banner
banner

Jiří Štěpán: Supermanovo hipísáctví je podezřelé

Jiří Štěpán: Supermanovo hipísáctví je podezřelé
05.12.2018
Jiří Štěpán: Supermanovo hipísáctví je podezřelé

Příjemný rozhovor Michala Březiny s redaktorem nakladatelství Host Jirkou Štěpánem

Jelikož v tomto roce střídáme spisovatele s redaktory, dnes padla volba na redaktora nakladatelství Host, Jiřího Štěpána. Otázky směřují zejména na jeho redaktorskou činnost, což dá rozum. Nebudeme se přece redaktora nakladatelství ptát třebas na problematiku paraglidingu, no ne?
 
Nejdříve nám vysvětli, jaká je tvá role v kolosu zvaném Nakladatelství Host.
Kolos, hehe. To některé lidi pobaví. Mám na starost celou fantastickou sekci, české i zahraniční knihy. Takže většinu času procházím nabídky z agentur a hledám zajímavé tituly na překlad. A ve zbylém čase se snažím najít ty nové hvězdy na české scéně, což znamená procházení spousty rukopisů, které nám potenciální debutanti pošlou. To považuju za psychicky nejnáročnější, ale když se vyloupne nějaká zajímavá věc, je to radost. A pak už jde jen o to knihu s autorem zredigovat, mnohokrát pročíst, zajistit ilustrátory obálky a další spoustu věcí, které kniha potřebuje, aby se objevila na pultech.
 
Jak vypadá tvůj pracovní den? Přijdeš, vypiješ pět kafí, slupneš tři brufeny a vrhneš se na odmítání rukopisů?
Mám podezření, že jsem jediný redaktor na světě, který nepije kafe ani čaj. Ale většinou začínám čtením e-mailů, jejichž počet se snažím redukovat na co nejnižší možnou úroveň (přiznávám, že jsem čím dál tolerantnější). A pak už skáču od jednoho k druhému, vyjednávání o právech, čtení rukopisů, práce na textech na obálku, všechno se to na člověka valí nepřetržitě a je třeba se v tom topit jen tak rozumně.
 
Činí ti potíže odmítnout rukopis?
Dneska už ne. I když jsou případy, kdy opravdu váhám, jestli rukopis odmítnout, nebo mu věnovat spoustu času a pokusit se ho s autorem vylepšit. To člověk musí zvažovat, jestli by za to ten nejistý výsledek stál. Ale v takových případech se snažím dát autorům alespoň pár rad a tipů a ne je jen odpálkovat.
 
V jaký moment si uvědomíš, že rukopis nemá šanci?
Někdy vidím náznaky už v průvodním mailu, ale většinou je jasno po nějakých dvaceti třiceti stránkách, to už vím, jestli má cenu číst dál nebo ne. O tom, že nezahazuju skrytý skvost se pak ještě ujistím pár stránkami uprostřed a na konci. Ty opravdu špatné texty se vyjeví hned, horší je to s šedým průměrem, to čteš a čteš, pořád čekáš, kdy už se to zlomí na jednu či druhou stranu a ono pořád nic.
 
V čem podle tebe spočívá problematika paraglidingu?
Že se tak málo podobá skokům na lyžích. V dětství jsem mohl za svým domem pozorovat obě polétavé disciplíny a musím říct, že si nejsou vůbec podobné. Zatímco paraglidisté si jen tak viseli na obloze, skokani létali jeden za druhým do škarpy a několik z nich se i pěkně rozsekalo o buben můstku. Tyto scenérie jsem měl rád.
 
Je u vás na nějaký žánr embargo?
V zásadě žádné není, jde jen o literární úroveň. Pokud mi někdo pošle romanci o upíří hřbitovní konvi a pumpě, která trpí předčasnými výrony vody, a bude to v rámci fikčního světa dávat smysl a napsané jako ehm třeba od Dostojevského, nemám nic proti.
 
Myslíš, že máš takříkajíc šťastnou ruku na bestsellery?
Párkrát už jsem se trefil. Ale často je to naopak - knihy, které se mi líbí nejvíc, jsou prodejně spíše neúspěšné… ale občas si musím udělat radost a něco takového protlačit. A pořád věřím v nějakou přírodní katastrofu, která způsobí, že mnoho lidí začne trpět mým vkusem a o všechny mé srdcovky se poperou.
 
Kdyby sháněli jednoho kosmonauta a los by padl na tebe, s tím že si můžeš vybrat destinaci Měsíc nebo Mars, co bys volil a proč?
Mars. Je to dál od lidí.
 
Star Wars nebo Star Trek?
Mám rád oboje, ale Star Trek je daleko větší srdcovka. A konkrétně DS9 bych mohl sledovat klidně nonstop.
 
Batman nebo Superman?
Batman. Má převlek z latexu v pěkné decentní barvě. To Supermanovo elasťákové hipísáctví je podezřelé.
 
E.T. nebo Predátor?
E.T.eho podle mě nemá nikdo opravdu rád, je to takový ten trpěný roztomilý sourozenec, kterého šikanujete, jakmile rodiče zmizí za rohem. Takže Predátor.
 
Co je podle tebe nejčastějším problémem rukopisů začínajících spisovatelů?
Ambice. Je fajn být sebevědomý a od debutanta nikdo nečeká vypsanost jak od starého barda. Ale když mi lidé okolo dvacítky (často bez předchozí publikace jakéhokoliv textu) pravidelně posílají první díly minimálně pětidílných ság, pochybuju o jejich soudnosti. Jasně může se objevit velký talent, který to ukočíruje, ale přece není ostuda začít pár povídkami nebo samostatným románem. Ta velká série nikam neuteče.
 
Kromě redakčních přesčasů jsou tvé další koníčky jaké?
Hodování, zahálka a přiměřená sebedestrukce. A jinak čtu poezii, hraju na basu, poslouchám kapely, co nikdo nezná, a sem tam něco napíšu (ale do fantastiky nefušuju… zatím). A jelikož literatura, jak víme, dobře vynáší a všichni se topíme v bazénech prachů, občas sázím na ragby a šipky.
 
Jakou nejlepší radu bys uštědřil potenciálnímu pisateli, který se odhodlává nabídnout ti svůj rukopis?
Nebojte se škrtat. A přečtěte si to po sobě minimálně n+1krát, než si myslíte, že je to třeba.
 
Jaké žánry, z hlediska fantastiky, u nás dle tebe nejvíce frčí?
Kromě young adult variací všeho druhu a obligátní české akční školy bych to viděl hlavně na hrdinskou fantasy a velmi uměřené hard sci fi. Ale věřím, že už nastává čas propracovanějších a čtenářsky náročnějších děl, která to prozatím neměla u českých čtenářů jednoduché (často i vinou špatně přeložených a vypravených knih).
 
Stává se ti, že tě pisatelé oslovují Štěpáne nebo Štěpo, ačkoliv jsi Jiří, jako se to stalo mně, když jsme se domlouvali na intervjů?
Tak jednou dvakrát do měsíce určitě. Už jsem si zvykl… a v hospodě se na to třeba i otočím.
 
Tento úkol je pro všechny stejný. Taková hra. Můžeš mi to totiž teď vrátit a dát mi fakt hnusnou otázku…
Myslíš, že bys přežil alespoň půlku turné s Anal Cunt?
 
Jak víš, že to poslouchám? Neříkám, že zrovna Anal Cunt patří k mým top, ale vedle Onanizer, Deflorace, Kundátor a bývalých Perversist a dejme tomu ještě Vibrátor je to taková malá srdcovka. Takže, si seňor, docela přežil. Ale pojďme k další otázce.
Začínající autoři se často ptají, zda mají poslat jednu kapitolu jako ukázku a potom, po dohodě, poslat celý text. Nebo se ptají, zda mejlem nebo si román vytisknout a poslat balíček, vlastně těch dotazů bývá mnoho. Mám to poslat s ilustracemi, mám se dopředu ptát na honorář apod. Mohl bys jednoduše vysvětlit, jak by měli postupovat, chtějí-li oslovit právě Host?
Celý text, ideálně s anotací a stručným popisem, co je to za knihu. Čím méně e-mailů, ve kterých se musím na něco doptávat, si v této fázi vyměníme, tím více mám času na čtení. Preferuju elektronickou podobu, protože, kdo se chce pořád tahat tunami papíru? Navíc se to hned někde ztratí. A bez ilustrací prosím – většinou jsou to nějaké příšernosti od kamarádů, které nejsou v reálu použitelné. A o těch kvalitních se můžeme bavit, pokud se na vydání knihy dohodneme. A pak už zbývá jen nekonečné čekání, protože textů je tolik, že se k nim většinou dostanu tak dva tři měsíce po tom, co přišly.
 
Máš nějakou univerzální odpověď pro odmítnutí, nebo vždy individuálně vymýšlíš, jak autorovi citlivě sdělit, proč u vás nevyjde?
Nějaké fráze má asi každý, ale jak už jsem říkal, snažím se odpovídat tak, aby si autor alespoň něco odnesl a mohl třeba text upravit. Ale na stránku se většinou nerozepisuju. Ani neradím, aby už nikdy nic nepsali, i když si to někdy myslím.
 
Tvůj nejoblíbenější žijící autor?
Ještě nedávno jsem mohl bez rozmýšlení říct Ursula Le Guinová. Bohužel už to nejde. Tak musím váhat mezi N.K. Jemisinovou a Nealem Stephensonem. A zvolím pragmaticky tu první, protože máme tu čest její knihy vydávat.
 
Díky za odpovědi, ale mám tu pro tebe ještě něco. Příště vyjde rozhovor s Vladem Ríšou, a po tobě chci, aby ses dotyčného sám na něco zeptal. Jedná se o jakousi štafetu.
Kterou povídku považujete za tu nejlepší, co jste v životě četl?
 
Díky, předám. V rámci této štafety jsem minule zpovídal spisovatele Martina Sládka a ten se tě ptá na toto: Plánuješ zhubnout?
Jasně, roky si jako Gabriela Koukalová říkám, už jenom lžičku… Ale pak stejně cvičím hlavně s půllitrem v nějaké potemnělé nálevně.
 
Dosti trápení, poslední otázka a ta je tradiční. Jakým vzkazem na závěr bys oblažil spoře oděné čtenářky e-magazínu Vanili.cz?
Oblečte se, už je docela zima. Jo, a moje babička plete celkem teplé ponožky.

- - -
Jirku Štěpána vyzpovídal a později sepsal Michal Březina vlastní nohou



Kam dál?

Přečtěte si další prima články na stránce Novinky. Odvážné fotogalerie a košilaté rozhovory najdete v sekci EroTotem. Každý správný fanoušek scifi a fantasy musí navštívit Scifi Quest Michala Březiny. Hledáte zábavu na firemní after party? Vyzkoušejte stand up vystoupení tzv. na stojáka Košilatá one man show!

Děkujeme, že jste navštívili stránky scifi a fantasy e-magazínu Vanili.cz. Mějte fantastický den a přijďte zas!

Fotogalerie

Doporučujeme

IMAGE:

 

 

Navštivte sekci SCI-FI QUEST pro ortodoxní scifaře!

Vychutnejte si speciální rozhovory se speciálními hosty Michala Březiny.

Vstoupit