiolog.

Velká kniha komiksů. Na scénáře různých autorů nakreslil Miloš Novák. Edičně připravil a doslov napsal Tomáš Prokůpek. Odpovědný redaktor a spoluautor Edičního komentáře Ondřej Müller. Úvod MUDr. Miloš Novák. Plus. Praha 2019. 232 stran. ISBN 978-80-259-1046-7

Ivo Fencl



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Odvážné fotogalerie a košilaté rozhovory najdete v sekci EroTotem. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Hledáte zábavu na firemní after party? Vyzkoušejte stand up vystoupení tzv. na stojáka Košilatá one man show!

Děkujeme, že jste navštívili stránky scifi a fantasy e-magazínu Vanili.cz. Mějte fantastický den a přijďte zas!

Fotogalerie

Doporučujeme

IMAGE:

 

 

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit